„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ uvedla nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční v pondělí předsedala poprvé.
Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. „Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.
Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině.
Luxus sankcím navzdory. Zboží ze Západu proudí do Ruska z jihu |
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.
Sankce byly uvaleny například na skupinu nesoucí název Groupe Panafricain pour le Commerce et l’Investissement. Jde o dezinformační síť, která provádí své proruské operace zejména ve Středoafrické republice a v Burkině Faso. Omezení se týkají i zakladatele skupiny Haruany Douamby. Třetím subjektem je African Initiative (Africká iniciativa), tisková agentura zapojení do šíření ruské propagandy a dezinformací na africkém kontinentu.
Online reportáž |
Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.
Nynější patnáctý balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.
Rusko válku vyhrálo, řekl šéf AfD. Německo by to prý mělo uznat |
„Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů Slovenské republiky. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti,“ uvedl v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
„Následující půl rok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost,“ dodal slovenský ministr.
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Lukašenko ani neumí bělorusky. I uvnitř systému chtějí změnu, říká Cichanouská |
Sankce na subjekty z Běloruska
Unie také rozšířila sankční seznam o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Informovala o tom Rada EU, tedy členské státy bloku. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.
„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.
Sankce se týkají rovněž ředitelů věznic a detenčních zařízení a jejich zástupců a také ředitele zdravotnického zařízení v jedné z věznic, kde je řada politických vězňů vystavena nelidským podmínkám a špatnému zacházení. Na sankčním seznamu EU je v souvislosti s Běloruskem v současnosti 287 jednotlivců a 39 dalších entit.
Minsk čelí sankcím Západu v reakci na to, že autoritářský vůdce Lukašenko rozdrtil vlnu protestů po prezidentských volbách v létě 2020, které opozice a Západ pokládají za zfalšované. Další prezidentské volby se budou konat v lednu 2025. Lukašenko, který je u moci od roku 1994, je pokládán za blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina. EU uvalila sankce na jeho režim také proto, že v roce 2022 dovolil Rusku využít běloruské území k útoku na Ukrajinu.
