Nedostatek vědců zabývajících se žížalami způsobil, že jde zatím o nepříliš prozkoumanou skupinu. Biologové dosud popsali 5 679 žížalích druhů. Podle nového odhadu skupiny badatelů vedené Thibaudem Decaënsem z univerzity ve francouzském Montpellieru by těchto živočichů však mohlo být pětkrát víc.
Badatelé opírají svá tvrzení o výzkumy ve Francouzské Guyaně a jižní a severní Francii. Strávili několik týdnů hledáním žížal na plochách sto krát sto metrů. Objevili množství dosud zcela neznámých druhů.
Mléčná dráha je součástí větší struktury o objemu 244 000 000 000 000 000 000 000 000 krychlových světelných let |
„Ve Francouzské Guayaně jsme zaznamenali pouze padesát pět popsaných druhů,“ řekl Decaëns časopisu New Scientist. „Pravděpodobně jich tam ale jsou nejméně dva tisíce. V celosvětovém měřítku odhadujeme, že na naší planetě žije alespoň třicet tisíc druhů žížal.“
Zoologům zaměřeným na výzkum žížal se říká oligochaetologové. Je to podle vědeckého názvu skupiny máloštětinatců, Oligochaeta, kam žížaly patří. Obor zažil zlatý věk zhruba od konce devatenáctého století do poloviny dvacátého. Později přišly žížaly znovu krátce do módy po roce 1970.
Země mohla být poslední půl miliardy let teplejší, než to vypadalo. Průměr vyšel 24° C, o deset stupňů víc než dnes |
Od té doby však zájem o ně spíše upadá. Projevuje se to na jejich poznání. Decaëns a spol. měřili počty aktivních odborníků na žížaly a jejich výkonnost v pětiletých obdobích.
Průměrný celosvětový počet oligochaetologů se v současnosti pohybuje okolo pětačtyřiceti. Na každého tak připadá něco přes pět stovek nepopsaných žížalích druhů. Za pětiletku jich průměrně popíšou jen čtyři a půl. K popsání všech zbylých žížal proto budou potřebovat ještě 120 let. Alespoň pokud zájem o žížaly znovu nevzroste.
