Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Izrael a Hizballáh jsou na prahu otevřené války. Libanon se hroutí a za nitky tahá Írán

Oheň u hranice mezi Izraelem a Libanonem: následek jednoho ze vzdušných útoků libanonského Hizballáhu na izraelské území, 4. července 2024. Šíitské militantní hnutí tvrdí, že toho dne na Izrael poslalo přes 200 raket a smršť dronů. Foto: Rami Šluš, Reuters
Oheň u hranice mezi Izraelem a Libanonem: následek jednoho ze vzdušných útoků libanonského Hizballáhu na izraelské území, 4. července 2024. Šíitské militantní hnutí tvrdí, že toho dne na Izrael poslalo přes 200 raket a smršť dronů. Foto: Rami Šluš, Reuters

Izraeli hrozí další válka, tentokrát s nejsilnější ozbrojenou milicí Blízkého východu, Hizballáhem. Kdyby k ní došlo, zapojí se do konfliktu další teroristické frakce a násilí zaplaví celý region.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Fátima ráno vstala a uvařila si kávu. Odpoledne šla na pláž v libanonském městě Týros, kde prolenošila zbytek dne. O necelých třicet kilometrů směrem na jih se ve stejnou dobu několik libanonských vesnic změnilo na ruiny. Zasáhly je rakety izraelské armády, které tak oplatily dronový útok libanonského hnutí Hizballáh z předchozího dne. Fátima ale ve válce vyrostla, a tak ji riziko války mezi armádou Jeruzaléma a největšího ozbrojeného hnutí na Blízkém východě nevzrušuje.

Příběh Fátimy je ilustrativní, ale vykresluje každodenní libanonskou realitu.

Země se nachází v tristní ekonomické i politické situaci. Druhým rokem nemá prezidenta, lidé často trpí hladem. K tomu se ocitla ve vyhrocené situaci se židovským státem. Na hranicích Libanonu a Izraele se den co den odehrávají raketové přestřelky mezi armádou Jeruzaléma (IDF) a šíitským hnutím Hizballáh. Znepřátelené strany si vyhrožují válkou v plném rozsahu, která může mít podobu například pozemní invaze izraelských jednotek na území Libanonu.

Kdyby k ní došlo, do konfliktu se zapojí další arabské milice a možná i Írán, jehož gardy hnutí Hizballáh v roce 1982 založily a dodnes ho de facto řídí. Obyvatelé Libanonu přesto nevěnují potenciálnímu konfliktu větší pozornost.

„Lidé nejsou vystrašení. Mají za sebou třetí nejhorší ekonomickou krizi za posledních 150 let. Život je neustále dražší a životní úroveň extrémně klesla. Mají spoustu vlastních problémů, tudíž jim nezbývá prostor zabývat se ještě možnou válkou mezi Libanonem a Izraelem. Na konci dne stejně nemají kam utéct,“ popsal Deníku N novinář Matej Šulc, který se nachází přímo v Libanonu.

A nebe zatemnily balistické střely

Od 8. října, kdy Hizballáh spustil palbu, přeletělo přes hranici zhruba 7500 raket a dronů. Přestřelky stály na obou stranách život téměř 600 lidí a další oběti přibývají. Téměř 200 tisíc Izraelců a Libanonců muselo opustit své domovy. Některé vesnice a města na jihu Libanonu srovnal Jeruzalém se zemí, totéž se děje na severní straně Izraele. Tam má dopad střel ničivější následky kvůli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Blízký východ

Izrael

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější