Donald Trump ve volbách porazil Kamalu Harris a vrací se do Bílého domu. Ovládl klíčové státy Severní Karolínu, Georgii nebo Pensylvánii a nyní tak může přijímat gratulace ze světa.
Ukončení provozu 538 je součástí 6% snížení počtu zaměstnanců v ABC News a Disney Entertainment Networks.
Dotkne se práce mnoha novinářů, komentátorů a politologů.
„Soucítím s tamními lidmi. Byli nesmírně pracovití a přinesli spoustu nesmírně cenných dat a poznatků pro všechny, kteří chtějí lépe porozumět politice. Zasloužili si mnohem víc,“ napsal dlouholetý šéf 538 Nate Silver.
„Je to tak katastrofální ztráta pro politickou žurnalistiku a ztráta zdroje volebních dat – ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem se ve svých zprávách opírala o volební průměry 538,“ napsala Grace Panett ze serveru 19th. (WSJ)
„Tito aktéři se snažili zesilovat sociopolitické napětí a ovlivnit americké voliče během voleb v USA v roce 2024,“ uvádí v tiskové zprávě federální ministerstvo financí. Duginovu organizaci Centrum geopolitické expertizy (CGE) přitom spojuje s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, které Washington i nezávislí analytici připisují snahy vměšovat se do amerických voleb už od roku 2016.
CGE podle ministerstva financí dohlíží na šíření dezinformací a mimo jiné využilo generativní umělou inteligenci, aby ve velkém rozesílalo podvodný obsah imitující tvorbu zavedených zpravodajských organizací. To vše v úzké spolupráci s GRU, která poskytla finance i technickou podporu, uvádí americká vláda. Vlivové operace s cílem rozdělovat Američany připisuje také íránskému subjektu Cognitive Design Production Center, který označuje za „dceřinou organizaci“ revolučních gard.
Dopad takových operací na voliče lze jen velmi těžko vyhodnotit, Moskva a Teherán je však podle USA vedou dlouhodobě. Při volbách v roce 2016 podle Washingtonu a amerických technologických společností Rusové za tímto účelem využili falešné profily zejména na sociální síti Facebook. Krátce před letošními volbami zase americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo narušení sítě falešných účtů, která za pomoci umělé inteligence šířila ruskou propagandu na platformě X.
USA připisují Rusku a Íránu také hackerské útoky spojené s volebními kampaněmi. Letos se íránským hackerům podle všeho podařilo proniknout k interním dokumentům štábu exprezidenta Donalda Trumpa, který nakonec v listopadovém souboji o Bílý dům porazil končící viceprezidentku Kamalu Harris. (ČTK)
„Trump zavolal mně na můj mobil a pak jsme si povídali, byl velmi srdečný a přátelský. Vzpomínal na svou zesnulou ženu a Českou republiku, což vytvořilo dobrou atmosféru,“ popsal Fiala okolnosti dvanáctiminutového rozhovoru. Za hezké označil, že se Trump ptal na jeho názor na situaci na Ukrajině a Blízkém východě a pozorně poslouchal. Bližší obsah telefonátu nechtěl Fiala zveřejnit, řekl pouze, že pro české zájmy je důležité ukončit ruskou agresi na Ukrajině i zklidnit situaci na Blízkém východě. Přitom v silách České republiky to není a úloha Spojených států je podle Fialy klíčová. Řešení situace na Ukrajině vidí premiér jako složitější.
Republikán Trump v amerických prezidentských volbách porazil svou demokratickou soupeřku Kamalu Harrisovou. Úřadu se ujme 20. ledna. Fiala mu k vítězství pogratuloval minulý týden. Naším společným cílem je zajistit, aby vztahy mezi našimi zeměmi zůstaly na nejvyšší úrovni i přes změny v administrativě a abychom je nadále rozvíjeli ve prospěch našich občanů, napsal na sociální síti.
Fiala letos v dubnu jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. Schůzku tehdy označil za důkaz vynikající úrovně česko-amerických vztahů. Na otázku ohledně dalšího pozvání do Bílého domu dnes nechtěl odpovědět. (ČTK)
Američtí prezidenti obvykle na první větší zahraniční cestu vyjíždí do Kanady nebo Mexika, Donald Trump si však i pro své druhé volební období vybral Blízký východ. Jeho volba signalizuje americký obrat k Perskému zálivu bohatému na ropu i geopolitický vliv.
O vlivu regionu na mezinárodním poli, ale také o síle ropných peněz a probíhajících konfliktech bude redaktorka Deníku N Dominika Píhová mluvit s arabistou, islamologem a místopředsedou Akademie věd České republiky Ondřejem Beránkem a novinářem, expertem na Blízký východ a pedagogem z Metropolitní univerzity v Praze Břetislavem Turečkem.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
