Deník NKamarádství s Putinem? Trump se pokouší z pískoviště vystrnadit Si Ťin-pchinga

Spojené státy se snaží, stejně jako před více než padesáti lety, přebrat Rusko Číně. Na snímku graffiti v litevském Vilniusu. Foto: Mindaugas Kulbis, AP/ČTK
Spojené státy se snaží, stejně jako před více než padesáti lety, přebrat Rusko Číně. Na snímku graffiti v litevském Vilniusu. Foto: Mindaugas Kulbis, AP/ČTK

Analýza: Kdysi se to Americe už povedlo: někdejší prezident USA Richard Nixon přebral Rusku Čínu. Teď prý jde vlastně o to samé, ale v opačném gardu – o americkou snahu rozdělit spojenectví Moskvy s Pekingem proti USA. Námluvy začaly a Trump zatím nebyl Putinem odmítnut. Naopak. Svět sleduje velké ruské koketování. Situace je od 70. let zcela jiná.

Důležité prohlášení učinil americký ministr zahraničí Marco Rubio po historicky mimořádném hlasování v OSN. USA se v otázce války proti Ukrajině poprvé a hned dvakrát během jednoho dne postavily po bok Ruska. Už ho dokonce odmítají nazývat agresorem. Oddělily se tak od euroatlantické koalice a spojenci je za to zkritizovali. Rubio přiznal, že nejde ani tak o Ukrajinu, dokonce ani o Rusko, ale o Čínu.

Ne náhodou dnes začaly v čínské metropoli Pekingu, tiše a nenápadně, ve stínu velkého setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jednání čínského ministra zahraničí Wanga I s tajemníkem Putinovy bezpečnostní rady Sergejem Šojguem. Je to jeho druhá návštěva Číny za poslední tři měsíce. A dohodnuta byla teprve před čtyřmi dny během Putinova telefonického rozhovoru s čínským lídrem Si Ťin-pchingem. I on Šojgua přijme.

Důležité je i to, odkud Šojgu do Číny přijel: z Malajsie a Indonésie. Všude hovořil s vrcholnými představiteli států o Americe, Ukrajině a o rozhovorech o míru a spojenectví.

„Nevím, zda se nám je (Rusy, pozn. red.) někdy podaří úplně odloupnout od Číny,“ řekl Rubio. „Ale Rusové jsou čím dál závislejší na Číňanech a to také není dobrý výsledek.“

Byla to jeho odpověď na otázku novináře z Breitbart News, zda Trumpova snaha ukončit válku na Ukrajině není totéž co někdejší snaha vytlačit z manželského sovětsko-čínského lože SSSR. Slavná cesta prezidenta USA Richarda Nixona do Pekingu v roce 1972, která podle politologů změnila svět, byla motivována právě potřebou vklínit se mezi Moskvu a Peking.

Dva jaderní nepřátelé, to je moc

Po 50 letech Amerika Rubiovými ústy opět přiznává: „Americko-čínské vztahy budou velkým příběhem 21. století.“ Jenže aby jím skutečně byly, je podle ministra zahraničí USA třeba

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.