Harrisová zveřejnila detaily o svém zdravotním stavu, vytváří tlak na Trumpa

Harrisová udržuje zdravý a aktivní životní styl, její poslední zdravotní prohlídka letos v dubnu nebyla ničím neobvyklá, napsal lékař Joshua Simmons ve dvoustránkovém dopise, který shrnuje zdravotní stav a anamnézu a demokratické kandidátky na prezidentku USA.

„Má fyzickou a duševní odolnost potřebnou k úspěšnému vykonávání povinností prezidentky, včetně těch, které se pojí s rolí šéfky exekutivy, hlavy státu a vrchní velitelky ozbrojených sil,“ uvedl Simmons.

Kvůli vysokému věku a někdy chaotickému vyjadřování a chování odstoupil z kampaně jednaosmdesátiletý prezident Joe Biden, který chtěl původně o nejvyšší úřad znovu usilovat. Nahradila ho právě Harrisová. Té bude za týden šedesát. Za republikány kandiduje Trump, kterému bylo v červnu osmasedmdesát.

Měnil zákeřný Trump někdy plenu? Obama se zaníceně bije za Harrisovou

Kampaň Harrisové se zveřejněným lékařským posudkem snaží získat navrch nad Trumpem. Ten už delší dobu nezveřejnil žádné lékařské zprávy o svém zdraví. Už za svého prvního prezidentského mandátu čelil Trump kritice, že není dostatečně transparentní ohledně svého zdravotního stavu.

Agentura AP zároveň připomíná, že loni v listopadu zveřejnil na sociálních sítích dopis od svého lékaře, ve kterém stojí, že je exprezident ve výborné fyzické a duševní kondici. Zpráva nicméně neobsahovala žádné podrobnosti, které by tvrzení podpořily, ani výsledky žádných lékařských testů.

Každoročně zveřejňoval zprávy o svém zdraví i současný prezident Biden. Ty tvrdily, že až na menší fyzické nedostatky je Biden schopen úřad vykonávat. Ani to však nezastavilo pochybnosti o jeho kondici.

Volební souboj mezi Harrisovou a Trumpem se zdá vyrovnaný. Rozhodnutím zveřejnit lékařskou zprávu se Harrisová pokusí přesvědčit zatím nerozhodnuté voliče, že má lepší předpoklady pro výkon prezidentského úřadu než Trump. Podle agentury AFP se však zatím nezdá, že by pro voliče byl Trumpův věk výraznějším tématem.

Trump by líp řešil války, myslí si „swing states“

Voliči z takzvaných „swing states“, kde bývají volební výsledky těsné, se domnívají, že by se Trump lépe vypořádal s válkou na Ukrajině i s konfliktem mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ), a to na základě průzkumu, který si nechal udělat. Harrisová však vede ve více těchto nerozhodnutých státech.

V sedmi státech se 50 procent voličů domnívá, že Trump by se lépe než Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině. Opačného názoru je 39 procent dotazovaných. Trump tvrdí, že pokud bude zvolen, konflikt na Ukrajině dokáže rychle ukončit. Říká, že chce o tom jednat i s Ruskem, ale jak by toho konkrétně dosáhl, dosud neřekl. V minulosti nicméně kritizoval rozsah podpory, kterou Spojené státy dodávají Ukrajině.

Voliči v nerozhodnutých státech Trumpovi také více důvěřují ohledně konfliktu na Blízkém východě. Ohledně války mezi Izraelem a Hamásem by si podle 48 procent dotazovaných počínal Trump lépe než Harrisová, opačného názoru je 33 procent respondentů. Trump tvrdí, že by se teroristický útok Hamásu z loňského 7. října nikdy nestal, kdyby byl v Bílém domě on. Neřekl však, jak by býval útoku předešel.

PŘEHLEDNĚ: Jak se volí americký prezident? Boj Harrisové a Trumpa v datech

Mezinárodní krize dostávají rozsáhlý prostor v tisku, jejich dopad na voličské chování je však nejistý. „Tyto volby se nerozhodnou podle mezinárodních otázek,“ uvedl jeden z autorů průzkumu Michael Bocian, který se hlásí k demokratům. Podle průzkumu WSJ má Harrisová mírný náskok v Arizoně, Georgii, Michiganu a Wisconsinu, Trump v Severní Karolíně, Nevadě a Pensylvánii. Kdyby výsledky voleb potvrdily údaje průzkumu, tak by Harrisová v těchto sedmi státech získala 52 volitelů a Trump 41.

V celostátních průzkumech si Harrisová drží náskok několik procentních bodů. Ve volbě amerického prezidenta však není rozhodující počet získaných hlasů, ale počet udělených volitelů ve sboru, který pak oficiálně zvolí hlavu státu. O jeho složení lidé rozhodují v přímém hlasování. Drtivá většina amerických států uděluje všechny své volitele vítězi hlasování o prezidentských kandidátech v daném státě.

Může tedy nastat situace, že kandidát s největším počtem volitelů nemá celkem i nejvíce voličských hlasů. To byl případ voleb v roce 2016, kdy Trump získal celkem o tři miliony hlasů méně než jeho tehdejší soupeřka Hillary Clintonová, ale měl o 77 volitelů více. Kampaně kandidátů se proto ve větší míře zaměřují na státy, kde v minulosti byly rozdíly mezi demokraty a republikány malé a kde jedna strana nemá historickou převahu.