Na západ v rámci výměny zamířilo z Ruska a Běloruska 16 lidí, opačným směrem deset lidí – osm dospělých a dvě děti. Podle Turecka, které výměnu koordinovalo, se akce odehrála na letišti v Ankaře.
„Dojednali jsme propuštění 16 lidí z Ruska – včetně pěti německých a sedmi ruských občanů, kteří byli politickými vězni ve své vlastní zemi,“ uvedl Bílý dům. Někteří z propuštěných strávili ve vězení roky. „Dnes jejich utrpení skončilo,“ vzkázal americký prezident Joe Biden.
Kreml v komuniké poděkoval zahraničním vládám za úspěšnou akci. Vedle obou velmocí se do výměny zapojilo Německo, kam zamířilo 13 lidí, dále Bělorusko, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Americký novinář dostal v Rusku 16 let vězení. Soud ho uznal vinným ze špionáže |
Mezi Ruskem propuštěnými lidmi jsou jsou kromě Gershkoviche, Whelana a Kurmaševové také ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Oleg Orlov, spolupracovníci zesnulého opozičního předáka Alexeje Navlného Vadim Ostanin, Xenija Fadějevová a Lilija Čanyševová, disidenti Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin, umělkyně Alexandra Skočilenková, bývalý ředitel organizace Otevřené Rusko Andrej Pivovarov, Kevin Lick, kterého ruský soud poslal za mříže za vlastizradu, a Demuri Voronin.
Kreml propustil také německé občany Patricka Schöbela a Germana Moyzhese. Bělorusko vrátilo německého občana Rika Kriegera, který byl odsouzen k smrti a posléze dostal od vůdce Alexandra Lukašenka milost.
USA chtěly původně zahrnout i Navalného
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan novinářům ve čtvrtek večer sdělil, že USA chtěly do výměny zahrnout původně i vězněného vůdce ruské opozice Alexeje Navalného. Washington však dohodu s Moskvou nestihl uzavřít dříve, než Navalnyj v únoru náhle zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
„Pracovali jsme s našimi partnery na dohodě, která by zahrnovala Alexeje Navalného,“ citoval Sullivanova slova zpravodajský web Axios. Sullivan podotkl, že zrovna v den Navalného smrti se bavil s rodiči Ruskem vězněného dopisovatele listu The Wall Street Journal Evana Gerskoviche, kterým řekl, že prezident Joe Biden je připraven dotáhnout dohodu o výměně vězňů přes tragickou zprávu o Navalném.
Online reportáž |
„Svolit s propuštěním vraha nebylo snadné“
Německo souhlasilo s propuštěním někdejšího důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova, který si odpykával doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v Berlíně.
Německá vláda uvedla, že rozhodnutí o propuštění ruského vraha nebylo snadné. „Bylo motivováno povinností chránit německé občany a solidaritou s USA,“ uvedl její mluvčí. Berlín ve čtvrtek vyzval Moskvu, ale také Minsk, k propuštění všech ostatních politických vězňů.
Ruská FSB oznámila, že v rámci výměny vězňů Moskva převzala osm svých občanů a dvě děti. „Ruští občané byli vyměněni za skupinu lidí, kteří jednali v zájmu cizích vlád a na úkor bezpečnosti Ruska,“ uvedla.
FSB neuvedla jména Rusů, kteří se v rámci výměny vrátily do Ruska. Podle médií byli nicméně kromě Krasikova součástí výměny také agenti ruské SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová, které odsoudilo za špionáž Slovinsko. Pár měl děti, které byly zřejmě také součástí výměny.
Norsko zřejmě propustilo Rusa Michaila Mikušina, který byl podezřelý ze špionáže, a Polsko předalo ruského agenta Pavla Rubcova, který se vydával za španělského novináře. Spojené státy podle CNN propustily tři Rusy.
Někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv komentoval čtvrteční výměnu slovy, že zrádci jeho vlasti by měli hnít a zemřít ve věznicích, ale že pro Moskvu je užitečnější dostat své lidi domů.
„A ti zrádci, ať si nyní horečně vybírají nová jména a aktivně se maskují v rámci programů na ochranu svědků,“ vzkázal Medveděv.
Proruskou špionážní síť vyšetřují i Poláci, spolupracují s Českem |
Dosud největší známá výměna vězňů od skončení studené války se uskutečnila v roce 2010 a týkala se 14 lidí včetně bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala. Vztahy USA a Ruska se výrazně zhoršily po předloňském ruském vpádu na Ukrajinu a vrcholní činitelé obou stran spolu nejednají.
O možné výměně vězňů v posledních dnech média hojně spekulovala. Nasvědčovaly k tomu přesuny některých vězňů v Rusku.
Novinářka Kurmaševová před zadržením pracovala pro Rádio Svobodná Evropa a žila se svou rodinou v Praze. Ruský soud ji letos v červenci poslal na 6,5 roku do vězení za to, co nazval „lživými informacemi o ruské armádě“. Rozsudek kritizovaly americké i české úřady.
Gershkoviche ruská policie zatkla v březnu 2023 při reportážní cestě do Jekatěrinburgu. Ruský soud ho letos 19. července shledal vinným ze špionáže a odsoudil ho k 16 letům vězení. Reportér, jeho zaměstnavatel i americké úřady obvinění odmítaly jako smyšlené. Dvaatřicetiletý Gershkovich byl prvním americkým novinářem, který byl v Rusku od dob studené války zatčen na základě obvinění ze špionáže.
V Rusku odsoudili na 6,5 roku novinářku, jež žila v Praze. Výsměch, reaguje Česko |
Někdejšího příslušníka námořní pěchoty Whelana, který má americké, irské, britské a kanadské občanství, ruské úřady zadržely v prosinci 2018 v moskevském hotelu s tím, že se podle nich podílel na americké zpravodajské operaci. Soud následně Whelana poslal za špionáž na 16 let za mříže.
Biden ve čtvrtek poukázal na to, že se mu během své vlády dosáhnout propuštění 70 Američanů, kteří byli zadržováni či vězněni v zahraničí.
Dvaačtyřicetiletý Kara-Murza, který má ruský i britský pas a v USA je držitelem takzvané zelené karty, byl loni uvězněn kvůli tomu, že opakovaně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a podporoval západní sankce proti Rusku. Ochránci lidských práv ho považují za politického vězně.
Pozitivní signál, míní prezident Pavel
Český prezident Petr Pavel výměnu vězňů mezi Ruskem a USA označil za pozitivní signál. „Já bych neřekl, že to bude znamenat nějaký zásadní zahraničně-politický průlom, ale je to určitě pozitivní signál, že ty dvě země jsou schopny spolu komunikovat,“ řekl Pavel.
Basketbalistka za obchodníka se zbraněmi. USA a Rusko si vyměnily vězně |
Diplomaté či vojáci spolu na pracovní úrovni podle prezidenta hovoří i v těch nejhorších časech, aniž by se komunikaci dávala velká publicita.
„Má za cíl vyhnout se nějakému nenadálému nárůstu napětí, které by mohlo vzejít třeba z nepochopení akcí nebo reakcí druhé strany,“ řekl. Taková komunikace je podle něj žádoucí. „A výměna vězňů je určitě pozitivní signál z obou stran,“ dodal.
Výměnu vězňů ocenilo také NATO, úřad OSN pro lidská práva, britský premiér Keir Starmer či opoziční političky Julija Navalná a Světlana Cichanouská.
