- Sněmovna z popudu hnutí ANO mimořádně jedná o obraně a koncepci armády do roku 2035.
- Na schůzi vystoupil i prezident Petr Pavel.
- Poslanci rozhodli, že část jednání bude neveřejná. ANO a SPD se na protest neúčastní.
- Hlavní události komentujeme a glosujeme v reálném čase.
Poslanci jednali o obraně za zavřenými dveřmi, ANO a SPD se na protest neúčastnili
Uskutečnilo se dlouho očekávané jednání Sněmovny o bezpečnosti země. K čemu poslanci dospěli, ale zaniklo ve střetech mezi koalicí a opozicí.
Usnesení Sněmovny se podle premiéra Fialy přihlašuje k odpovědnosti za bezpečnost, za modernizaci armády a za posilování obranyschopnosti Česka. (ČTK)
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě.
Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora, který prosadil uzavřené jednání dolní komory Parlamentu kvůli přednesení utajovaných informací. (ČTK)
„Znovu se ukázalo, že opozici, ANO a SPD, zajímá téma obrany, jen v okamžiku, kdy je to součástí jejich volební kampaně,“ řekl na úvod tiskové konference vlády premiér Petr Fiala.
Ptali jsme se ústavních právníků, zda koalice postupovala legitimně, když rozhodla o tom, že mimořádná schůze Sněmovny proběhne v utajovaném režimu. Proti tomu protestovala opozice, která jednání o obraně svolala.
Je škoda, že se opoziční hnutí ANO a Svoboda a přímá demokracie (SPD) nezúčastnila uzavřené části dnešního jednání Sněmovny k obraně. Po skončení zasedání to novinářům řekl prezident Petr Pavel.
Opozice podle něj z vystoupení ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a náčelníka generálního štábu Karla Řehky mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek. ANO a SPD kritizují to, že v otevřené části jednání neměli příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem, hovoří o snaze opozici umlčet.
Pavel řekl, že o rozhodnutí vést schůzi jako neveřejnou se dozvěděl asi hodinu předem. „Takových překvapení bychom se měli navzájem ušetřit, vyvolává to jen negativní reakce,“ uvedl. Rozumí, že v určité fázi musely například informace o plánech NATO zaznít jedině v uzavřené režimu. Při dobré vůli obou stran se však podle něj dala najít cesta, aby se další roztržce koalice s opozicí předešlo. (ČTK)
Sněmovna nyní jedná v neveřejném režimu. Ke komentované on-line reportáži se vrátíme, pokud následující veřejná podrobná rozprava přinese zpravodajsky zajímavé momenty. To, zda je jednání stále uzavřené, je možné sledovat zde.
Hodinová tisková konference opozičních lídrů poté, co koalice uzavřela část mimořádné schůze Sněmovny, skončila. Andrej Babiš a Tomio Okamura tiskovku prakticky proměnili ve sněmovní projevy.
Babiš v závěru tiskové konference řekl něco, o čem dosud příliš nahlas nemluvil – že souhlasí s postupným navyšováním výdajů na obranu s cílem zvýšit ochranu obyvatelstva. Podmínil to tím, že zakázky budou účelné, transparentní, soutěžené a budou odpovídat spojeneckým závazkům.
Spojenecké závazky se budou nově definovat v červnu na summitu NATO v Haagu. Je pravděpodobné, že toho, co mají jednotlivé členské státy umět, výrazně přibude.
Požadavek na soutěžení zakázek zní legitimně, obvykle jde o protiklad nákupů, kdy vláda osloví přímo vládu dodavatelského státu. Oba způsoby ale mají svou logiku: pokud je více dodavatelů požadované techniky, má smysl dělat výběrové řízení (pokud je samozřejmě rozumně rychlé a procesně kvalitní – to, že Česko nebude mít včas moderní bojová vozidla pěchoty, je důsledek nepodařeného výběrového řízení Babišovy vlády).
Pokud ale vojsko poptává něco, kde je možný pouze jeden dodavatel, protože jiní nemají poptávanou techniku v portfoliu, výběrové řízení by v podstatě byla zástěrka pro předem jasný výsledek. Úkolem politiků je, aby rozdíly mezi těmito dvěma cestami dobře vysvětlovali, ostatně Babišova vláda také část nákupů řešila režimem vláda-vláda (například americké vrtulníky nebo izraelské protivzdušné systémy).
Babiš pravdivě poznamenal, že vláda změnila koncepci výstavby armády z jeho doby a namísto obecné poznámky o nadzvukovém letounu do koncepce napsala konkrétně F-35. Na tom není nic skandálního, koncepce se pravidelně aktualizuje co pět let a pokud nějaké plány jsou známy do detailu, je to v koncepci zmíněno.
Pravdu Babiš nemá v tvrzení, že F-35 „je útočné letadlo“. Respektive ano, slouží i k útokům na pozemní cíle, ale to nic neříká o tom, kdo se ve válce brání a kdo je útočníkem. Ukrajina se například brání Rusku a nedávno zasáhla (jistě útočnou zbraní) sklad ruských řízených střel na letišti Engels v Povolží. Tím ubránila mnoho svých měst před útoky ruských střel, které při vlastním útoku zničila.
Pravdivý není ani výrok, že „prezident Trump řekl, že už má F-47, takže F-35 je stará“. Označení F-47 se užívá pro nově vyvíjený americký bojový letoun, který USA chtějí zařadit do služby koncem dekády (ovšem u vyvíjených zbraní bývá časté zpoždění a příklad F-35 ukazuje, že ani zavedená zbraň ještě řadu let nemusí fungovat ve všech ohledech naplno). Pokud předpokládaný protivník Česka nemají být Spojené státy, nedává smysl ani poznámka, že F-35 je nyní zastaralá.
„Předvolební strategie koalice je jasná: strašit válkou,“ řekl Babiš na tiskové konferenci poté, co nejméně dvakrát zopakoval, kdy bude Česko napadeno Ruskem, „podle slov premiéra“.
Šéf ANO už přechází do poměrně nekonzistentního vyjadřování a v rychlém sledu míchá řadu témat. „Pan Rakušan, jsem četl, vydá nějakou brožurku pro případ útoku. Další strašení. Ať teda řeknou, co teda budou občané dělat,“ žádá například Babiš.
V podobných brožurách – například na severu Evropy jsou naprosto běžné a nikdo je tam nebere jako strašení – se právě píše, jak se na krize připravit a co v nich dělat. Deník N je popsal například zde.
Babiš se vyhnul odpovědi na opakovanou přímou otázku, jestli Rusko považuje za hrozbu pro Českou republiku. „My prostě nechceme mít válku,“ řekl v odpovědi“.
Andrej Babiš pokračuje: „My tu armádu potřebujeme doma, protože nám vždy pomáhala. Když byly povodně, když bylo tornádo.“
Tady už šéf ANO manipuluje. Primárním účelem armády je obrana země před vojenským útokem. Uvažovat o armádě jako o záchranném sboru pro případ přírodních katastrof je spíš počítání s její sekundární rolí. Babiš mantru o potřebě armády „doma“ používá opakovaně, někdy tím obhajuje, proč neposlat armádu do zahraniční operace.
Právě zahraniční operace armády jsou důležitá součást zajišťování vnější bezpečnosti. Česká armáda má například, stejně jako řada dalších spojenců, své síly v baltských zemích – tak, aby Rusko muselo počítat s tím, že na místě jsou alianční vojáci a že případný útok proti tomuto regionu by vzbudil odezvu NATO. Jinými slovy, aby Rusko nemohlo počítat s tím, že si území baltských zemí jednoduše vezme a postaví Západ před hotovou věc.
Babiš také na tiskové konferenci řekl poměrně temně znějící předpověď: „Pokud sem přijdou nějací ozbrojení bojovníci, tak ji (armádu) budeme potřebovat v ulicích,“ řekl šéf ANO.
K tomu ale armáda podle zákona není (ačkoliv v mimořádných situacích mohou vojáci posílit policejní hlídky). K zajišťování vnitřní bezpečnosti je policie. Není také zřejmé, proč by měli být nasazeni vojáci proti obyvatelům Ukrajiny, kteří do Česka přijedou za svými rodinami – Babišovo vyjádření na tiskové konferenci bylo příliš nekonzistentní na to, aby z něj šlo usoudit, jak svá slova myslel.
Předseda ANO Babiš pokračuje na tiskové konferenci v útržcích z argumentace, kterou měl připravenou pro jednání Sněmovny. Opět například tvrdí, že „F-35 přijdou za deset let“. První letka má být funkční v roce 2032, to je sedm let.
Do té doby plánuje vláda provozovat a v případné nutnosti nasadit gripeny – ale další pronájem za horizont roku 2027 ještě se Švédy není dojednaný.
Babiš také vyčítavým tónem zmiňuje, že podle BIS mohou do Česka po konci války přijít „ti bojovníci“ – myslí tím ukrajinské vojáky, kteří nyní bojují proti Rusům a mají v Česku rodiny. Není ale jasné, proč toto varování staví jako kritiku vlády. Hnutí ANO samo opakovaně zdůrazňuje, že chce konec války.
Některé body Babišova projevu patrně nebyly dobře rešeršované. Babiš například vyčítá vládě nákup letadel Hercules. Žádné takové letouny ale vláda nekupuje, patrně jsou myšleny letouny Embraer.
Tomio Okamura (SPD) také sází na přeříkání hlavních argumentů ze svého vystoupení, zamýšleného pro Sněmovnu, na tiskové konferenci. Vojáci podle něj nejčastěji nechtějí sloužit kvůli osobě ministryně obrany Janě Černochové.
Okamurova slova nelze v tuto chvíli nijak ověřit. Neexistují žádná veřejná čísla, která by popisovala důvody odchodů vojáků a umožňovala sestavit celkový obraz situace.
Andrej Babiš na tiskové konferenci přechází k argumentům, které zjevně měl připravené pro své vystoupení ve Sněmovně. Mluví o tom, jak ODS ubrala peníze obraně a o letounech F-35.
S tezí, že ODS snížila rozpočet armády na jedno procento HDP, má Babiš pravdu. Za vlády Petra Nečase klesl obranný rozpočet na 1,08 % HDP – detaily popisujeme v tomto textu.
S větou, že americké F-35 přijdou do Česka „až poté, co na nás zaútočí Rusko, jak říká pan premiér“ Babiš pravdu nemá. Existují odhady odborníků, kdy může být Rusko připravené vést nějaký útok proti dalším evropským zemím, ty odhady jsou v řádu jednotek let a je pravda, že první letka F-35 má být v provozu až v roce 2032. Premiér Fiala ale logicky nikde nemohl oznámit jako fakt, kdy na Západ zaútočí Rusko, jak to Babiš podává.
Vláda nyní jedná o prodloužení pronájmu letounů Gripen za rok 2027, aby Česko mělo bojové letouny až do příchodu F-35.
Opozice se podle Karla Havlíčka o záměru uzavřít jednání Sněmovny pro veřejnost dozvěděla několik desítek minut před čtrnáctou hodinou. Alena Schillerová potvrdila, že se opozice (ANO a SPD) do sálu nevrátí. „Nebudeme se účastnit tohoto trapného divadla,“ řekla.
Poslanci ANO odcházejí. Nezúčastní se všeobecné rozpravy, kde vystoupí náčelník generálního štábu, neplánují se zúčastnit ani navazující podrobné rozpravy, která už nemá být v uzavřeném režimu.
Proč se poslanci ANO nechtějí zúčastnit ani otevřené části schůze, při níž by mohli vznést své argumenty, není zatím jasné.
„Předem to bylo připravené tak, aby vládní koalice neumožnila opoziční schůzi,“ řekl na tiskové konferenci šéf SPD Tomio Okamura. Ani poslanci SPD se následujícího jednání nezúčastní.
Projevy, které mělo ANO připravené pro schůzi, byly podle Babišova vyjádření na tiskové konferenci „velice konsenzuální a vstřícné“.
To by ovšem byla novinka. Právě Babiš je tradičně v projevech věnovaných obraně velmi útočný a kritický. Bude zajímavé sledovat, zda Babišův připravený projev bude někde zveřejněn.
Reálně se nyní děje – a patrně bude dít – to, že se politici i jejich příznivci budou překřikovat na sociálních sítích, kdo za to může. Mimořádnou schůzi na téma obrany a bezpečnosti sledovat nebudeme. Pravdou každopádně je, že do „režimu“ schůzi poslala koaliční většina – a také to, že opozice nechce vystoupit ani na podrobné rozpravě, která už uzavřená být nemá. Sledujeme ukázkový přehled politikaření, před nímž varoval prezident Petr Pavel.
Šéf ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci: „Jsem v totálním šoku, co se dnes stalo. Stávající koalice v čele s panem premiérem nechce, abyste vy, občané ČR, slyšeli naše návrhy na koncepci armády.“ Koalice se podle něj bojí vlastních občanů i voličů.
Andrej Babiš se přímo u stolku premiéra Petra Fialy domáhal toho, aby mohl vystoupit před uzavřením schůze. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová mu to neumožnila s poukazem na jednací řád Sněmovny a odhlasovaná rozhodnutí.
Sněmovna prohlásila debatu do skončení všeobecné rozpravy za neveřejnou.
Poslanci schválili přítomnost náčelníka generálního štábu Karla Řehky, nešlo o problematické hlasování.
Politici po návrhu Jany Černochové přišli se sérií několika protinávrhů, kterým se zašmodrchalo to, jak bude schůze dále vypadat.
Nejdříve se má hlasovat o přítomnosti náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Pak o uzavření schůze. Jeden z protinávrhů počítá s tím, že obecná debata bude otevřená a budou v ní moci vystoupit řečníci s přednostními právy.
Ve Sněmovně propuká hádka. „Předpokládám, že nechcete opozici umlčet úplně,“ zlobí se šéfka poslanců Alena Schillerová na slova řídící schůze Markéty Pekarové Adamové, že nelze hlasovat o jejím protinávrhu.
Schillerová navrhla, aby byla utajena jen část jednání, ve které vystoupí náčelník generálního štábu Karel Řehka. Takový návrh by ANO podpořilo.
Teď dává další protinávrh Radim Fiala z SPD – chce, aby politici s přednostním právem mluvili veřejně. Tedy aby veřejně zazněly projevy opozičních lídrů.
Je tu procedurální návrh ministryně obrany Jany Černochové, aby byla mimořádná schůze Sněmovny dále vedena v režimu „tajné“ – a tedy nepřístupná veřejnosti a médiím.
To je u mimořádné schůze Sněmovny neobvyklý krok, uvidíme, jak zareaguje opozice. Je možné, že svá vystoupení si opoziční poslanci nenechají pro sebe a umístí je na sociální sítě.
U řečnického pultu nyní je Alena Schillerová, která dává protinávrh proti uzavření schůze.
Po prezidentovi vystupuje ministryně obrany Jana Černochová, ve Sněmovně není příliš klidno. Předsedající schůze Markéta Pekarová Adamová musela korigovat pokus o přednesení procedurálního návrhu – to podle jednacího řádu nyní není možné.
Černochová postavila své vystoupení částečně na zmínce, že v minulosti podporovala ministry za ANO ve snaze zlepšit výzbroj armády. Současná ministryně byla za minulého sněmovního období šéfkou sněmovního branného výboru, v tomto období si roli s Lubomírem Metnarem prohodila.
Je pravda, že v minulém funkčním období Černochová neostřelovala ministerstvo tolik, jako se to děje nyní v opačném gardu. Ministryně vyzvala k tomu, aby dnešní diskuze byla vedena bez urážek, napadání a aby byla konstruktivní.
Ministryně také navrhuje, že umožní poslancům pléna seznámení se s důležitými informacemi pro obranu země – ovšem v tajném režimu. Nabízí poslancům, že bude moci předstoupit i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Tím by ovšem padla značná část opozičního záměru – kritizovat vládu veřejně prostřednictvím schůze Sněmovny.
Prezident začal své vystoupení obecně. Téma obrany by podle něj nemělo být součástí předvolebního boje a nemělo by nést „stranické tričko“. „Hrozby nebudou rozlišovat podle stran příslušnosti, budou dopadat na nás všechny,“ řekl.
Prezidentovo vystoupení nakonec bylo krátké, mělo zhruba deset minut. Pavel připomněl, že Česko má vydiskutované a schválené strategické dokumenty, jichž by se mělo držet – Bezpečnostní strategii a Obrannou strategii.
Cílem podle prezidenta nejsou procenta HDP, ale to, aby země měla funkční, moderní, schopnou a odhodlanou armádu, která bude schopná zajistit bezpečnost ve spojeneckém kontextu.
To je poměrně důležitá poznámka – debata o obraně se mnohdy redukuje právě na debatu o procentech HDP.
Prvním řečníkem schůze je prezident Petr Pavel, který se výjimečně schůze účastní. Jeho vystoupení by podle předběžných informací mohlo trvat kolem dvaceti minut.
Pavel se v bezpečnostních tématech tradičně cítí jistější než například v ekonomice – byl náčelníkem generálního štábu české armády, předsedal Vojenskému výboru NATO.
Velká část mimořádné schůze Sněmovny k obraně Česka, náborům vojáků a armádním akvizicím má být v tajném režimu, zjistil Deník N z několika zdrojů. Online videopřenos se tak po prvních vystoupeních přeruší.
Vítáme vás u komentovaného online přenosu z mimořádného jednání Sněmovny o obraně. Poslanci schůzi svolali z popudu hnutí ANO, probírat budou koncepci armády do roku 2035. Na schůzi vystoupí i zástupci vlády včetně premiéra Petra Fialy a prezident Petr Pavel. Hlavní události komentujeme a glosujeme v reálném čase.
Aktuálně nejčtenější
Syna vidím ráno a večer, na domácnost mám hodinu, lepší to brzy nebude. Deset žen popisuje návrat k práci po rodičovské
Pustil se Trump do boje, který nemůže vyhrát?
„Xaver vystřelil ze židle.“ Souček popisuje okolnosti údajného vydírání i začátek války s radou
Co všechno už Donald Trump stihl rozbít? Romancov a amerikanista Beneš i o tom, čeho se sami nejvíc bojí
Potřebujeme liberálního populistu. Frustrovanou společnost neuklidníte pravdou, říká historik Stehlík
Sáblíková neodhalila sebe, ale společnost. Kam jsme to došli, když i ona musí vysvětlovat, koho miluje
Čína buduje novou Eurasii a mění svět. A možná právě v tom spočívá velká tragédie Ruska
Negativní vztah k matce může ovlivňovat a kontaminovat celý náš život, říká psycholog Šikl
Nebezpečí číhá v týlu. Spojencem lesních požárů v Rusku se nečekaně stala válka
Mám chuť, máš chuť? Jak číst emoji jazyk teenagerů a proč si jím povídají zejména o sexu
Můj vztah k české klasice je ambivalentní. Divadlo nemá být plesnivina, říká budoucí šéf Národního divadla Glaser
Američané obětovali touze po levných vejcích víc, než čekali
Proč je Trump horší než světová finanční krize a pandemie
Přichází do Ruska hlad? Ruský ekonom vysvětluje, co čeká průměrnou ruskou rodinu
Vývoz z Číny do Ameriky se prudce propadl, může to způsobit nabídkový šok a prudké zdražování
Pustil se Trump do boje, který nemůže vyhrát?„Xaver vystřelil ze židle.“ Souček popisuje okolnosti údajného vydírání i začátek války s radouCo všechno už Donald Trump stihl rozbít? Romancov a amerikanista Beneš i o tom, čeho se sami nejvíc bojíPotřebujeme liberálního populistu. Frustrovanou společnost neuklidníte pravdou, říká historik StehlíkSáblíková neodhalila sebe, ale společnost. Kam jsme to došli, když i ona musí vysvětlovat, koho milujeČína buduje novou Eurasii a mění svět. A možná právě v tom spočívá velká tragédie RuskaNegativní vztah k matce může ovlivňovat a kontaminovat celý náš život, říká psycholog ŠiklNebezpečí číhá v týlu. Spojencem lesních požárů v Rusku se nečekaně stala válkaMám chuť, máš chuť? Jak číst emoji jazyk teenagerů a proč si jím povídají zejména o sexuMůj vztah k české klasice je ambivalentní. Divadlo nemá být plesnivina, říká budoucí šéf Národního divadla GlaserAmeričané obětovali touze po levných vejcích víc, než čekaliProč je Trump horší než světová finanční krize a pandemiePřichází do Ruska hlad? Ruský ekonom vysvětluje, co čeká průměrnou ruskou rodinuVývoz z Číny do Ameriky se prudce propadl, může to způsobit nabídkový šok a prudké zdražováníNové články Deníku N
12:48Trumpův svět (102. den): První velká výměna ukazuje konflikty v americké vládě. Z Rubia se stává ministr pro všechno 11:10Vítejte v nejabsurdnějším daňovém ráji Německa. Nachází se v lovecké chatě hraběte Bismarcka 09:01Američané obětovali touze po levných vejcích víc, než čekali 08:30Potřebujeme liberálního populistu. Frustrovanou společnost neuklidníte pravdou, říká historik Stehlík 06:30Kde končí láska? U konzerv se starou paštikou od umělce umírajícího času Milana Cieslara 06:30Můj vztah k české klasice je ambivalentní. Divadlo nemá být plesnivina, říká budoucí šéf Národního divadla Glaser 06:26Když budete trávit večery v hospodě u cigarety, krémy na pleť vás nezachrání, říká odbornice na kosmetiku 06:05Pustil se Trump do boje, který nemůže vyhrát? 06:00Čína buduje novou Eurasii a mění svět. A možná právě v tom spočívá velká tragédie RuskaVčera 20:13Vývoz z Číny do Ameriky se prudce propadl, může to způsobit nabídkový šok a prudké zdražováníVčera 11:12„Xaver vystřelil ze židle.“ Souček popisuje okolnosti údajného vydírání i začátek války s radouVčera 06:30Co sledovat v květnu: Miliardářské drama Mountainhead, nálož Netflix dokumentů nebo Indiana Jones od Guye RitchiehoVčera 06:10Mám chuť, máš chuť? Jak číst emoji jazyk teenagerů a proč si jím povídají zejména o sexuVčera 01:50Ukrajina s USA podepsala těžce dojednávanou dohodu o nerostech. Text je pro ni vítězstvím, píšou americké deníky30.04 23:28Proč je Trump horší než světová finanční krize a pandemie30.04 19:53Vývoj bojů (1161. den): Nejvíce Rusů zmizelo u Pokrovsku a Bachmutu. Pohřešovaných je téměř tolik jako mrtvých30.04 18:48„Nechci, abys šel pod most.“ Souček popsal, kdo a jak ho měl vydírat30.04 18:36Pointa N: Babiš si pořád nechává synova pečovatele z Krymu. Co nám to říká o jeho světě?30.04 18:05Nebezpečí číhá v týlu. Spojencem lesních požárů v Rusku se nečekaně stala válka30.04 18:02Evropě hrozí, že přijde o klíčové sankce proti Rusku. „Lakmusový papírek“ prověří Slovensko a Maďarsko30.04 17:31Žiju ve vztahu s partnerem i s Bohem. Ze skautského oddílu jsem musel odejít, říká Ondřej30.04 16:55Trump rozehrál hru o úřad klíčový pro americkou ekonomiku. Zastrašit ho mohou trhy30.04 16:50Syna vidím ráno a večer, na domácnost mám hodinu, lepší to brzy nebude. Deset žen popisuje návrat k práci po rodičovské30.04 16:38Zasáhne svět další válka? Indičtí vojáci tvrdě táhnou Kašmírem a Pákistán bije na poplach30.04 16:12Merz touží být hlasem Evropy. Má sklony k machismu a ví, jak na Trumpa, říká německý zpravodaj rozhlasu Jabůrek30.04 15:53Finové pozorně sledují, jak Rusové za hranicemi rozšiřují základny. S válkou na Ukrajině hrozba neskončí, varují tajné služby30.04 15:40„Budovatelé si říkají, zatím jsou hrobaři.“ Sledujte, jak vnímali republiku po roce 1945 čeští občané30.04 15:04Přehledně: Kdo musí nově platit za televizi a rozhlas a jak na to30.04 14:29Od Babišova snu až po rozsypanou Sněmovnu. Rozebíráme sedm variant povolební situace30.04 14:13Výjimečný Joe: nejstaršímu (Čecho)Slovákovi a nejstaršímu z přeživších holokaustu je 106 let