Vojačky z pozorovatelské základny Nachal Oz u hranic s Pásmem Gazy před útokem Hamásu na Izrael ze 7. října opakovaně varovaly, že se něco takového může stát. Podle portálu The Times of Israel (ToI) to zaznělo na nahrávce ze setkání zveřejněné stanicí Channel 12. Celkem bylo na základně Nahal Oz zavražděno 66 členů armády, uvádí list.
Už začátek schůzky byl napjatý. Když Netanjahu pozdravil „dobré ráno“, dočkal se odpovědi: „Pro nás dobré není.“ „Jsme jedna rodina,“ pokračoval premiér. „Škoda, že to tak nevypadá,“ odpověděl mu jeden z účastníků schůzky. Jeden z nich poté řekl, že mnoho vojáků z pozorovatelské jednotky, kterou z většiny tvořily ženy, před útokem ze 7. října varovalo.
„Moje dcera začala na pozorovatelské základně (Nachal Oz) pracovat týden předtím. Přišla domů a řekla: Mami...bude invaze,“ uvedla další z příbuzných. Netanjahu vyjádřil údiv – přestože novináři o těchto varováních informovali v posledních měsících několikrát – a zeptal se: „Kdy vám to řekla?“ Žena odpověděla, že to bylo několikrát. „Říkali nám to měsíc každý den. Je tam chaos...v Gaze trénují,“ prohlásil další z příbuzných.
„Nevěděl jsem, že vám to říkali...všechny tyto informace se měly někam dostat...to se nestalo..měly je dostat tajné služby,“ uvedl Netanjahu, zatímco mu ostatní začali skákat do řeči. Volali také po vzniku komise, která by události ze 7. října a to, co jim předcházelo, vyšetřila.
Opět také kritizovali premiéra, že na rozdíl od některých ministrů či šéfů tajné služby a rozvědky nepřijal zodpovědnost za to, že stát neochránil své obyvatele. Další z účastníků schůzky na Netanjahua křičel, že je jako vůdce a vrchní velitel armády zodpovědný za zajištění bezpečnosti.
Podobná hesla skandují už několik měsíců lidé v Izraeli na protivládních demonstracích, které volají po předčasných volbách, protože tato vláda podle nich nedělá dost pro propuštění rukojmích a upřednostňuje cíl zničit Hamás. To však mnozí experti i někteří izraelští politici označili za nereálné.
Cože, ony neměly zbraně?
Během hádky Netanjahu také odhalil, že neměl ani ponětí, že vojačky na pozorovatelské základny u Gazy tradičně nemají zbraně. I to už se přitom v izraelském tisku objevilo. „Zrovna jsem se ptal Romana (Gofmana, premiérova tajemníka pro armádu). ‚Byly tam zbraně? Oni neměli zbraně?‘ Zrovna teď. Asi před hodinou a půl... A on řekl: ‚Ne.‘ Já řekl: ‚Jak je to možné?‘“ popsal, na což mu jeden z účastníků schůzky odpověděl: „Opravdu mi chcete říct, že jste nevěděl, že tam neměli zbraně?“
Netanjahu ustavení komise k 7. říjnu zatím odmítá s tím, že má vzniknout až po skončení války v Pásmu Gazy. „Válku to (vyšetřování) nenaruší,“ prohlásila zoufalá matka na úterní schůzce a poznamenala, že přímo v místnosti jsou lidé, kteří v minulosti volili Netanjahuovu stranu Likud. „Dva Bibiovci sedí přímo naproti vám,“ podotkla. Bibi je premiérova přezdívka.
Ke vzniku komise k 7. říjnu vyzval minulý týden i ministr obrany Joav Galant. V červnu také generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová naléhala na Netanjahua, aby neblokoval zřízení komise, jež by vyšetřila různé aspekty této války, protože je to i nejlepší způsob, jak se bránit obvinění u mezinárodních soudů.
 |
Loni v prosinci na Izrael podala stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) Jihoafrická republika, která viní Izrael z genocidy Palestinců. A v květnu hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal senát tohoto soudu o vydání zatykačů na Netanjahua, Galanta a tři lídry Hamásu.
Už loni v prosinci například deník The New York Times (NYT) na základě rozhovorů s bývalými i současnými důstojníky izraelské armády napsal, že izraelská armáda byla zcela nepřipravená na útok Hamásu a reagovala pomalu a neefektivně. Přispěl k tomu i špatný odhad tajných služeb, které se domnívaly, že Hamás takové akce není schopen, a ani o ni nemá zájem.
Za větší hrozbu považovala rozvědka palestinské skupiny na okupovaném Západním břehu. Podle některých izraelských médií také civilní obranné jednotky kibuců v pohraničí, kde 7. října palestinští ozbrojenci zabili na 1 200 lidí a 250 dalších unesli, několik let upozorňovaly, že jsou špatně vybavené zbraněmi a málo trénované.
„Všichni mluvili o trestech,“ připomněla v úterý jedna z matek. Vojačkám prý bylo řečeno, že jim hrozí 28 dní vězení, „pokud se omylem jen na chvíli odvrátí od obrazovek“. „Jaký je trest za odvrácení pohledu, když to mělo za následek 1 400 zavražděných a my zaplatili tu nejdražší cenu? Chci vědět, jaký trest dostanou, protože kdyby se moje sestra podívala jinam, šla by do vězení. Jaký trest čeká ty, kteří se tolik let dívali jinam?“ ptal se další z přítomných.
Netanjahu se pak rodinám omluvil za to, že k nim dodnes nezašel žádný z členů vlády vyjádřit soustrast či solidaritu. Prý ani o tom nevěděl. Sám podle svých slov navštěvuje příbuzné těch, které osobně znal. „Kdybych mohl, navštívil bych vás všechny,“ dodal premiér.
Válka v Pásmu Gazy stála podle tamních úřadů ovládaných Hamásem životy více než 38 700 Palestinců, většinou civilistů, a způsobila obrovskou humanitární krizi. Podle některých expertů OSN tam hrozí, či v některých částech už vypukl hladomor. Kvůli válce však nelze získat údaje, na jejichž základě by mohl být oficiálně vyhlášen.
Počty mrtvých, které uvádí Hamás, není možné nezávisle ověřit. Nejasný je také osud nejméně 116 rukojmích, kteří jsou stále v Gaze. Desítky z nich už jsou zřejmě po smrti.
Na veřejnost ovšem už předtím uniklo jeho údajné prohlášení z posledního zasedání bezpečnostní rady, na kterém řekl, že při rozhovorech o propuštění rukojmích a příměří by se měl cítit pod tlakem Hamás, a ne Izrael. „Rukojmí trpí, ale nezemřeli,“ cituje tisk Netanjahuova slova. Podle sdružení příbuzných by se měla izraelská vláda snažit uzavřít dohodu co nejdříve.
Netanjahu v Knesetu hájil vedení války
Premiér v úterý v parlamentu hájil způsob vedení války v Gaze. Podle něj se podařilo dostat Hamás pod tlak vojenskými i politickými prostředky. Postupně se prý daří plnit cíle vojenského tažení. Podle Netanjahua jsou jimi „propuštění rukojmích, odstranění Hamásu a záruka, že Pásmo Gazy už nebude představovat hrozbu pro Izrael“.
Stát prý směřuje k naprostému vítězství. Hamás je podle premiérových slov ve svízelné situaci a postupně ustupuje ze svých požadavků v jednáních o příměří a propuštění rukojmích. „Hamás je pod tlakem, protože odstraňujeme jeho velitele, tisíce jeho teroristů, protože jsme vstoupili do Rafáhu a do Filadelfského koridoru a držíme ho pod krkem,“ uvedl dále premiér.
Takzvaný Filadelfský koridor je pásmo podél asi 14 kilometrů dlouhé hranice mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Netanjahu v parlamentu rovněž prohlásil, že izraelská vláda čelí „obrovskému tlaku doma i v zahraničí“. Zmínil například negativní postoj Spojených států i dalších izraelských spojenců k pozemní ofenzivě v Rafáhu a okolí.
Opozice však premiéra ostře kritizuje. Podle jejího lídra Bennyho Gance, který byl do června členem válečného kabinetu, Netanjahu v některých klíčových okamžicích váhal. „Proč jste odkládal vstup do Rafáhu a Chán Júnisu? Proč jste měl strach, váhal a způsobil zpoždění?“ napsal Ganc na Netanjahuovu adresu na sociální síti X. Další výrazná tvář opozice a expremiér Jair Lapid vyzval premiéra, aby příští týden nejezdil na návštěvu do USA, pokud nehodlá oznámit uzavření dohody o propuštění rukojmích.
Parlament v úterý zároveň odmítl zřízení vyšetřovací komise ohledně teroristického útoku ze 7. října. Pro opoziční návrh hlasovalo 51 poslanců, proti jich bylo 53. Netanjahu stejně jako příbuzným vojaček a vojáků i v rozpravě řekl, že je proti ustavení komise v době, kdy se stále válčí, a opozici vzkázal, že by spíše měla vyvíjet tlak na vedení Hamásu v Pásmu Gazy než na vládu.
„Bojí se vyšetřovací komise, protože jsou zodpovědní za nejhorší katastrofu v historii státu,“ uvedl po hlasování Lapid. Ustavení komise přitom podporoval kromě opozice i ministr obrany Galant.
24. června 2024 |
