Pentagon sice v minulosti oznámil, že pokud se jihoasijské jednotky do bojů s Ukrajinou zapojí, v budoucnu nebude uvalovat nová omezení na použití svých zbraní Kyjevem. Formulace však byla záměrně opatrná – mluvilo se o „budoucích“ dodávkách a „žádných dalších“ omezeních.
Spíše se tak zdá pravděpodobné, že jde o politické gesto. Bidenova administrativa chce před svým odchodem vyslovit jasné stanovisko k ukrajinské krizi a vymezit se tak proti nastupující vládě Donalda Trumpa. Ta naopak již předem avizovala, že chce konflikt řešit diplomatickou cestou a za každou cenu směřovat k ukončení bojů.
Šok pro Moskvu. Biden povolil Ukrajině raketové útoky v hloubi ruského území |
Jak přesně se Bílému domu podaří sloučit zájmy Moskvy a Kyjeva, které se v současnosti zdají diametrálně odlišné, teprve uvidíme. Republikánská vláda si ale zcela očividně připravuje půdu pro diplomatická jednání a na její linku už přistoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když o víkendu poprvé od začátku války přiznal, že konflikt bude třeba řešit diplomaticky a de facto tak otevřel dveře územním ústupkům ze strany Kyjeva.
Porušení nepsaného pravidla
V tomto kontextu se Bidenův krok může jevit jako rána do police. Z našeho středoevropského pohledu mu sice nutně tleskáme – současně si ale říkáme, že měl přijít před půl rokem, kdy se Rusko na frontě nadechovalo k velké ofenzivě, a nikoli nyní, kdy už i ukrajinský prezident přiznává, že situace na bojišti je krajně nevýhodná. Z amerického pohledu ale porušuje nepsané pravidlo, že odcházející administrativa už nedělá žádné výrazné kroky, které by mohly být v rozporu s kurzem budoucí vlády. V zahraniční politice toto nepsané pravidlo vždycky platilo dvojnásob, protože přes všechny domácí rozepře se obě hlavní americké strany vždy snažily o jednotný postup směrem navenek.
Ukrajinci mohou americkými raketami střílet jen do Kurské oblasti, píše web |
Tento detail samozřejmě neušel příznivcům Donalda Trumpa a jeho nejbližším spolupracovníkům. Richard Grenell, který v první Trumpově administrativě sloužil jako šéf zpravodajských služeb, napsal na síti X, že Biden v podstatě „spustil zcela novou válku“. Jeden z hlavních sponzorů kampaně Donalda Trumpa David Sacks zase Bidena obvinil, že se nastupujícímu prezidentovi snaží předat „co nejhorší možnou situaci“. Jeho příspěvek byl v republikánských kruzích masivně sdílen, mimo jiné si ho na svůj účet X pověsil bezpečnostní guru nové pravice a Trumpův někdejší šéf vyzbrojování na ministerstvu obrany Elbridge A. Colby.
Vidět svět očima nové vlády USA
Ať tak či onak, Bidenův krok je politický. Na to, aby zvrátil situaci na frontě, přichází příliš pozdě. Když britská vláda koncem srpna chtěla dovolit Kyjevu použití dalekonosných zbraní, Bidenův Bílý dům to zamítl. Prý by to eskalovalo situaci na frontě. Teď, když už je na změnu rovnováhy na frontě nejspíš pozdě, eskaluje naopak Washington. To působí přinejlepším alibisticky.
Z českého pohledu můžeme být i za toto malé gesto rádi, protože na diplomatická jednání s Ruskem se tu díváme nutně skepticky. Neporuší snad Putin jakoukoli dohodu, kterou s ním Západ uzavře? Můžeme si to myslet a všechny minulé zkušenosti mluví pro to, že je to podezření důvodné. Dokud ale bude Amerika naším hlavním spojencem, a její peníze a zbraně nutnou prerekvizitou jakékoli úspěšné obrany, budeme se její nové vládě muset přizpůsobit a alespoň se pokusit vidět svět jejíma očima.
