Tátové jsou v dětském žebříčku až za trenéry, ukazují data. Co za to může a co s tím?
Muži jsou v krizi, říkají podle průzkumu české ženy. A muži toto tvrzení odmítají. Proč se pohledy pohlaví na život tolik míjejí? A co mají muži dělat, aby byli dobrými otci?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Devadesát procent knih o rodičovství je věnováno ženám. Znamená to, že bychom měli rezignovat na snahu být dobrými otci?“ ptá se Carsten Vonnoh. „Pokud chceme mít lepší vztah se svými dětmi a ženami, musíme se zkoušet zlepšovat, i když teprve hledáme správnou cestu,“ dodává německý terapeut a autor knih o otcovství, který se před pár dny zúčastnil pražské konference nazvané Táta v 21. století, již uspořádala společnost Dobrý táta. Ta pomáhá otcům rozvíjet vztahy se svými potomky.
České děti mají ke svým otcům mnohem horší vztah než k matkám. Ukazují to alespoň data jednoho z trojice průzkumů zadaných institutem Solvo, jehož cílem je rozvoj potenciálu české společnosti.
V předloňském šetření nazvaném Dětství v ČR se výzkumníci ptali dětí, jak by ohodnotily svůj vztah k ostatním lidem. U dětí ve věku šest až 12 let se na prvním místě umístily matky, druzí byli prarodiče. Otcové obsadili až
