Stal se symbolem Asadovy krutosti, jeho konce se ale nedožil. Tělo aktivisty našli uvnitř věznice Sajdnája

Roky světu ukazoval brutalitu vlády Bašára Asada i mučení, jehož byl obětí. Když se do Sýrie v roce 2020 vrátil, slehla se po něm zem. Konce režimu se ale nedožil. Tělo syrského aktivisty Mazena Hamáda objevili uvnitř věznice Sajdnája.

Hubená a zubožená tvář Mazena Hamáda často posluchačům uvnitř západních přednáškových sálů řekla mnohem víc než slova. Právě sdílení hororových zážitků z různých věznic, kde skončil po roce 2011 spolu s desítkami tisíc dalších lidí, kteří se vzepřeli Asadovi, z něj udělalo symbol zločinů, jakých se režim na svých odpůrcích dopouštěl.

Hamáda byl opakovaně vystaven fyzickému, psychickému a sexuálnímu násilí. Dozorci jej věsili za zápěstí, polévali horkým olejem a vodou, nebo o jeho nahé tělo típali cigarety, vyjmenovává server New Arab. Následkem mučení se nakonec přiznal k trestným činům, které nespáchal.

Amnesty International o věznici Sajdnája, mluví jako o „lidských jatkách“, kde byly mučeny, znásilňovány a při pravidelných hromadných popravách zabíjeny tisíce lidí. Podle organizace Syrian network for human rights od března 2011 do července letošního roku následkem mučení v syrských věznicích zemřelo přes 15 tisíc lidí. Dalších 100 tisíc lidí se pohřešuje.

View this post on Instagram

A post shared by Syrian Emergency Task Force (@syrianetf)

Opoziční síly po obsazení Damašku zamířily do věznice Sajdnája s jasným cílem: osvobodit co nejvíc z těch, které Asad a jeho věrní zavřeli a mučili. Jen v márnici ale našly 40 mrtvol, které měly na těle údajně jasné známky mučení. Po internetu pak koloval také snímek z místa, na němž blízcí poznali také Mazena Hamáda – ten měl zemřít jen pár dní před pádem Asadovy vlády.

Aktivista byl poprvé ze syrského zajetí propuštěn v roce 2013 a o necelý rok později získal azyl v Nizozemsku. Právě odtamtud začal vyjíždět do Velké Británie, USA, a mnoha dalších evropských zemí, kde o svých zkušenostech s Asadovým režimem veřejně přednášel. Jeho zdravotní a psychický stav se ale zhoršoval.

Rozhodnutí, že se do Sýrie v roce 2020 vrátí, mnohé překvapilo a dodnes zůstává obklopené mnoha otazníky. Někteří jeho blízcí se domnívají, že jej pod falešnými sliby amnestie zlákaly režimní složky, jiní argumentují jeho psychickým stavem i složitou situací, do jaké se dostal s úřady v Nizozemsku.

Hamádův soused a fotograf Sakir Khader, jehož cituje britský Guardian, na síti X popsal, že syrský aktivista čelil v zemi kvůli nemožnosti pracovat tlakům úřadů, které se neustále stupňovaly. Nakonec podle něj přišel o podporu i střechu nad hlavou. Že by na vině byly tamní úřady ale jiný Hamadův blízký – Badawi Mugharbel – pro Middle East Eye vyvrátil.

Poté, co Hamáda nasedl do letadla z Bejrútu do Damašku, o něm už nikdy nikdo neslyšel.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.