Hygienička o slintavce a kulhavce: Jak ohrožuje člověka? Připomíná i dětské nemoci
Slintavka a kulhavka, další strašák dnešní doby. Jde vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v v sedmdesátých letech. V poslední době se objevila v okolních státech, na Slovensku a v Maďarsku. Na hranicích tak jsou přísná hygienická a bezpečnostní opatření. Jak moc je pro člověka toto onemocnění nebezpečné? Přenáší se z člověka na člověka? A jak se nákaza u lidí projevuje? Nejen na to v Epicentru odpovídala moderátorce Báře Holé hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Přenos tohoto vysoce infekčního virového onemocnění na člověka je možný, ale je velmi nepravděpodobný, uvedla v Epicentru hlavní hygienička.
„Je důležité to, jak jsou realizována i v praxi opatření týkající se veterinářů, chovů a vůbec toho, aby se ta nákaza do České republiky nedostala. Ale v této chvíli, nebo i v těch dřívějších situacích, kdy tady buď ta zmiňovaná sedmdesátá léta v České republice, nebo potom poslední větší výskyt tohoto onemocnění byl na přelomu století v Anglii, tak ten přenos na člověka je opravdu výjimečný,“ uvedla Macková.
Přísná opatření v praxi
Podmínky v chovech jsou dnes na úplně jiné úrovni než v letech sedmdesátých, kdy byl u nás zaznamenán poslední výskyt slintavky a kulhavky. Dnes platí mnohem přísnější opatření.
„Ta opatření, která jsou už preventivně bez toho, že by byla nějaká nákaza tohoto typu na dohled, nebo že by se někde vyskytovala, tak ta preventivní opatření v těch chovech jsou tak jako dobře nastavená, že to riziko by mělo být nebo je úplně jiné, než v těch sedmdesátých letech v České republice,“ dodala lékařka a upřesnila i to, jak se nemoc, pokud se člověk přeci jen nakazí, může projevit.
Pátá, šestá nemoc?
„Z těch zkušeností, které máme z toho minulého století, tak se projevuje především kašlem, zvýšenou teplotou a posléze vlastně mohou být v ústech nebo na sliznicích nějaké puchýřky většinou malé, takže by se to teoreticky dalo zaměnit s nějakým jiným onemocněním, virem, který standardně je patogenem pro člověka, což jsou třeba coxsa viry,“ upřesnila Barbora Macková s tím, že onemocnění může připomínat pátou a šestou dětskou nemoc.
Anamnéza na prvním místě
Jelikož jde právě o puchýřnaté onemocnění, je podle lékařky důležité při stanovení diagnózy uvést i to s kým, kde a jak jsme byli v kontaktu.
„Jak když třeba cestujeme do zahraničí a ptáme se na cestovatelskou anamnézu, jestli jsme v některé té rizikové zemi byli, tak i tady je strašně důležité, aby se zhodnotilo, jestli ten dotyčný byl v kontaktu s hospodářským zvířetem, protože přenos člověka na člověka prokázán nebyl,“ uzavřela Macková.
Jde o nemoci, které můžou odstranit českou vládu. Tolik volů pohromadě snad nikde jinde není.