Jeden z největších a nejstarších žijících organizmů na naší planetě objevili američtí botanikové Jerry Kemperman a Burton V. Barnes v roce 1976. Pojmenovali ho Pando. Latinsky by to mělo znamenat něco jako „rozprostírám se“. Pando je topol osikový. Jedná se o samčí strom. Roste v okrese Sevier ve státě Utah. Běžnému pozorovateli by mohl připadat jako celá skupina stromů. Všechny jsou ale navzájem propojené kořeny a v jádrech jejich buněk je uložená stejná dědičná informace.
Jde tedy o jeden organizmus. Rozkládá se na ploše zhruba 0,43 čtverečního kilometru. Má okolo 47 tisíc kmenů. Jeho hmotnost odhadují vědci na šest tisíc tun. To z něj dělá nejtěžší známý živý organizmus. Je také evidentně velice starý. Kolik je mu přesně let, se ale neví.
Nově se věk Panda pokusila odhadnout skupina výzkumníků vedená Rozenn M. Pineauovou z Georgijského technologického institutu. Použili k tomu tzv. somatické mutace. Jde o změny v DNA stromu, které se objevily během jeho života.
„Když Pando vyklíčil ze semene, všechny jeho buňky obsahovaly v podstatě identickou DNA,“ řekla Pineauvá časopisu New Scientist. „Jenže pokaždé, když vzniká nová buňka a genetická informace se kopíruje, může dojít k chybám, které do DNA vnesou mutace.“
Touto metodou vyšlo vědcům Pandovo stáří okolo 34 tisíc let. Nejsou si ale jistí, jestli některé mutace nemohly přece jen pocházet už z původního semene. Mohli také nějaké vynechat. Proto ke svému odhadu připojili značné rozpětí: 16 až 81 tisíc let.
Kvůli popsané nepřesnosti se nedá určit, jestli je Pando mladší nebo starší než jiný stromový kmet. Řeč je o lomácii druhu Lomatia tasmanica rostoucí v tasmánském Jihozápadním národním parku.
Její jednotlivé kmeny nejsou propojené jako v případě Panda. Všechny jsou ale klony. Podle odhadů se nepohlavně rozmnožují něco mezi 44 a 136 tisíci lety. Oba prastaré stromy jsou však nejspíš mladší než podvodní porost trávy Posidonie mořské poblíž ostrova Formentera ve Středozemním moři. Tomu by mohlo být až 200 tisíc let.
