Dvaadvacetiletý gólman, který do Brna dorazil z prvoligového Přerova, zvládá odchytat i víkendové dvojboje. „Je to stále náročnější. Kolikrát do toho máme ještě úterní kolo s třetím zápasem během pěti dnů a tam už jsem rád, že se můžu s Gašperem protočit. O to víc roste důležitost toho, mít dobrý tandem, nejen silnou jedničku,“ hlásí Postava.

V rozhovorech během sezony jste si pochvaloval zodpovědnost, jaké se vám v brance Komety dostává. Čekal jste před sezonou, že dostanete až takový prostor?
Jsem tím pořád až příjemně zaskočený, ale o to víc jsem rád, že dostávám tolik zápasů. Užívám si to privilegium, že můžu tolik pomáhat svému týmu. Je to nejvyšší soutěž, prestižní extraliga, na kterou jsem se těšil. Přicházel jsem s cílem se posunout, a tak je to pro mě pořád věc ohromně do plusu.

Překonává to vaše očekávání?
Nepočítal jsem s takovým rozložením zápasů. Kecal bych, kdybych řekl, že ano. Pro gólmana je vždycky lepší, když je v zápřahu a nevysedává na lavičce. Posouvá mě každý zápas.

Michal Postava

Váš brankářský kouč Jan Švaříček o vás říká, že takto mentálně nachystaného brankáře je radost vést. Cítíte na sobě sám, že si držíte optimálně nastavenou hlavu?
Švára není tak mluvný, ale je snad nejvíc vnímavý trenér, co se aktuálního rozpoložení týká. Kolikrát to prožívá víc než my v brance nebo na střídačce. Mentální přípravu nám pomáhá výborně optimalizovat, a platí to nejen pro nás mladé, ale umí se vcítit i do Gašpera, který si to sám umí nastavit skvěle.

Jak společně pracujete? O Švaříčkovi je známé, že je brankářským fanatikem a své svěřence nespustí z očí, byť třeba jen přes kameru.
Bavíme se spolu každý den, v tom je náš vztah skvělý, že komunikace neustává. Každý den si máme co říct a na čem pracovat. Zápasy si necháváme na druhý den, abychom si udělali odstup.

Právě s tím měl pomoci Krošelj v roli mentora pro vás i pro dalšího mladíka Kavana. Jak slovinský matador tuhle roli vykonává?
Jak to má Gašper sám pro sebe, by musel říct on, ale i jen tím, že mi dělá fantastickou konkurenci, umí pomoci. Musím si ho vedle sebe jen vynachválit. Probíráme spolu i mimohokejové věci, sedli jsme si jako praví parťáci. Když jde do branky on, snažím se mu ten servis vracet a pomoci mu třeba s přípravou na soupeře. Většinou to ale není nijak výslovné a zkrátka jen tou konkurencí nutíme toho druhého být lepším. Působí na mě jako vzor, nutí mě se posouvat a makat dál.

Před sezonou jste byl plný očekávání směrem k extralize, kterou jste do té doby neokusil. Co vás překvapilo?
Těžko se to konkretizuje, protože vás máloco překvapí. Rychle se mi ale potvrdilo, že zkušenosti hráčů hrají obrovskou roli. Extraliga má v sobě velkou hokejovou chytrost. Ocitáte se mnohem častěji v těžkých situacích, protože přihrávka letí přesně do hokejky a vy se musíte mnohem rychleji ohánět, abyste se stačil přemístit, aby před střelcem nebyla odkrytá klec.

Takže překvapí spíš kulišácká přihrávka než tvrdší rány vyhlášených extraligových snajprů?
Najdou se hráči, jejichž střela vás překvapí, protože takovou v první lize nezažijete. Takový Aaron Irving ze Sparty má ránu jako z děla, na což jsme si v pátek chtěli dát pozor.

V extralize jste se ale zabydlel tak rychle, že jste si dokonce vysloužil pozvánku na listopadový reprezentační kemp před turnajem Karjala. Bral jste to jako pochvalu za dobré výkony?
Spíše jako motivaci k další práci v budoucnu. Chci se na reprezentačním srazu brzy opět ukázat. Teď jsem koukal, jak to na nich funguje, a vážil si každé minuty s týmem na ledě.

Dokázal jste si tuto zkušenost také užít?
Určitě ano. Jen být se všemi těmi hvězdami extraligy i evropských soutěží na ledě bylo skvělé, hltal jsem každý den, poznával fungování nároďáku. Bylo opravdu super to zažít. Vůbec nebyl čas se rozkoukávat. Kluci jsou zvyklí jet ve vysokém tempu, drží se tam pořád elán z mistrovství světa a hned se maká na přípravě na zápasy. Od druhého dne se jede naplno.

Co jste se dozvěděl od trenéra brankářů Ondřeje Pavelce?
Že mám dál pracovat a snažit se, abych si vysloužil možnost vrátit se do národního dresu už třeba v roli nominovaného k zápasu.

Zhmotnil se vám v něm hrdina z mládežnických dob?
Samozřejmě koukáte, kdo vás najednou vede. Vidíte kolem sebe samé legendy jako Tomáš Plekanec nebo Marek Židlický, ale pro brankáře je samozřejmě Pavs nejvíc. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si to na chvíli nepotřeboval uvědomit. Moc vás potěší, že se o vás zajímá taková osobnost.

Sledování pokročilejších statistik není vaše parketa, nicméně moderní hokej si to vyžaduje. Musíte na ně koukat, nebo si vystačíte s klasickou úspěšností zákroků?
Moc tomu nedávám velkou váhu a sám nevím, jaká mám třeba procenta na které ruce a podobně. Snažím se hlídat si celkovou výkonnost a na konci sezony si vše samozřejmě projedu. Nějak na tom ale nelpím.

Brněnský brankář Michal Postava vyráží puk před plzeňským Janem Schleissem.

Statistiky říkají, že ze střel s nižší nebezpečností vám za záda projde lehce nadprůměrné množství puků, ale naopak vynikáte v likvidaci těch vysoce nebezpečných. Umíte se v tom sám pro sebe zorientovat?
Ani nevím, jak se to posuzuje. Raději si počkám na sestřih od kouče a probereme každou šanci.

Necítíte se tedy jako muž velkolepých zákroků?
Já lapačkou po chycené ráně pro efekt nemáchám. Sparta asi v pátek také nestřílela žádné jedovky, ale dávala góly. Taková střela s nízkou nebezpečností od statistika může být těžší než nějaká dělovka.

Nemáte někdy chuť završit úspěšný zákrok nějakou parádičkou? Předvést trochu divadla pro diváky?
Já se naopak vždycky musím smát, když to někteří mí kolegové dělají. Já dobře vím, jak ten zákrok funguje, a kudrlinky zápěstím po tom, co už puk máte v košíku lapačky, nejsou potřeba. Někdo si tím ale umí získat diváky a pomáhá si tak k dalším výkonům. Když jim to funguje, proč ne. Já si radši počkám až na vítěznou oslavu.

Jak se cítíte za současnou defenzivou Komety?
Teď jsme měli vcelku slušné období, naopak na začátku prosince nám do zpěvu nebylo. Takže jsme si toho v poslední době vážili. To hlavní ale teprve přijde.