Hlavním důvodem částečného odklonu od velkých obchodů k online supermarketům či menším prodejnám je podle analytika Karla Týra z NIQ to, že zákazníci chtějí ušetřit čas.
„Zatímco před pandemií covidu-19 potraviny online nakupovalo 14 procent Čechů, nyní je jich 23 procent, uvedl expert. Roste také počet lidí, kteří preferují nakupovat drogistické zboží ve specializovaných drogistických řetězcích – tržby těmto prodejnám loni meziročně stouply o devět procent,“ uvedl Karel Týra z NIQ.
Dále také roste podíl privátních značek na celkových prodejích. Loni činil 27 procent, což bylo ve srovnání s rokem 2023 o jeden procentní bod více. V roce 2019 před covidem tvořily privátní značky 21 procent prodejů, přičemž na tomto čísle se podíl prakticky držel od roku 2015, ke kterému agentura NIQ začíná uvádět data.
Šanci mají malé prodejny
Velké obchodní řetězce stále otevírají nové prodejny. V posledních letech jde víc o ty, které se dostanou blíž k zákazníkům: supermarkety, diskonty či „convenience“.
„Pro tyto menší formáty je na trhu stále dost místa, takže obchodníci plánují rozvoj i pro další roky. V posledních čtyřech letech se každoročně otevírá 40 až 50 nových prodejen těchto formátů,“ uvedl Zdeněk Skála z výzkumné společnosti Skála a Šulc.
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
|---|---|---|---|---|
| Počet prodejen ke konci roku | 1716 | 1772 | 1814 | 1859 |
| Růst počtu prodejen v daném roce | +42 | +56 | +42 | +45 |
| Zdroj: Skála a Šulc |
Menší obchodní společnosti jako jsou COOP, Hruška, Flop a další mají stále několikanásobně větší obchodní síť. Ovšem jejich síla se tolik neprojevuje v tržbách, protože výkon malé prodejny často v menší obcí se velkoplošným formátům rovnat nemůže.
„Malým prodejnám hraje do karet změna nákupního chování, která je vyvolaná právě houstnoucí obchodní sítí a zákazníci si víc a víc zvykají na nákup v blízkosti jejich bydliště nebo zaměstnaní,“ řekl Skála s tím, že spotřebitelé mohou plánovat útratu a velikost nákupu a tím také ušetřit. Podle něj je zásadní, jak menší obchodní formáty uchopí svou sortimentní a cenovou politiku, aby této výhody využily. Z toho pak vyplyne, který obchodní systém na českém trhu poroste.
| Obchodní formát | Podíl na počtu nákupů |
|---|---|
| diskonty (Lidl, Penny, Norma) | 19 % |
| specializované prodejny potravin (pekárny, řeznictví atd.) | 19 % |
| hypermarkety (Albert HM, Kaufland, Globus, Tesco HM) | 17 % |
| české a nezávislé (COOP, Hruška, Flop, vietnamská komunita atd.) | 17 % |
| supermarkety (Albert SM, Billa, Tesco SM) | 13 % |
| čerpací stanice (nákupy potravin) | 7 % |
| e-shopy (Rohlík, Košík, iTesco) | 5 % |
| convenience (Žabka, Tesco Expres, Billa Stop&Shop) | 3 % |
| Zdroj: Retail tracking, Skála a Šulc. Základ pro výpočet: 17964 nákupů 1. 1. 2024 –31. 12. 2024 |
Proti roku 2023 nebyl loni růst tržeb tažen jen zdražováním, ale také tím, že se zvýšil objem nakupovaného zboží. Potvrdil to prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza. Lidé podle něj sahají i po kvalitnějších výrobcích. Lepší nálada aktuálně panuje v segmentu nepotravinářského zboží, kde tržby podle Prouzy rostou rychleji než u potravin.
K největším problémům, se kterými se obchodníci podle prezidenta SOCR aktuálně potýkají, patří rozpad dosavadních dodavatelských řetězců zejména u ovoce a zeleniny a nedostatek zaměstnanců. Nejistota, odkud budou ovoce a zeleninu čerpat či v jakých objemech, panuje kvůli klimatické změně, uvedl. Celkově pak dodavatelé tlačí na nárůst cen, doplnil.
Optimističtí jsou naopak obchodníci v oblasti investic. „I přes ty složité poslední dva roky nikdo neškrtá investice do České republiky,“ uvedl. Obchody podle něj v Česku ročně investují kolem 15 až 19 miliard korun, přičemž nejvíce do budování a modernizace prodejní sítě.
Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 4,6 procenta, o rok dříve o 4,2 procenta klesly. Loni zaznamenaly růst ve všech měsících roku, v prosinci růst zrychlil na 6,2 procenta, v listopadu podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil po revizi 4,2 procenta.
Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta, informoval už dříve ČSÚ.
