V pondělí pracovníci začali odstraňovat starý trávník, který opět zle poznamenaly klimatické podmínky. V úterý už čtyři kamiony dovezly z italského Milána nové koberce, v noci pásy trávníku ležely na svém místě.
Nynější výměna musí být bezpodmínečně hotova do pátku, kdy na trávníku bude poprvé trénovat reprezentace před sobotním zápasem kvalifikace mistrovství světa s Faerskými ostrovy.
Teď už má stadion zase krásný, hustý a sytě zelený trávník, jejž celý měsíc ještě bude pomalu zabíjet česká zima. Na jaře se vzpamatuje, v létě bude mít fazonu na Ligu mistrů, ale s podzimem opět s jistotou přijde pozvolné umírání a příští rok touto dobou další drahá výměna a odvoz vysloužilého italského zboží na kompost.
Z tohoto koloběhu prozatím v Hradci není úniku a navíc je možné, že část trávníku bude muset pryč už po červnovém obřím koncertu skupiny Chinaski.
Možnosti, jak uniknout z řetězce marné snahy o záchranu trávníku, jsou nejméně čtyři. Jenže ta nejefektivnější, nejlevnější i nejrychlejší metoda je přesně ta, na kterou Hradec vsadil teď - výměna asi pětiny plochy pouhý rok od té poslední.
„Nejlevnější řešení asi skutečně bude měnit trávník podle potřeby. O jeho výměně bychom určitě diskutovali i bez sobotního kvalifikačního zápasu. Nedokážu stoprocentně říct, zda bychom se rozhodli pro rychlou výměnu, ale určitě by to bylo velké téma. Ten trávník byl prostě špatný i pro účely ligového mužstva. Je nám jasné, že když tu bude hrát reprezentace, nemůžeme si dovolit jakýkoli problém. Ale zároveň chceme odehrát i naši vlastní ligovou sezonu na solidním trávníku,“ řekla Pavlína Springerová (HDK), primátorka a současně předsedkyně představenstva stále ještě stoprocentně městského klubu FC Hradec Králové.
Variant, jak se každoročně začátkem března vyhnout bleskové výměně pod hlavní tribunou a domácím kotlem, je více.
1. Změna fotbalového kalendáře
Ať se to divákům či hráčům líbí nebo ne, z fotbalu se stal zimní sport se všemi souvisejícími nešvary.
Letošní ligový ročník startoval ve druhé polovině července, v srpnu měl krátkou přestávku a poslední „podzimní“ kolo se hrálo 15. prosince. Fotbalové „jaro“ začalo lednovými zápasy Tipsport ligy a 1. února už pěkně naostro. Vítěz bude známý nejpozději 25. května a následovat bude opět téměř dva měsíce dlouhá pauza.
Pro trávník ve vyloženě nepřátelských podmínkách se v Hradci Králové od 19. října odehrálo osm zápasů a fanoušci si špatné hrací plochy všimli hned na úvod - v únorovém derby proti Pardubicím.
„Je to nevýhoda kalendáře fotbalového roku, kdy se nehraje v měsících, kdy by se mělo naopak hrát nejvíce. A v měsících, kdy je regenerace pro trávník složitá, tak se hraje. Do budoucna vidíme stav trávníku jako výzvu, a když se nezmění termínový kalendář, bude to výzva nejen pro Hradec. Nebylo by fér říkat si, že problém s trávníkem má jen Hradec Králové. To konstatování platí pro všechny kluby jen s velmi malou výjimkou,“ poukázala Pavlína Springerová na úplně jiné finanční možnosti Sparty či Slavie.
Změna kalendáře každopádně není pravděpodobná. „Musíme odehrát stanovený počet zápasů do určité doby. Nejzazší termín je 2. červen. Den na to už začíná reprezentační termín. Předchozích 16 kol musíme logicky skládat odzadu, je to jednoduché dosazování a počty,“ upozornil pro web sport.cz ředitel Ligové fotbalové asociace (LFA) Tomáš Bárta, který současně kvůli národnímu poháru vyloučil možnost takzvaných vložených ligových střed.
2. Umělý trávník
V Lize mistrů hrají na umělé trávě švýcarští Young Boys Bern a kluby AS Trenčín i MŠK Žilina na něm získaly slovenské tituly.
Zatímco UEFA už dlouhá léta evropským klubům povoluje hrát profesionální zápasy na umělé trávě, nejen LFA je zatím proti. Také na Slovensku se změnila legislativa a navzdory historickému vzbouření v Žilině proti zákazu umělé trávy už se slovenská liga může hrát pouze na přírodním povrchu.
„Umělá tráva je historií. Ať už jsou názory na ni jakékoli, faktem je, že etapa trvající osm let znamenala mistrovský titul, přinesla extrémně rychlý a atraktivní fotbal či vypustila do světa mnoho současných reprezentantů,“ stojí v nesouhlasném vyjádření Žiliny proti zákazu.
Čím horší klimatické podmínky, tím vhodnější je právě umělý povrch. Profesionální soutěže se na něm hrají například v USA, Kanadě, Rusku, Japonsku a dalších asijských zemích.
LFA, trenéři a hráči jsou zatím striktně proti přechodu na umělý povrch, někteří říkají, že je lepší hrát v blátě než často střídat povrch.
„Na umělých trávnících nyní hrát nelze, protože první a druhá liga, kterou řídí LFA, je nemá schválené. Případná inicializace změny by měla přijít od klubů. Legislativa UEFA to každopádně umožňuje, ale za podmínek mezinárodních certifikátů kvality, které se musejí obnovovat každý rok. U nás se umělé trávníky pro soutěžní zápasy používají až od třetí ligy a přesto slouží spíš jen jako náhradní hřiště pro případ špatných klimatických podmínek,“ řekl zdroj MF DNES z Fotbalové asociace (FAČR), který si nepřál být jmenován.
3. Hybridní trávník
Hitem směrem na západ se stávají takzvané hybridní trávníky, které kombinují stébla trávy z polyetylénu s těmi přírodními.
Na hybridech se hraje v takových arénách, jako jsou Wembley, Anfield Road, Old Trafford, Emirates Stadium (vše Anglie), Camp Nou (Španělsko) nebo Parc des Princes (Francie). Na italském San Siru se na něm střídají dokonce dvě mužstva, musí snést zátěž v průměru dvou zápasů týdně, a přesto je hřiště dokonalé při lijáku i v zimních měsících.
Hybrid u nás zatím nemá ani Sparta či Slavia, která přírodní povrch mění každoročně. V listopadu byl v Plzni seminář takzvaných trávníkářů a právě v Plzni považují jeho pořízení za nezbytné. Investice by prý mohla činit mezi osmi až deseti miliony korun.
„Samozřejmě existují i jiné varianty než pokládka koberce. V úvahu přichází například setý trávník. Jenže ani ten by neřešil hlavní problém s vegetačním cyklem. Pak je tu možnost hybridních trávníků se všívanými umělými vlákny, ale to je finančně velmi náročné a popravdě ani nevím, jestli je ta technologie u nás povolená,“ pokračovala hradecká primátorka.
4. Osvětlovací lampy
Řešení s osvětlovací bránou na kolečkách znají i v Hradci Králové. Jenže klub má půjčenou pouze jednu. Jako test ucházející, výsledky jsou však mizerné. Průkopníkem je Slavia, pořídily si je i Sparta a Plzeň.
Jenže na polovinu hřiště je jich potřeba šest, přičemž jedna stojí 3,5 milionu korun a jen provoz s nutným vytápěním trávníku na teplotu kolem 15 stupňů stojí měsíčně přibližně půl milionu.
„Osvětlovací rampu máme zapůjčenou, jen přesně neřeknu, do jaké doby. Každopádně teď už s ní máme zkušenosti a vidíme, že kdybychom chtěli řešit celé problematické území, těch bran bychom potřebovali velký počet. V tuto chvíli to z hlediska pořizovacích i provozních nákladů určitě není reálné. Zatím prostě nejsme bílý balet a Real Madrid,“ doplnila Pavlína Springerová.
14. února 2025 |
Primátorka s nadsázkou přidala i v pořadí již páté řešení, jakkoli není možné:
„Na stadionu máme takový architektonický problém. Optimální by bylo, kdyby západní tribuna byla stahovací, aby tam přes den mohlo slunce. Osvit je zkrátka podél lajny a v jihozápadní části trávníku nedostatečný a vegetace tam bez fotosyntézy není.“
A protože město by do červencového startu dalšího ligového ročníku chtělo do konce dotáhnout prodej 89 procent akcií fotbalového klubu, pravidelnou potíž s trávníkem bude nejspíš řešit nový většinový vlastník spolu s provozovatelem stadionu.
