Přední vědecký časopis Science postavil do čela deseti největších „průlomů roku 2024“ rozsáhlé klinické testy, při nichž se prokázalo, že jediná injekce léku lenacapaviru zajistí odolnost vůči nákaze virem HIV na půl roku. V terénních klinických zkouškách ochránil lék z produkce americké firmy Gilead Sciences africké dívky a mladé ženy se stoprocentní účinností. Ještě rozsáhlejší studie, která proběhla na čtyřech kontinentech (v zemích Jižní Ameriky, Afriky, Asie a v USA), potvrdila africký výsledek účinností 99,9 %. Lenacapavir pracuje na zcela novém principu, jehož využití slibuje zásadní posun i v prevenci dalších virových infekcí.
Podle dat Světové zdravotnické organizace žije s nákazou HIV ve světě 40 milionů lidí, z toho dvě třetiny v Africe. Moderní léky jsou s to potlačit infekci, ale nakaženého člověka viru nezbaví. To jen umocňuje důležitost prevence. Protože vývoj vakcíny vázne, nabývá na důležitosti vedle osvěty, mužské obřízky, používání kondomů a sterilních injekčních jehel také tzv. pre-expoziční profylaxe (zkráceně označovaná jako PrEP), tedy preventivní užívání léků, které brání nákaze u lidí z rizikových skupin.
Pravidelné preventivní užívání léků proti HIV chrání před nákazou především lidi v ekonomicky vyspělých zemích. Ve třetím světě jsou ale tyto léky těžko dostupné. Pokud se k nim tamější obyvatelé dostanou, užívají je většinou nepravidelně, což účinnost ochrany dramaticky snižuje. Řešení nabízejí léky s prodlouženou účinností, které se nemusí brát denně. V roce 2021 byl na trh uveden lék cabotegravir, který chrání dva měsíce po injekci do svalu. Vysoká cena ale nedovoluje jeho plné využití. Podle mnohých odborníků může změnu přinést právě lenacapavir.
Neprávem opomíjená kapsida
Lenacapavir funguje na jiném principu než drtivá většina ostatních antivirotik zacílených na HIV. Například léky vyvinuté týmem profesora Antonína Holého nabízejí viru „falešná“ písmena genetického kódu. Tím brání syntéze virové dědičné informace a množení viru. Také další léky narušují viru HIV biochemické reakce tím, že se vážou na bílkovinné molekuly virových enzymů. Lenacapavir však cílí na bílkovinný obal chránící dědičnou informaci viru, na tzv. kapsidu. Ta stála dlouho stranou zájmu farmakologů, protože ji nepovažovali za vhodný cíl pro léky. Vše se ale změnilo, když virologové pronikli do tajů fungování virového bílkovinného obalu a zjistili, že kapsida hraje v nákaze mnohem důležitější roli, než se doposud předpokládalo. V raných fázích infekce reaguje kapsida s bílkovinami nakažené buňky.
To sice otevíralo pro vývoj léků nové možnosti, ale farmakologové byli přesvědčeni, že by bylo nutné blokovat na kapsidě viru hned několik bílkovin. Do řešení tak komplikovaného problému se jim moc nechtělo. Zásadní obrat přinesly objevy, které změnily představy o roli kapsidy uvnitř nakažené buňky. Vědci byli přesvědčeni, že se kapsida rozpadá krátce po průniku viru do buňky. Ve skutečnosti ale vytváří kolem dědičné informace viru jakousi pružnou klec z pětice a šestice vzájemně propojených virových bílkovin. Tahle bílkovinná klec zajistí dědičné informaci viru průnik do jádra nakažené buňky přímo k její DNA. Virus pak zabuduje svoje geny do DNA hostitelské buňky a tím si zajistí výrobu nových virů.
Tři cíle pro lenacapavir
Vědci z Gilead Science, kteří uvedli na trh i léky vyvinuté týmem profesora Holého, hledali molekulu, která by roli kapsidy viru HIV sabotovala a výsledkem jejich výzkumu je lenacapavir. Ten zabírá hned několika různými způsoby. Nejprve brání viru ve vstupu do buňky. Těm, které tam proklouzly, znemožňuje průnik do jádra buňky. A pokud virus pronikl do buňky a začal tam vyrábět nové viry, váže se lenacapavir na nově syntetizované virové bílkoviny a nedovolí, aby se skládaly do kapsidy nově vznikajícího viru. Právě tomuto trojímu efektu vděčí lék za svou vysokou účinnost.
Velkou nepříjemností byla nízká rozpustnost lenacapaviru, protože při užívání v tabletách jen s obtížemi pronikal do lidského organismu. Tuhle Achilleovu patu ale dokázali vědci z Gilead Science proměnit v přednost vývojem injekční formy léku. Ta má v těle překvapivě dlouhou životnost. Injekční forma byla na trhu dva roky a lékaři ji ordinovali především pacientům, jejichž HIV získal rezistenci k jiným lékům.
Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje virus HIV (variantu HIV-1). Zelené body jsou viry, které se „líhnou“ z napadené imunitní buňky.
Výsledky klinických zkoušek oceněné jako „průlom roku 2024“ otevírají lenacapaviru možnost širokého použití pro pre-expoziční profylaxi čili PrEP. Pro tyto účely by mohl být schválen v polovině roku 2025. Důležitá bude i cena, kterou firma Gilead Sciences zatím neoznámila. Uzavřela už ale dohodu s šesti producenty generických léků o zajištění cenově výhodných dodávek pro 120 nejchudších zemí světa. Pro ty úplně nejchudší státy může být ale i tato cena příliš vysoká. Zatím není jasná cenová politika v zemích, jako je Brazílie, kde žije nejvíce HIV-pozitivních lidí v Jižní Americe. Důležité je i to, zda lidé vezmou PrEP za svou. V tom sehraje klíčovou roli osvěta mezi lidmi rizikových skupin.
Lenacapavir může snížit hrozivé číslo milionu nově infikovaných lidí ročně, nelze jej ale považovat za náhradu vakcíny. Očkovacími látkami lze chránit všechny, nikoli jen osoby z rizikových skupin, a jejich účinek se počítá na roky. V neposlední řadě je velkou předností vakcín i jejich nízká výrobní cena. Odborníci se proto shodují v tom, že vývoj očkovací látky zůstává i nadále nejvyšší prioritou v boji s HIV a AIDS.
Nobelovy ceny za „průlomy roku“
Anketa „průlom roku“ se těší ve vědeckém světě velké prestiži. V časopise Science má poměrně dlouhou tradici. V roce 1989 přišlo redaktorům tohoto prestižního amerického vědeckého týdeníku líto, že věda postrádá obdobu ankety, v které společenský časopis Time vyhlašuje osobnost roku. Vyhlásili proto anketu „molekula roku“ a tu v roce 1996 přejmenovali na „průlom roku“. A právě v tomto roce byl výzkum zacílený na virus HIV a onemocnění AIDS oceněn poprvé. Za průlomový byl označen „koktejl“ léků, který dokáže zcela potlačit aktivitu HIV v těle nakažených lidí a zabrání tak rozvoji onemocnění AIDS. Navíc potlačí množení viru natolik, že léčený HIV-pozitivní člověk už jen málokdy někoho nakazí. Výzkum na tomto poli se dočkal dalšího ocenění jako „průlom roku 2011“, když tak byla označena studie prokazující účinnost preventivního užívání léků proti HIV u lidí z rizikových skupin.
Redaktoři Science a další odborníci, kteří o „průlomech roku“ rozhodují, svému oboru rozumějí. Zhusta se jim podaří předběhnout v ocenění o několik roků výbor udělující Nobelovy ceny. Například letošní Nobelovu cenu pro tvůrce umělé inteligence AlphaFold ocenili v Science už před třemi lety. Možná čeká Nobelova cena i na objevitele lenacapaviru či na vědce, kteří přispěli k odhalení Achilleovy paty viru HIV v jeho bílkovinné kapsidě. Jejich naděje nejsou rozhodně zanedbatelné. Zvláště když se ukáže, že blokování bílkovin kapsidy zajistí léčbu dalších nebezpečných virových infekcí. Téměř s jistotou však lze očekávat, že ocenění „průlom roku“ a později i Nobelovu cenu si odnesou autoři účinné očkovací látky proti HIV.
