Macron a Starmer navrhují měsíční omezené příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

USA by se měly méně zabývat ruským prezidentem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby „nedopadly“ jako Evropa, uvedl americký prezident Trump. Reagoval tak na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny.

„Měli bychom trávit méně času staráním se o Putina a více času starostmi o to, aby do naší země nepřicházeli znásilňující migranti, drogoví baroni, vrazi a lidé z psychiatrických léčeben. Abychom nedopadli jako Evropa!“ napsal Trump v neděli večer washingtonského času na své sociální síti Truth. (ČTK)

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Píše to francouzský list Le Figaro.

Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.

Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Na dodržení celkového klidu zbraní by tak bylo těžké dohlížet.

Částečné příměří by zároveň podle Francie a Británie otevřelo cestu k jeho dalším fázím, a to včetně rozmístění zahraničních mírových jednotek.

„V nadcházejících týdnech nebudou na ukrajinské půdě žádné evropské jednotky,“ řekl Macron. Dodal, že otázkou zůstává, jak tento čas využít k příměří a k jednáním, která mohou trvat týdny.

Macron podle francouzských médií nevěří v příměří, které by vzešlo z dohody mezi Spojenými státy a Ruskem, protože ruský prezident Vladimir Putin bude chtít Ukrajinu ponížit a dosáhnout demilitarizace této země. Britský a francouzský návrh tak má být alternativou mírového vyřešení války, kterou Putin rozpoutal rozkazem k invazi v únoru 2022. (ČTK)

Zelenskyj řekl BBC, že dohoda o nerostných surovinách je připravena k podpisu ministrem. „Dohoda, která je na stole, bude podepsána, pokud budou strany připraveny,“ prohlásil ukrajinský prezident.

„Naší politikou je pokračovat v tom, co se stalo v minulosti, jsme konstruktivní,“ řekl Zelenskyj. „Pokud jsme souhlasili s podpisem dohody o nerostných surovinách, jsme připraveni ji podepsat,“ dodal v rozhovoru pro BBC.

Očekávalo se, že Ukrajina podepíše dohodu – která by USA umožnila přístup k ukrajinským zásobám vzácných nerostů – během návštěvy prezidenta Zelenského ve Washingtonu. Ukrajinská delegace ale nakonec odjela dříve po ostré konfrontaci s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně. (BBC)

„Evropští lídři se dnes v Londýně rozhodli, že chtějí pokračovat ve válce, místo aby zvolili mír,“ napsal maďarský premiér Viktor Orbán na síti X po summitu v Londýně. „To je špatné, nebezpečné a chybné. Maďarsko zůstává na straně míru,“ dodal.

Zelenskyj věří, že je schopen zachránit vztah s Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě. Hlava ukrajinského státu to prohlásila po dnešním summitu o Ukrajině v Londýně s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu.

Zelenskyj rovněž řekl, že si nemyslí, že po hádce v Oválné pracovně Bílého domu zastaví USA pomoc Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi. Dodal ale, že se připravuje na jakékoli problémy. (ČTK)

Všichni v Evropě společně pracují na tom, aby našli základ pro spolupráci se Spojenými státy na skutečném míru a bezpečnostních garancích, prohlásil Zelenskyj po dnešním summitu o Ukrajině v Londýně.

Sdělil také, že evropská jednota je na extrémně vysoké úrovni, jak už dlouho nebyla, a že na vrcholné schůzce cítil silnou podporu své země.

Summit v Londýně, který svolal britský premiér Keir Starmer a kterého se za Česko zúčastnil premiér Petr Fiala, se konal krátce po páteční Zelenského roztržce v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. (ČTK)

Slib britských vojáků i letadel na Ukrajině, koalice ochotných zemí, větší podpora napadené země, nejasnost, kde Evropa mírové síly vezme, i výzva, jak se má Zelenskyj smířit s Trumpem. Otázky, jež vyvolal londýnský summit, popisuje z Británie Ivan Kytka.

Cílem zemí, jejichž lídři se účastnili londýnského summitu k Ukrajině, je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu, uvedl na síti X Vít Rakušan. Po slovech z Londýna budou následovat konkrétní činy a Česko bude dál velmi aktivní, dodal.

„V podpoře Ukrajiny budeme pokračovat a nebudeme ji samozřejmě podmiňovat obchodními dohodami nebo budoucími výhodami, na to je v sázce příliš mnoho: stopka rozpínavosti Ruska směrem do Evropy a v obecné rovině veškerým choutkám jakýchkoliv států na cizí území,“ napsal Rakušan v příspěvku.

Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska, řekl polský premiér Donald Tusk po londýnském summitu evropských lídrů. Potvrdil také slova dalších účastníků schůzky včetně českého premiéra Petra Fialy, že jsou země připraveny navýšit výdaje na obranu.

Informovaly o tom agentury, podle kterých Tusk rovněž vyzval k jednotě v přístupu k Ukrajině mezi Evropou a Spojenými státy.

Schůzka na nejvyšší úrovni se v Londýně konala po pátečním bezprecedentně vyhroceném jednání ve Washingtonu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Lídři pozvaní Keirem Starmerem dnes podle očekávání vyjádřili podporu Kyjevu i Zelenskému, který se krizového summitu rovněž účastnil.

„Musí se udělat vše pro to, aby Evropa a Spojené státy hovořily jedním hlasem,“ citovala agentura AFP Tuska ohledně ruské invaze na Ukrajinu, dva dny po střetu mezi Kyjevem a Washingtonem. Summit EU, který se má konat nadcházející týden, má podle Tuska Moskvě jasně ukázat, že „Západ nemá v úmyslu kapitulovat před jejím vydíráním a agresí“.

Tusk také vyzval evropské spojence k posílení východní hranice EU s Ruskem a Běloruskem, které je spojencem Moskvy. Bezpečné hranice Polska, pobaltských států a Finska jsou podle něj pro Evropu „absolutní prioritou“.

„Polsko má z pochopitelných důvodů (…) největší zájem na tom, aby Evropa byla silnější a schopnější obranných akcí v nesrovnatelně větším měřítku než dosud, aby odradila Rusko od případného útoku,“ dodal Tusk. (ČTK)

Premiér Fiala hodlá v nejbližší době projednat s ministry navýšení rozpočtu na obranu. „Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům,“ napsal na síti X.

Podle premiéra Fialy dnes lídři v Londýně položili základy koalice zodpovědných. „To je skupina zemí, které chtějí spolupracovat a jimž není bezpečnost a obrana Evropy lhostejná,“ napsal na síti X.

„Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda,“ okomentoval Fiala.

V nejbližší době premiér hodlá s ministry projednat navýšení rozpočtu na obranu. „Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům,“ doplnil.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil za králem Karlem III. na panství Sandringham. Setkání bylo oznámeno včera, Zelenskyj se vydal za králem po summitu evropských lídrů v Londýně. (BBC)

Britský premiér Starmer oznámil novou dohodu ve výši 1,6 miliardy liber pro Ukrajinu. Tato částka umožní napadené zemi nakoupit pět tisíc střel protiletecké obrany. (BBC)

Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný, řekl po summitu o Ukrajině v Londýně německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je naopak po skončení války nutné zachovat na Ukrajině silnou armádu.

Scholz rovněž zdůraznil, že je nezbytné Ukrajinu dále podporovat a zároveň posílit evropskou bezpečnost.

Vrcholnou schůzku, které se zúčastnil také český premiér Petr Fiala, svolal britský ministerský předseda Keir Starmer. Setkání navázalo na rozhovory v Paříži, které uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden. Jednání se navíc konalo po páteční roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

„Je jasné, že budeme muset Ukrajinu nadále podporovat. A všichni vědí, že USA a Německo jsou největšími podporovateli (Ukrajiny),“ řekl Scholz. S odkazem na incident v Bílém domě kancléř uvedl, že transatlantická minulost byla důležitá a že neméně důležitá je i její budoucnost.

Podle Scholze je důležité, aby se Ukrajina mohla na své zastánce spolehnout. Rovněž také platí, že Ukrajina, která vzdoruje od února 2022 ruské invazi, se bude muset nadále bránit sama, uvedl kancléř. Zdůraznil, že ruské požadavky jsou nepřijatelné, protože Ukrajina musí zůstat evropskou zemí. Dodal, že cestou k míru je to, že Rusko válku ukončí.

Kancléř se také zmínil o nadcházejícím mimořádném summitu Evropské unie, který se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek. Jeho tématem bude to, co Evropané mohou udělat pro posílení vlastní bezpečnosti. (ČTK)

Několik zemí dnes naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Podle něj již není čas na další řeči, je čas jednat.

„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. (ČTK)

Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle premiéra Petra Fialy shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu.

Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi (ČT).

Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení. „Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva,“ prohlásil český premiér.

Summit premiéra Keira Starmera s několika evropskými lídry skončil po přibližně dvouhodinovém jednání. Vedoucí představitelé nyní jeden po druhém opouštějí Lancaster House. Očekává se, že Volodymyr Zelenskyj nyní zamíří do Sandringhamu na setkání s králem Karlem III. (BBC)

Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov.

Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Práci republikánského prezidenta Trumpa v Bílém domě hodnotí kladně 51 procent Američanů, naopak 49 procent ji kritizuje.

Na otázku, jaké dopady na válku mají Trumpovy kroky a prohlášení, uvedlo 46 procent respondentů, že straní Rusku. Na 43 procent má za to, že Trump přistupuje k oběma válčícím zemím stejně, jedenáct procent pak vidí upřednostňování Ukrajiny.

Pokud jde o pohled na Rusko, tak 34 procent Američanů, respektive 41 procent republikánů, ho podle průzkumu vnímá jako spojence či přátelskou zemi. Negativně vidí Moskvu 32 procent Američanů a shodný počet republikánů, jako nepřítele pak 34 procent Američanů, respektive 27 procent republikánů.

Velký rozdíl mezi stranami je očividný v názoru na to, zda by USA měly nadále poskytovat bránící se Ukrajině zbraně. Na 51 procent souhlasí, podle stranického rozdělení zastává takový názor 72 procent demokratů a 32 procent republikánů. Proti dalším zbrojním dodávkám na Ukrajinu se vyslovilo 49 procent respondentů, konkrétně 28 procent demokratů a 68 procent republikánů.

Průzkumu, který se konal od 26. do 28. února, se zúčastnilo 2311 dospělých Američanů. (ČTK)

Spojené státy potřebují ukrajinského vůdce, který dokáže jednat s Washingtonem i Moskvou o ukončení války, řekl CNN Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Dodal, že Zelenskyj musí jasně ukázat, že je připraven na mír.

Válku zahájil ruský prezident Vladimir Putin invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Waltz dnešním vyjádřením reagoval na páteční roztržku v Bílém domě mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem. Schůzka v Oválné pracovně před kamerami médií přerostla v hádku, během které Trump a Vance zdůrazňovali, že ukrajinské vedení se musí soustředit na diplomacii, aby ukončilo „destrukci“ své země, a že pro dojednání míru je potřeba vystupovat vůči Putinovi vstřícně. Trump prohlásil, že si ukrajinský prezident zahrává se třetí světovou válkou, a spolu s Vancem označili chování Zelenského za neuctivé a vytkli mu, že není dost vděčný za americkou pomoc.

Vyhrocení sporu před novináři vedlo některé diplomaty, analytiky i komentátory k názoru, že konflikt byl předem připravený a že Zelenskyj padl do pasti. To Waltz odmítl. „Je to naprostá lež,“ řekl s tím, že o přepadení ze zálohy rozhodně nešlo.

Waltz CNN rovněž řekl, že u Zelenského nebylo vidět, zda chce v Bílém domě jednat v dobré víře. Dodal, že USA usilují o trvalé ukončení války na Ukrajině s bezpečnostními zárukami, jejichž poskytnutí bude pod taktovkou Evropanů.

Trumpův poradce pro národní bezpečnost okomentoval slovní konflikt v Bílém domě už v sobotu, kdy v rozhovoru se CNN přirovnal Zelenského k bývalé přítelkyni, která se místo posunutí vztahu vpřed chce hádat o to, co člověk řekl před devíti lety. (ČTK)

„Musíme se dohodnout, jaké kroky z tohoto setkání vzejdou, abychom prostřednictvím síly dosáhli míru prospěšného pro všechny,“ řekl britský premiér Starmer při zahájení summitu o Ukrajině. Britský premiér dodal, že si přeje, aby se pozornost opět soustředila na příměří. (BBC)

Komentář Jána Simkaniče: Kritizovat Zelenského za jeho jednání během schůzky v Bílém domě s Trumpem není namístě. Skutečným selháním je nečinnost a vypočítavost Spojených států a Evropy v pomoci Ukrajině.

Britský premiér Starmer označil summit za „okamžik, který se pro bezpečnost Evropy opakuje jednou za generaci“. Dodal, že dobrý mírový výsledek pro Ukrajinu by měl zásadní význam i pro bezpečnost států na celém kontinentu.

Starmer se rovněž zmínil o lidech stojících před Downing Street, kteří při příchodu Zelenského do budovy jásali na podporu Ukrajiny – to podle něj odráží „sílu citů“ pro tuto zemi. (BBC)

Konzervativní bulvární deník Daily Mail vyzval britského premiéra Keira Starmera, aby zrušil pozvání Donalda Trumpa do Británie na státní návštěvu. „Dokud americký prezident neposkytne záruky o bezpečnosti Ukrajiny,“ žádá deník. (Daily Mail)

V Londýně začíná summit o Ukrajině, právě dorazil Zelenskyj. Do hlavního města Velké Británie přijíždí státníci především z Evropy, účastní se ale i kanadský premiér Justin Trudeau. Česko reprezentuje premiér Fiala.

Pozvání britského premiéra Keira Starmera dále přijali polský premiér Donald Tusk, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen nebo předseda NATO Mark Rutte.

Dále se účastní představitelé Norska, Finska, Švédska či Nizozemska. Itálii reprezentuje Georgia Meloni, Francii prezident Macron a Německo Olaf Scholz.

Britská vláda chce na summitu probrat evropský pohled na válku na Ukrajině a hledat možné mírové cesty. Tématem jednání jsou i vztahy s USA, které kvůli Trumpovým vyjádřením na stranu Ukrajiny či Zelenského ochladly, přičemž USA hrozí zastavením pomoci pro Ruskem napadenou zemi.

Keir Starmer řekl, že chce, aby Evropa přijala větší odpovědnost. (BBC)

Ministryně obrany Černochová (ODS) o víkendu navštívila Ukrajinu. V Charkovské oblasti u Sokolova uctila památku československých vojáků, kteří tam během druhé světové války bojovali. Na síti X napsala, že vojákům také předala materiální pomoc.

Norská společnost pozastavila dodávky paliva pro americké námořnictvo. Podle svého vyjádření tím reaguje na chování Donalda Trumpa k Zelenskému v Bílém domě. Společnost Haltbakk Bunkers dodává palivo lodím kotvícím u norského pobřeží.

Norský ministr obrany později řekl, že norské i americké obranné složky nadále spolupracují a že se těm americkým dostane v Norsku patřičných služeb. (Kyiv Independent)

Analýza: Tři scénáře pokračování divadelního kusu „Trump a Zelenskyj v Bílém domě“. Na frontě důsledky pocítí v každém případě. A možná je pocítíme i my.

Ve Spojených státech lidé demonstrují za podporu Ukrajiny. Protesty se konají napříč celou zemí, lidé se sešli v New Yorku, Bostonu nebo Los Angeles. V horském státě Vermont, kam viceprezident J. D. Vance přicestoval na dovolenou, stáli lidé s proukrajinskými nápisy podél cesty, kudy Vance přijížděl. (BBC)

„Trump je teď na půl cesty ke splnění Putinova přání nahradit Zelenského nějakým proruským šarlatánem,“ říká v rozhovoru pro Deník N Edward Luce, dlouholetý znalec americké politiky a hlavní komentátor washingtonské pobočky Financial Times.

„Nikomu z nás to nedělá radost,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) k pátečnímu jednání mezi prezidenty Trumpem a Zelenským. „Já pořád doufám, že se vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou ještě dají do přijatelné roviny,“ prohlásil předseda vlády před odletem do Londýna.

„Myslím, že nám to ukázalo trochu rozdílný pohled na řešení. Mělo nás to probudit a probuzení je jasné. My Evropané musíme převzít větší odpovědnost za Evropu,“ řekl Fiala. Spojené státy jsou podle něj stále spojenec a hrají důležitou roli.

Cílem na Ukrajině musí být spravedlivý mír, který nebude nikdo obcházet a zpochybňovat. Povede k němu jen vojenská podpora Ukrajiny, prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na summit v Londýně.

„Česká republika se ke svým závazkům a úkolům staví čelem. Už letos plníme dvě procenta HDP na obranu. Jsem rád, že to máme v legislativě tak, aby to byl závazek i pro další vlády. Jsme připraveni to zvýšit až na tři procenta během několika let,“ řekl Fiala.

„Pokud nezvýšíme naše úsilí, pokud necháme agresora, aby si diktoval podmínky, tak to neskončí dobře. Musíme mít sílu, abychom naši představu dokázali uskutečnit. Ta síla musí mít v mezinárodních vztazích konkrétní podobu,“ zdůraznil Fiala.

Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, řekl britský premiér Keir Starmer v ranním rozhovoru s BBC. Má za to, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neudělal podle Starmera nic špatného.

V Londýně se dnes za účasti více než deseti evropských zemí včetně Česka uskuteční summit o Ukrajině, který je sledovaný právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí i další země.

Evropa i Ukrajina usilují o ukončení války vyvolané před třemi roky Ruskem, ale zároveň požadují jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu, které by ruského prezidenta Vladimira Putina odradily od další agrese. Naproti tomu Trump, který se v poslední době k Rusku vyjadřuje vstřícně, chce co nejrychlejší příměří, ale odmítl dát bezpečnostní záruky.

Starmer v rozhovoru s BBC řekl, že americké záruky pro Ukrajinu budou potřeba, i když Evropa navýší své obranné výdaje. Diplomaté Británie a USA se podle něj brzy setkají, aby o nich jednali.

K napjaté schůzce Zelenského s Trumpem, který ukrajinského prezidenta tvrdě kritizoval, také poznamenal, že mu bylo nepříjemné se na to dívat a že něco takového nechtěl vidět nikdo. Zároveň řekl, že věří jak Zelenskému, tak Trumpovi, přičemž jeho hlavním cílem je, aby se znovu pozornost zaměřila na příměří. (ČTK)

„Je to pozvánka pro Putina k vystupňování konfliktu. To Evropa nemůže tolerovat, jinak jsme skončili,“ říká ke střetu v Oválné pracovně diplomat a slovenský exministr zahraničí Káčer. „To, co předvedl arogantní Vance a hloupý Trump, se naprosto vymklo všem diplomatickým zvyklostem.“

Prezident Zelenskyj neměl v Oválné pracovně podle bývalého velvyslance v USA Michaela Žantovského vůbec otevírat téma bezpečnostních záruk. „V diplomacii platí, že člověk nikdy nemá klást otázku, na kterou nezná odpověď předem,“ vysvětluje v rozhovoru.

Proč Trump a Vance křičeli v Oválné pracovně na Zelenského? Pracuje americký prezident pro ruského diktátora Putina? A pokud Spojené státy hodí Ukrajinu přes palubu, dokáže si Evropa poradit sama? Filip Titlbach se ve Studiu N ptá politického geografa Michaela Romancova.

Nová monitorovací mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) včera dorazila k záporožské jaderné elektrárně, a to poprvé přes ruské území. Oznámil to Ruskem dosazený ředitel elektrárny, která se nachází v Moskvou okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.

Nová mise dorazila v rámci rotace po týdnech odkladů způsobených vojenskou aktivitou kolem zařízení. Z porušování pravidel na zajištění bezpečného průjezdu týmu inspektorů k elektrárně se navzájem obviňují obě strany konfliktu.

„Je zásadně důležité, že cesta vedla poprvé přes území Ruské federace,“ řekl ve videu zveřejněném na platformě Telegram šéf elektrárny Jurij Černičuk.

Dodal, že příjezd inspektorů zajistilo ruské ministerstvo obrany a národní garda a že následoval po „intenzivních“ konzultacích mezi šéfy ruské státní jaderné korporace Rosatom a MAAE. (ČTK)

„Nastal čas začít uvažovat o široké koalici ochotné usilovat o spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal prezident Petr Pavel na sociální síť X. Zdůraznil, že „mír“ za podmínek agresora se nazývá kapitulací a povzbudil by všechny současné i budoucí agresory. Svobodný svět se podle Pavla musí postavit zlu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street o ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem, píše agentura Reuters. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.

U příležitosti dnešního setkání Británie a Ukrajina podepsaly smlouvu o půjčce, jež má podpořit ukrajinskou obranyschopnost.

„Stojíme při Ukrajině tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl Starmer před dnešním jednáním se Zelenským. „Jsme rádi, že máme takové partnery a přátele,“ citovala Zelenského BBC.

„Doufám, že jste slyšel jásot těch davů před Downing Street,“ řekl premiér Zelenskému. „To je lid Spojeného království, který přišel vyjádřit svou podporu vám a Ukrajině a také naše naprosté odhodlání, neochvějné odhodlání stát při vás při dosažení trvalého míru,“ citoval Starmera deník Guardian.

„Hovořili jsme o výzvách, jimž čelí Ukrajina a celá Evropa, koordinaci s partnery, konkrétních krocích směřujících k posílení Ukrajiny a ukončení války spravedlivým mírem doprovázeným pevnými bezpečnostními zárukami,“ uvedl Zelenskyj po schůzce na síti X s tím, že setkání se Starmerem bylo vřelé a důležité. Britské vládě a lidu pak poděkoval za velkou podporu trvající od počátku války.

„Jsem odhodlán najít cestu, která ukončí nezákonnou válku vedenou Ruskem a zajistí spravedlivý a trvalý mír, jenž Ukrajině zaručí budoucí suverenitu a bezpečí,“ napsal po schůzce na síť X Starmer, který také zopakoval „neochvějnou podporu Ukrajině“. Prohlášení zakončil ukrajinským zvoláním „Sláva Ukrajině“.

U příležitosti schůzky obou státníků dnes Británie a Ukrajina podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliardy liber (téměř sedmdesát miliard korun), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny. Půjčka má být splacena z výnosů ze zmražených ruských aktiv. Na síti X to uvedl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Smlouvu při virtuálním ceremoniálu podepsali Marčenko a jeho britská kolegyně Rachel Reeves.

Diplomaticky se dnes angažoval také francouzský prezident Emmanuel Macron, který telefonicky hovořil s premiérem Starmerem, prezidentem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem, šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. S odvoláním na Elysejský palác to uvedla agentura Reuters. Rozhovory byly součástí přípravy na nedělní summit evropských lídrů v Londýně.

Zelenskyj se v neděli na žádost britské vlády setká s králem Karlem III. Starmer bude v neděli hostit summit evropských lídrů, na němž se bude jednat o ukončení války na Ukrajině a také o evropské obraně. (ČTK)

„Nejhorší varianta by bylo pokračování této eskalace. Klíčové je, aby vychladly emoce,“ hodnotí potyčku v Bílém domě vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Přibližuje, co předcházelo konfliktu Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského.

Britský premiér Starmer přivítal Zelenského před sídlem v Downing Street 10 mimořádně vřele, všímají si britská média. Vyšel mu vstříc dále od dveří a objal ho, což pro mnohé symbolizuje britskou podporu Ukrajině, píšou. (Telegraph)

Evropa se stala jedinou šancí Ukrajiny. Úspěch její mise ale nezávisí jen na ní, ale i na Rusku a jeho zdrojích.

„Byl to úplný western. Zelenskyj nakráčel do pasti, neměl tam vůbec jezdit,“ říká ke včerejšímu konfliktu v Bílém domě bývalý velvyslanec Michael Žantovský. Podle bývalého diplomata šlo o předem naplánovaný karambol, jehož cílem bylo znemožnit Zelenského a vyřadit ho z případných jednání o míru.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Zdůraznil, že pro mír na Ukrajině je třeba jednota mezi USA, Evropou a Ukrajinou. (ČTK)

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na roztržku Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. „Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA,“ řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá. (ČTK, DPA)

Návštěva Volodymyra Zelenského v Bílém domě byla totálním ukrajinským selháním, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. Zelenskyj je podle ní posedlý pokračováním války. (TASS)

Slovenská vládní koalice je po roztržce Zelenského a Trumpa v Bílém domě na straně Trumpa, opakuje jeho fráze o hazardu se třetí světovou válkou. Jasnou podporu Zelenskému nevyjádřil ani prezident Peter Pellegrini. Naopak opozice stojí za Ukrajinou a jejím prezidentem. (Denník N)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal, že Ukrajina je vděčná prezidentu Trumpovi, Kongresu i americkému lidu za podporu. „Ale musíme být k sobě upřímní a přímí, abychom skutečně pochopili naše společné cíle,“ dodal s odkazem na včerejší roztržku mezi ním a Trumpem.

Je velmi důležité, aby Ukrajina byla slyšet, nikdo na ni nezapomněl a aby Ukrajinci věděli, že nejsou sami, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj den po roztržce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. (ČTK)

Komentář Matěje Metelce: Současný americký prezident rád prohlašuje, že chce vrátit Ameriku ke kořenům. A v podstatě to i dělá. Vrací ji ke kořenům konce 19. století, takzvaného pozlaceného věku, kdy zemi ovládali „loupeživí baroni“, bezohlední podnikatelé, kteří si vždy nechali vše draze zaplatit. I pomoc v nouzi.

Podle komentáře listu New York Times (NYT) nemá to, co se odehrálo v pátek v Oválné pracovně Bílého domu, tedy „očividně naplánované přepadení“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ve 250leté historii Spojených států obdoby.

Je to totální perverze americké zahraničí politiky, jak ji dělal každý americký prezident od první světové války, míní komentátor Thomas Friedman, podle něhož americký Donald Trump hraje ruského agenta.

„Náš prezident se ve velké válce v Evropě jasně postavil na stranu agresora, diktátora a útočníka proti demokratovi, bojovníkovi za svobodu a napadenému,“ stojí v komentáři, podle něhož je to podobné, jako kdyby Trump a jeho viceprezident J. D. Vance izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekli, že válka s Hamásem už trvá příliš dlouho a Spojené státy stojí moc peněz, tak je potřeba se s agresorem domluvit.

Zatímco v případě Izraele Trump stojí ze 110 procent na Netanjahuově straně, v případě Ukrajiny je ze 110 procent na straně ruského prezidenta Vladimira Putina. „Je těžké vyjádřit, jaký zlom v americké zahraniční politice to znamená. Stávali jsme na straně svobody a těch, kteří za ni bojují po celém světě,“ konstatuje Friedman, podle něhož USA například proti nacistickému Německu nebo Sovětskému svazu dočasně spolupracovaly i s diktátory.

„Nemohu si však vzpomenout na jediný případ, kdy by americký prezident prohlásil, že demokraticky zvolený vůdce země chránící svobodu je ‚diktátor‘, který rozpoutal válku se svým sousedem, ačkoli to byl krutý sousední diktátor, kdo válku skutečně začal,“ pokračuje komentář.

Pokud člověk poslouchá Trumpa, dělaly Spojené státy dosud pro Ukrajinu vše z čistého altruismu, jako by tam neměly žádné své zájmy; třeba na tom, že Ukrajina chrání Evropskou unii, která je obrovskou proamerickou aliancí svobodných trhů a lidí. „Trumpovi je úplně jedno, co se stane s Evropskou unií nebo Ukrajinou. Záleží mu jen na tom, aby Zelenskyj hlasitěji řekl ‚děkuji‘ za náš altruismus a aby nám uprostřed války o přežití upsal generaci ukrajinského nerostného bohatství,“ píše NYT.

Komentář to má za úplnou perverzi americké zahraniční politiky. „Moji milí Američané, jsme v naprosto neprobádaných vodách pod vedením prezidenta, který – no, nemohu uvěřit, že je ruským agentem, ale v televizi ho rozhodně hraje,“ uzavírá Friedman. (ČTK, NYT)