Putin zuří: Musíme vytlačit nepřítele z našeho území! A ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru
Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na pondělní poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů. Za hlavní úkol Putin označil vyhnat nepřítele z ruského území. Obavy z ukrajinského postupu v Rusku se však projevují i jinak. Ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru.
Ukrajina se dnes 901. dnem brání ruské agresi po invazi, kterou nařídil Putin v únoru 2022, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajinské jednotky před sedmi dny překvapivě vpadly do Kurské oblasti a ruským silám se je doposud nepodařilo vytlačit z ruského území.
Putin: Nepřítel dostane odpověď
„To, co se stalo v pohraničních oblastech, se musí vyhodnotit a samozřejmě se tak stane. Ale nyní je hlavní vyřešit aktuální úkoly (...) a hlavní úkol nepochybně leží před ministerstvem obrany, které musí vytlačit, vyhnat nepřítele z našeho území a spolu s pohraniční stráží zajistit spolehlivou ochranu státní hranice,“ prohlásil Putin.
„Nepřítel určitě dostane náležitou odpověď a všechny cíle, které jsme si vytyčili, budou bez jakékoliv pochybnosti dosaženy,“ zdůraznil podle státní agentury TASS.
Úřadující gubernátor Alexej Smirnov během porady začal hovořit o tom, že Ukrajinci obsadili 28 obcí, pronikli do hloubky 12 kilometrů a nová fronta je široká 40 kilometrů, ale Putin jej přerušil a vyzval, ať hovoří o pomoci lidem.
Hromadné evakuace v Rusku
Gubernátor pak připustil, že osud 2000 obyvatel obsazených obcí je neznámý a asi 120 000 obyvatel bylo evakuováno ze svých domovů.
Během bojů přišlo o život 12 lidí, dalších 121, včetně deseti dětí, utrpělo zranění, dodal. Putinem přislíbených 10 000 rublů (asi 2670 Kč) jednorázové pomoci uprchlíkům dosud obdrželo 2100 ze 46 700 žadatelů, uvedl gubernátor a dodal, že evakuovat se má celkem 180 000 lidí.
Smirnov rovněž tvrdil, že ukrajinské síly při vpádu do Belovského okresu Kurské oblasti použily granáty s chemickou náplní: všichni zasažení sice podle gubernátora přežili, ale přiotrávilo se několik policistů a starosta jedné vsi. Není známo, zda Smirnov předložil jakýkoliv důkaz, kterým by svá obvinění podpořil, napsala agentura Reuters a dodala, že není s to gubernátorova tvrzení ověřit.
Ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru
Na aktuální dění kolem Ukrajiny a Ruska však reagují i světové trhy. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.
Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků právě obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
„Domníváme se, že riziko vojenských operací v Sudži je i nadále podpůrným faktorem (pro růst cen),“ řekl agentuře Reuters analytik trhu s plynem Tomasz Marcin Kowalski ze společnosti LSEG.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ale sdělila, že dnes pošle přes Ukrajinu dál do Evropy 39,6 milionu metrů krychlových zemního plynu proti nedělnímu objemu 39,3 milionu metrů krychlových.
Na letošní minimum cena kontraktu na plyn v TTF sestoupila 23. února, kdy se dostala těsně nad 24 eur za MWh. Aktuálně se tedy pohybuje o více než 70 procent výše. Od 26. července potom ceny zemního plynu v Evropě stouply přibližně o 23 procent. Vedle rusko-ukrajinské války se na jejich růstu projevilo také zvýšené napětí na Blízkém východě.
Navzdory těmto faktorům jsou evropské zásobníky plynu podle odborníků dostatečně plné. V současnosti jsou zaplněny z více než 86 procent a blíží se cílové hodnotě. K 1. listopadu by měly být naplněny na 90 procent.
