Dominika Píhová
Po válkách v Iráku a Afghánistánu se Spojené státy snažily svou přítomnost a angažovanost na Blízkém východě postupně umenšovat a svou pozornost obracet směrem na východ do Asie. Poslední měsíce však ukazují, že šlo spíš o zbožné přání než realitu. Jen za poslední rok americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken navštívil region jedenáctkrát. Na nového prezidenta či prezidentku tak čeká nelehký úkol: ukočírovat tamní bobtnající krize.
Bývalý americký prezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harris se na mnoha pilířích zahraniční politiky směrem k Blízkému východu přitom shodnou – ať už je to podpora Tel Avivu a jeho práva na sebeobranu, potřeba omezit vliv Íránu, nebo celková stabilizace regionu. Navzdory průsečíkům se však liší jejich rétorika i plány, jak cílů dosáhnout.
„Pokud chápeme konflikt v Pásmu Gazy a Libanonu, případně regionální konflikt mezi Izraelem a Íránem jako jedny z klíčových proměnných regionálních vztahů a vývoje bezpečnostní situace na Blízkém východě, jsou americké volby zásadní,“ vysvětluje vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.
Právě probíhající konflikty totiž ukazují, jak
