Dohody o fosilních palivech a porušování lidských práv. Začíná klimatický summit COP29 v Ázerbájdžánu
Dnešním dnem začíná v kavkazském Ázerbájdžánu klimatický summit COP29. Delegáti budou jednat především o tom, do jaké míry budou bohaté státy přispívat rozvojovým zemím, které jsou často klimaticky zranitelnější, na mitigační a adaptační opatření. Hostitelská země mezitím čelí obvinění, že využívá své pozice k uzavírání dohod o fosilních palivech, rozšiřuje těžbu ropy a ekologické aktivisty zavírá do vězení.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Devětadvacátá Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, tzv. COP29, začala v pondělí 11. listopadu v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku. Smluvní strany každoročně řeší jednu z klíčových výzev současnosti – klimatickou krizi. Tento rok se koná na pozadí nedávných přírodních katastrof a extrémních jevů počasí, které způsobily rozsáhlé škody na životech, zdraví i majetku napříč světem.
V posledních dvou týdnech se s ničivými záplavami potýká například Španělsko, kde kvůli nim zemřelo nejméně 217 lidí, a přestože zatím není jasné, jaké škody napáchaly na majetku, fotografie zachycující ulice plné převrácených aut a zničených budov napovídají, že to nebude zanedbatelné číslo.
Vědci opakovaně upozorňují, že klimatická krize zhoršuje dopady přírodních katastrof, jejich důsledky navíc pocítili lidé na všech kontinentech. COP by tak mohl být příležitostí přijmout potřebná opatření, hostitelská země ale naopak čelí kritice za to, že porušuje své mezinárodní závazky v oblasti klimatických opatření i lidských práv.
Kdo se (ne)zúčastní
Klimatického summitu se každoročně účastní zástupci vlád všech členských států OSN a dalších subjektů. V současnosti jde o 198 signatářů, kteří se připojili k Rámcové úmluvě o změně klimatu. Většinu z nich zavazuje také Pařížská klimatická dohoda z roku 2015. Na místě budou i diplomaté, úředníci OSN, novináři, klimatologové, nevládní organizace nebo zástupci původních obyvatel. Pořadatelská země však
