Senátor KDU-ČSL řekl, že ostatní státy Evropy postupně a každý jinou formou přistupují k tomu, jak zavést či znovu obnovit základní vojenskou službu.
„My máme pořád takový pocit, že žijeme ve světě, kde se každý z nás může rozhodnout, jak chce, a nikdo mu nemá co nařizovat. Já jsem přesvědčen, že obrana vlasti není věcí jenom osobního rozhodnutí, ale je to úkol státu - chránit vlast a chránit národ,“ vysvětlil Čunek.
Základní vojenskou služby nechystáme, opáčila senátorovi ministryně obrany Černochová
„Základní vojenskou službu nechystáme,“ opáčila mu ministryně obrany za ODS Jana Černochová, která přišla do Senátu podpořit novelu zákona o vojácích z povolání.
Až na jeden milion korun by se podle ní měl zvýšit jednorázový náborový příspěvek ze současného maxima, které činí 250 tisíc korun. Cílem je podle ministerstva obrany podpořit doplnění početních stavů armády a udržení současného personálu.
„To je něco, čím chceme motivovat nejenom současné příslušníky, aby zůstali, ale přijmout i samozřejmě taková opatření, aby do armády vstupovalo více lidí,“ uvedla Černochová.
Čunek následně argumentoval, že máme desítky procent mladých mužů, kteří nikdy nemuseli nikoho poslechnout a základní vojenská služba by to mohla změnit. „Čekat na to, až bude pozdě, není dobře, jen zbraně nás nezachrání,“ zdůvodnil lidovecký senátor.
„Vojna nemůže nahrazovat nefunkční rodinu,“ odvětila mu Černochová a upozornila na to, že i bez základní vojenské služby existuje branná povinnost, která se týká každého občana od 18 do 60 let.
„Obnovení základní vojenské služby je něco, co je nereálné,“ dodala ministryně obrany v Senátu.
