Ke gejzírům radosti se ale nejprve musela těžce propracovat.
Ve čtvrtečním semifinále narazila na světovou čtyřku Jelenu Rybakinovou – šampionku turnaje z roku 2022 – na centrální dvorec All England Clubu proto nastupovala jako jasná outsiderka.
A v první sadě čelila nelichotivému skóre 1:5. Avšak postupně se rozkoukávala, až ranařku z Kazachstánu přetlačila 3:6, 6:3 a 6:4.
Obrovské vzepětí Krejčíkové. Porazila Rybakinovou a je ve finále Wimbledonu |
„V zápase jsem se cítila dobře. Až jsem byla překvapená, že jsem byla skoro celou dobu poměrně v klidu,“ přiblížila na tiskové konferenci. „Pořád jsem si jela to svoje, povzbuzovala jsem se a snažila se bojovat o každý balon.“
Vzpomněla jste si po prohraném prvním setu na oba předchozí duely s Rybakinovou, které jste taktéž otočila z 0:1 na sety?
Ne, nepřemýšlela jsem nad tím. Spíš jsem se snažila soustředit na své gamy a na to, abych s ní držela krok a čekala na příležitost. Věřila jsem, že šance přijde a že se mi podaří ji brejknout.
Právě na returnu jste se ve druhé sadě zlepšila. Jak bylo náročné vzdorovat podáním Rybakinové?
Ona servírovala velmi dobře. Často jsem vybírala strany a snažila se odhadnout, kam zahraje. Jsem ráda, že jsem směry vystihovala.
Takto Barbora Krejčíková (vlevo) a Jelena Rybakinová bojovaly v semifinále Wimbledonu.
Kdy jste začala věřit, že můžete zvítězit?
Věřila jsem už od začátku. Ona sice hrála velmi dobře a dávala hodně winnerů, ale já cítila, že když zůstanu ve hře a budu bojovat, tak šanci mám. Musela jsem ji dostat trochu pod tlak, hledala jsem nějaké možnosti, jak toho dosáhnout. A jednou z nich byl servis volej.
Jak jste utkání zvládala fyzicky? Ve středu jste podstoupila čtvrtfinále dvouhry i deblu a na kurtu jste strávila čtyři a půl hodiny.
Bylo to náročné, ale zapsala jsem se do dvou soutěží a obě jsem chtěla hrát. Ve čtyřhře jsem na kurtu byla skoro tři hodiny, což asi nebyla úplně ideální příprava na semifinále, ale fyzicky se cítím ready. V utkání jsem běhala, co to šlo.
Dvouhru jste si na wimbledonském centrkurtu vyzkoušela poprvé. Jaký dojem na vás slavný dvorec udělal?
Byl to úžasný a nádherný zážitek. Jsem moc ráda, že jsem si už na něm zahrála předtím ve čtyřhře, protože jinak bych asi byla mnohem víc nervózní, než jsem byla teď. Zápas jsem si strašně moc užila, měl báječnou atmosféru. Byla jsem nadšená, že mi lidi fandili.
Rybakinová po porážce s Krejčíkovou: Hrála skvěle, já měla zůstat agresivní |
Z lóže vás povzbuzovala i herečka Jana Paulová, jak jste se spřátelily?
Podle mě mi napsala po Paříži (titulu na Roland Garros 2021), že mi moc fandí a že mi gratuluje. A od té doby jsme spolu v kontaktu. Poprvé jsme se potkaly v roce 2022, kdy jsem byla zraněná a šla jsem na premiéru představení, ve kterém hrála. Sedly jsme si, když je šance a chce mě vidět naživo, tak ji vždy uvítám. Vždycky pro ni najdu místo, stejně jako ona pro mě, když chci na nějaké její představení.
Členové týmu vám po úspěšném čtvrtfinále s Jelenou Ostapenkovou věnovali oblíbené lego. Jak vás dárek potěšil?
Moc. Těším se, že si ho v pátek postavím. Doufala jsem, že to stihnu už teď, ale tím, jak se program protáhl, tak mi to asi nevyjde.
Jaké stavebnice už máte?
Mám jich hodně. Architekturu, taky Mléčnou dráhu. A jsem fanynka Harryho Pottera, takže mám i Dobbyho.
A co model zdejšího centrkurtu?
Když ho udělají, tak ho samozřejmě postavím ráda.
Slzy, výhra a finále pro Janu. Krejčíková připomněla Novotnou: Moc mi chybí |
Jak se budete na sobotní finále chystat?
Zatím jsme neřešili, jak bude vypadat můj páteční program. Teď se těším, že se půjdu dobře najíst a vyspat k rodině, u které tady bydlím. Až ráno budeme řešit, jak den poskládáme.
Vaše zázemí zmiňujete často. Jak jste se s lidmi, kteří vám ho poskytují, seznámila?
Poprvé jsme u nich byly s Janou (Novotnou) asi v roce 2015, našly jsme je přes stránku Wimbledonu s ubytováními. A hned první rok byl moc příjemný. Byli moc pohostinní, takže se mezi námi vytvořilo silné pouto a velké přátelství. Od té doby se na ně vždycky těším, atmosféra je u nich velmi klidná a pohodová.
Před Wimbledonem se vám nedařilo, čím jste sama sebe na cestě do finále překvapila?
Měla jsem těžké chvíle a říkala jsem si, že se pokusím si turnaj užít. Více se tenisem bavit, a ne se jím nervovat. Zatím se mi to daří a tenhle moment si užívám ještě víc než v Paříži, kde to bylo více stresující.
Proč?
Asi proto, že pro mě všechno bylo poprvé. Od té doby, co jsem vyhrála první grandslamový titul, jsem více uvolněná.
Hodně dětí, které s tenisem začínají, říkají, že jejich snem je získat trofej právě ve Wimbledonu. Patřila jste mezi ně?
Asi ne. Když jsem byla malá, tak jsem hrála nějaký dětský turnaj v Paříži – podle mě mi bylo tak deset jedenáct let – a měla jsem možnost nakouknout, kde se koná Roland Garros. Takže jsem asi vždycky chtěla vyhrát tam. Ale Wimbledon je taky super!
Ve finále vás čeká Jasmine Paoliniová, kterou jste v kvalifikaci Australian Open 2018 porazila 6:2 a 6:1. Pamatujete si to utkání?
Ne, vůbec, hrály jsme už hodně dávno. Ale myslím, že obě tady máme za sebou skvělou cestu. Dostaly jsme se do finále Wimbledonu a pro obě to bude velký zápas. Čekám boj z obou stran.
