Pavel se snažil na úvod rozhovoru mírnit české pocity méněcennosti. „Podívejme se na Finsko. Má polovinu obyvatel oproti České republice,“ zmínil. Podle Pavla si Finsko udrželo své postoje a hodnoty a Finové jsou ochotni obětovat se pro svobodu. Podle prezidenta Evropa dopustila velký deficit nejen ve zbrojení, ale i ve vůli a ochotě se bránit. „Útoky Ruska budou pokračovat. Je jen na nás, jakým způsobem budeme schopni takové útoky odrazit,“ řekl Pavel. Podle něj je jedinou variantou ukázat Rusku, že překážky útoků budou tak velké, že se Rusku nevyplatí.
Vojna má špatnou pověst, pomohlo by usnadnit dobrovolný výcvik, navrhl Pavel |
Prezident ale vyloženě nepodpořil poměřování obranyschopnosti na základě procentuálních výdajů na obranu vůči národnímu HDP. Určující kritéria by podle Pavla měla být mj. hlavně akceschopnost armády.
„Jsem za to, abychom začali vést skutečně otevřenou diskuzi o tom, zda by rekrutování pokrylo potřeby armády. Vidíme, že ne,“ řekl Pavel na dotaz, zda je pro obnovení povinné vojenské služby. Podle něj je na místě zvýšit atraktivitu armády a tím navýšit její kapacity. „Vidíme, že když jsou povodně, máme tady tisíce dobrovolníků, kteří se chtějí zapojit,“ vyzdvihla hlava státu. Právě této vůle by měla Česká republika využít.
Nabízí se podle něj hybridní model používaný v severských zemích, tedy kombinace profesionální armády a vojáků v základní službě. Zmínil ale také možnost dobrovolných záloh. „Ty mohou mít charakter něčeho, co je spíše zájmovou činností,“ dodal. Stát by podle něj na to mohl přispívat, třeba organizovat kurzy.
Evropa se nesmí spoléhat na USA, ale na sebe, uvedl Pavel na debatě v Břeclavi |
„Nejsem zastánce toho, aby se témata války a míru řešila před televizními kamerami,“ řekl prezident na adresu roztržky mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. „Historie lidstva je plná konfliktů a nevypadá to, že bychom se z toho nějak poučili,“ pokračoval prezident na téma války na Ukrajině. Opět naznačil, že trvalý mír je iluze. „V tuto chvíli není možné osvobodit všechna okupovaná území, aniž by to neznamenalo další masivní ztráty především Ukrajinců,“ myslí si Pavel. Podle něj je lidská síla to jediné, co jim „nemůžeme poskytnout“.
Ruský útok by se dotkl všech, varoval Pavel
„To, jakým způsobem bude vyřešena válka na Ukrajině, je naprosto zásadní téma pro nás všechny. To bude ovlivňovat ekonomiku a životy každého z nás,“ zmínil prezident. „U některých našich sousedů vidíme hlasy, že lepší je se nebránit,“ dodal. „Jako Evropa si vždycky budeme muset poradit sami,“ shrnul současnou situaci na geopolitické scéně.
Skutečný stav země je lepší, než myslíme, míní Pavel. Opět podpořil euro |
„Evropa a současná Evropská unie je vystavěná pro ‚pěkné počasí‘ a nebyla připravená pro hlubší krizi,“ popsal současnost starého kontinentu Pavel. „My nemáme jinou možnost, než se velice rychle probrat, protože kapacitu a potenciál tady máme,“ myslí si český prezident.
Zároveň je ale podle Pavla na místě se ptát, zda Evropská unie a NATO budou nadále těmi garanty bezpečnosti jako tomu bylo doposud. „Jsem přesvědčen, že naprostá většina států Evropské unie si uvědomuje nutnost jednotného postupu,“ věří Pavel. Přiblížil, že byť jsou v rámci EU protichůdné zájmy, ruský útok by se ekonomicky ničivě dotkl i vzdálenějších států na starém kontinentu. Pavel prozradil, že chystá schůzky s politickými stranami na téma obrany. Pavel nevyloučil ani budoucí možnost nasazení českých vojáků na cizím území.
V závěru rozhovoru Pavel zadoufal, že nedojde po parlamentních volbách k paralele ke slovenskému politickému vývoji. Podle něj je už výchozí bod jiný, hlavně ve vztahu k Rusku a v prioritě směřování na Západ.
