Sbohem, Brno. Tři mladé rodiny vysvětlují, proč z města odešly
Vysoké ceny za bydlení, málo prostoru pro děti, příliš hluku. Z Brna odcházejí mladé rodiny do okolních měst a obcí z různých důvodů. Deník N zmapoval příběhy tří z těch, které druhé největší české město v posledních letech opustily. Jak se na příchozí dívají starostové na jižní Moravě a co dělá Brno pro to, aby mladí lidé po studiu ve městě zůstali?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Je známým faktem, že Praha patří k městům s nejdražším bydlením v Evropě – obtížně dostupné je však i v Brně.
Nájmy jsou tam podle německého datového portálu Statista už několik let na úrovni Milána či Říma. Vlastní bydlení v Brně stojí o něco více než ve švédském Malmö nebo ve finském Turku. V severských městech se přitom průměrná mzda pohybuje mezi osmdesáti a sto tisíci korunami měsíčně.
Vysoké ceny bydlení zmiňují i všichni respondenti Deníku N jako jeden z důležitých důvodů, proč se rozhodli velkoměsto opustit, zdaleka ale není jediný.
Peníze, příroda, klid
Jeden manželský pár a dvě rodiny, se kterými se redaktoři setkali, našly nový domov v Břeclavi, Blansku a Velkých Pavlovicích, tedy v okruhu padesáti kilometrů od Brna.
„Naše první myšlenka byla samozřejmě zůstat v Brně,“ líčí sedmadvacetiletý Štěpán Rožník při setkání v jedné z kaváren v centru města.
„Ale jednak jdou ceny nemovitostí nahoru, jednak jsme hledali kompromis mezi tím, že já bych nejraději bydlel ve velkém městě a manželka zase na vesnici,“ dodává a usměje se na svou ženu Pavlínu, která sedí vedle něj. V přepravce v rohu místnosti trpělivě čeká jejich pes Dort.
Pro svůj další život si tak před půl rokem vybrali
