Aaltola je členem finské strany Národní koalice, která je v europarlamentu členem frakce Evropské lidové strany. V EP mimo jiné sedí v zahraničním výboru. Tvrdí, že Američané tlačí na to, aby se příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které sousední zemi napadlo před třemi lety, uzavřelo velmi rychle. Ukrajinu prý chtějí přinutit přijmout velmi nevýhodné podmínky.
Podle finského portálu Helsingin Sanomat řekl, že to slyšel od několika lidí z NATO i Evropské unie. Spojené státy podle nich dají Ukrajincům tři týdny, aby s navrhovanou mírovou dohodou souhlasili. Jinak se z Evropy stáhnou.
Trump opakuje ruskou propagandu, Evropa ho nezajímá, říká amerikanista |
„Z mnoha stran zaznívalo, že jde prakticky o tak tvrdé mírové podmínky pro Ukrajinu, že se mluví o kapitulaci,“ říká Aaltola. Důkazy pro své tvrzení však podle portálu Newsweek nedodal.
Finský premiér Petteri Orpo později ve čtvrtek Aaltolaovo tvrzení odmítl. „Neexistuje žádný časový limit a žádná taková situace,“ řekl Orpo novinářům v parlamentu. Řeči o ultimátech a třech týdnech jsou podle něj spekulace.
Televize NBC News nicméně s odvoláním na americké představitele uvedla, že ministr obrany Pete Hegseth na uzavřeném jednání sdělil ukrajinským představitelům, že Washington může výrazně snížit svou přítomnost vojáků v Evropě.
Neměli jste začínat, nařkl Trump Ukrajinu z rozpoutání války a vyzval k volbám |
Několik dní poté, co Trump složil přísahu na druhé funkční období jako prezident USA, sdělil evropský diplomatický zdroj italské tiskové agentuře ANSA, že Trump plánuje stáhnout z Evropy zhruba 20 tisíc amerických vojáků. Veřejně se nicméně americký prezident dlouhodobě netají tím, že chce, aby evropští členové NATO na svou obranu dávali mnohem větší množství peněz.
A ve středu Trump v souvislosti s americko-ruským jednáním v Saúdské Arábii vzkázal Ukrajině, že si „neměla začínat“ ve válce s Ruskem a že mohla uzavřít dohodu, aby válce zabránila.
Diskrétní jednání týmů ve Švýcarsku
Agentura Reuters navíc píše, že se Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. Agentura poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Schůzky zdroje agentury popsaly jako vedlejší komunikační kanál, neboť část jednání se odehrála v době, kdy byl Trump sice už zvoleným prezidentem, na převzetí moci se však teprve připravoval. O schůzkách údajně věděl přinejmenším malý okruh Trumpových poradců.
Saúdové chtěli Zelenského při jednání. USA i Rusko řekly ne, tvrdí Bloomberg |
Podrobnosti schůzek známé nejsou, stejně tak je nejasný program i to, zda na místě byli zástupci Ukrajiny. Jednání nicméně ukazuje na zákulisní snahy Rusů a Američanů najít cesty k ukončení války navzdory tomu, že oficiální kontakty mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prezidentského předchůdce Joea Bidena byly takřka na bodu mrazu.
Švýcarské ministerstvo zahraničí v pátek sdělilo, že v alpské konfederaci se pravidelně konají setkání stran zapojených do válečného konfliktu na Ukrajině a že o nich Bern ví. Tyto schůzky však neřídí dotčené vlády, jsou neformální a neoficiální. V diplomacii se takovéto akce označují jako Track Two (kolej dva či druhá cesta) a jejich cílem je zmírnit vzájemné napětí.
V takto neoficiálním formátu se rozhovory konaly už v roce 2023 a na počátku roku 2024, kdy ruský diktátor Vladimir Putin naznačoval, že je ochoten uvažovat o příměří. Jednání na této druhé trati však očividně k ničemu nevedla.
První oficiální setkání ruských a amerických zástupců k jednáním o možnostech, jak válku ukončit, se uskutečnilo v úterý v Rijádu. Setkali se zde ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a Marco Rubio. Putin výsledky schůzky ocenil, Moskva také ocenila Trumpovu kritiku Zelenského.
A Trump později prohlásil, že by se sám s Putinem mohl sejít ještě v únoru. Zda se takové setkání do konce měsíce uskuteční, není jisté.
