Na to zareagoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski: „Starlinky pro Ukrajinu platí polské ministerstvo digitalizace za přibližně 50 milionů dolarů ročně.“ A k tomu ještě dodal, že pokud se Muskův SpaceX ukáže jako nespolehlivý dodavatel, „budeme nuceni hledat jiné poskytovatele.“
Z druhé strany přišla okamžitá odpověď nejbohatšího muže planety: „Buď zticha, malý muži. Platíš jen nepatrný zlomek nákladů. A náhrada za Starlink neexistuje.“
Buď zticha, mrňousi! okřikl Musk polského ministra kvůli Starlinku. Přidal se i Rubio |
Do výměny se zapojil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který prohlásil, že bez Starlinku by Ukrajina tuto válku dávno prohrála a Rusové by nyní byli na hranicích s Polskem. A ve stylu výčitky viceprezidenta J. D. Vance Zelenskému dodal, že by Sikorski měl být vděčnější.
Návrat k rytířskému étosu
I když v celé příhodě mohla hrát roli osobní neoblíbenost Sikorského u nových vládců Ameriky, pro středolevou vládu ve Varšavě to byla v každém případě velmi studená sprcha od nejdůležitějšího spojence. V pondělí se do věci zapojil i polský premiér Donald Tusk, vyzval ke zdrženlivosti, ale pro jistotu už nikoho nejmenoval: „Skutečné vůdcovství znamená respekt k partnerům a spojencům. I k těm menším a slabším,“ napsal na síti X. „Nikdy ne arogance. Milí přátelé, zamyslete se nad tím.“
Nebuďte arogantní, vyzval Tusk spojence po hádce Muska se Sikorským |
Střet Sikorski – Musk byl vodou na mlýn opoziční národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její představitelé, kteří souzní s Trumpovým hnutím MAGA, obvinili Sikorského z ohrožení národní bezpečnosti a podrývání vztahů s nejdůležitějším spojencem.
Opoziční PiS doufá v podporu amerických konzervativců proti Tuskovi. Satisfakcí byla pro ni například nedávno zveřejněná zpráva amerického think tanku Hudson Institute, která uvádí, že Tuskova vláda používá nedemokratické metody a mediální scéna je silně nevyvážená ve prospěch současné moci.
Opozice dále kritizuje údajnou nedůslednost vlády v přípravě obrany země. Vůdce PiS Jarosław Kaczyński proto podporuje myšlenku vojenského výcviku pro všechny, ale zároveň dodává, že v Polsku se vyučuje jakási pacifistická levicová „vzdělávací teorie strachu“. Místo toho je podle něj zapotřebí „návrat k rytířskému étosu“ ve vztahu k obraně vlasti.
Vojenský výcvik pro všechny
A tak k překvapení mnohých Tusk minulý pátek oznámil, že do konce roku bude spuštěn nový program vojenského výcviku, „aby každý dospělý muž v Polsku byl vycvičen pro případ války.“ Má se jednat o jakousi verzi švýcarského modelu s relativně krátkou dobou základního výcviku v délce 21 týdnů a následnými pravidelnými výcvikovými kurzy. Podle Tuska bude výcvik dobrovolný a nebude znamenat návrat k všeobecné vojenské službě. Později upřesnil, že se výcviku mohou účastnit i ženy.
Kallasová volá po novém vůdci svobodného světa. Ukrajina není sama, říká Tusk |
Cílem je armáda čítající půl milionu vojáků včetně záložáků. Každoročně má výcvikem projít 100 tisícům civilistů. V současnosti v rámci dobrovolné vojenské služby základním výcvikem prochází ročně přibližně 35 tisíc Poláků.
„Program bude sice dobrovolný, avšak zavedeme systém motivace a stimulů,“ dodal Tusk v pondělí. „Například nabídneme zájemcům možnost absolvovat kurz na získání řidičského průkazu, včetně oprávnění o řízení nákladních vozidel.“
Nášlapné miny, kazetová munice, atomovka
To ale není všechno. Tusk oznámil, že Polsko odstoupí od Ottawské a možná i od Dublinské úmluvy, které zakazují použití protipěchotních nášlapných min a kazetové munice. Každý polský občan má brzy obdržet příručku, jak se chovat v případě války, a Varšava bude s vládou v Paříži jednat o francouzském jaderném deštníku.
Současně s tím polský prezident Andrzej Duda navrhl, aby polská ústava byla doplněna o trvalý cíl výdajů na obranu ve výši nejméně čtyř procent HDP. Polsko hodlá letos na obranu vynaložit 4,7 % svého HDP. Duda také vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku. O svém návrhu prý nedávno diskutoval s vyslancem prezidenta Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Dvě životní pojistky
Ačkoliv je Tuskova vláda zoufalá z Trumpovy kritiky Ukrajiny a Evropy a jeho otevřenosti vůči Rusku, dobře ví, že Polsko je v první linii a závisí na USA – bez ohledu na to, kdo sedí v Oválné pracovně. „Náš pevný postoj k transatlantickému vztahu a k NATO musí zůstat nepopiratelný,“ řekl Tusk. Sikorski souhlasil, ale také doplnil Evropu: „Polsko má dvě životní pojistky: NATO s Amerikou a Evropu.“
Pokud jde o tu druhou pojistku, Polsko se v posledních týdnech zapojilo do každé iniciativy, která usiluje o zvýšení obranyschopnosti Evropy. Tusk byl na konferencích v Paříži i v Londýně. Polsko doufá především v podporu svého projektu „Východní štít“, který má za cíl zabezpečit hranice země s Běloruskem a Ruskem. Hovoří se také o společném systému protivzdušné obrany.
