Prezidentka Harris, nebo prezident Trump? Vítěz bere vše, včetně krize na Blízkém východě
Rostoucí napětí na Blízkém východě se do americké předvolební kampaně nepromítlo možná tolik, jak by někteří regionální aktéři i skupiny přímo v USA očekávali. Ať už ale v Oválné pracovně usedne kdokoliv, stane se klíčovou postavou v dalším vývoji. Cíle Kamaly Harris a Donalda Trumpa se v mnohém podobají, jejich strategie i tón se ale výrazně liší. V trojici textů srovnáváme, co by nový/á prezident/ka znamenala pro světová krizová ohniska Ukrajinu/Rusko, Blízký východ a východní Asii.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Po válkách v Iráku a Afghánistánu se Spojené státy snažily svou přítomnost a angažovanost na Blízkém východě postupně umenšovat a svou pozornost obracet směrem na východ do Asie. Poslední měsíce však ukazují, že šlo spíš o zbožné přání než realitu. Jen za poslední rok americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken navštívil region jedenáctkrát. Na nového prezidenta či prezidentku tak čeká nelehký úkol: ukočírovat tamní bobtnající krize.
Bývalý americký prezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harris se na mnoha pilířích zahraniční politiky směrem k Blízkému východu přitom shodnou – ať už je to podpora Tel Avivu a jeho práva na sebeobranu, potřeba omezit vliv Íránu, nebo celková stabilizace regionu. Navzdory průsečíkům se však liší jejich rétorika i plány, jak cílů dosáhnout.
„Pokud chápeme konflikt v Pásmu Gazy a Libanonu, případně regionální konflikt mezi Izraelem a Íránem jako jedny z klíčových proměnných regionálních vztahů a vývoje bezpečnostní situace na Blízkém východě, jsou americké volby zásadní,“ vysvětluje vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.
Právě probíhající konflikty totiž ukazují, jak
