Bylo mu moc smutno, vždyť Aničku Slováčkovou znal od jejího narození. „Celá rodina je římskokatolického vyznání, dobře se známe, a tak jsem malinkatou Aničku křtil na Annu Julii,“ prozrazuje kněz z Římskokatolické farnosti Kosmonosy. O pár let později byl i jejím knězem při biřmování. „Navrhl jsem tehdy biřmovací jméno Zuzana a Anička z toho byla nadšená,“ vzpomíná.
Když přijel za Aničkou kvůli poslednímu pomazání, ještě mohla, i když špatně, mluvit, byla bdělá a zcela přítomná. „Musela být ale neustále pod kyslíkem. Pomazání je intimní chvíle, a tak jsme byli v místnosti jen sami dva,“ popisuje Veith, který strávil u lože zpěvačky a herečky necelou hodinu. Proběhla svátost smíření, pomazání nemocných, životní zpověď i eucharistie – přijímání těla Kristova.
„Ptal jsem se jí potom – bolí tě něco? A ona – Jiří, celé tělo mě bolí... Anička byla neuvěřitelná bojovnice. Člověk, který rozdával radost. Byla to čistá duše, víc myslela na druhé než na sebe. Anička byla krásný příklad, jak má člověk nést utrpení, bolest a kříž,“ říká o ní kněz.
Nikdy si prý na nic nestěžovala. „Nikdy jsem neslyšel větu – proč zrovna já? Věděla, že smrtí život nekončí, že je to jen přechod do jeho druhé fáze. V srpnu by jí bylo třicet, tak mladá byla... Bolí to. S Aničkou jsme byli ve spojení celý její život. Psala mi překrásné esemesky, které nikdy nevymažu,“ dodává s pohnutím služebník boží.
Anička v kostele Povýšení sv. Kříže v Kosmonosech, kde byla křtěná, zpívala v prosinci 2019 – krátce poté, co se dozvěděla, že se jí vrátila rakovina.
Vyprovázel Zagorovou
Kněz Jiří Veith sloužil 30. srpna 2022 na požádání Štefana Margity (68) zádušní mši za Hanu Zagorovou (†75), která proběhla v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.
Zemřela Anička Slováčková (†29): Prohrála boj s rakovinou. Blesk
„Měl jsem Haničku Zagorovou rád, protože jsem kněz, především proto, jak statečně celý život de facto snášela tu bolest a nedávala to najevo. Byla stále usměvavá. A co bylo na ní velice zajímavé, že měla obrovský smysl pro humor, a proto mě také Štefan požádal: ‚Jirko, kdybys mohl do homilií, kázání, zabudovat také nějaký vtip... ‘ Tak jsem do své řeči zabudoval tři takové jemné vtípky, které nemohly nikoho urazit,“ vzpomíná Veith.
Katolické názvosloví
- Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví. Udílí ji kněz vkládáním rukou na hlavu nemocného a následným mazáním posvěceným olejem na hlavě a na rukou, modlí se nad nemocným. Předpokládá se, že nemocný přijal svátost smíření (zpověď), pokud ji přijmout nemohl, svátostí pomazání nemocných se mu odpouštějí hříchy.
- Eucharistie neboli díkuvzdání je křesťanský obřad, kterým se připomíná poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Podstatou obřadu je rituální konzumace chleba a vína, ve kterých jsou dle víry křesťanů přítomny tělo a krev Krista.
- Biřmování je lidovým pojmenováním slavnosti pomazání liturgickým olejem, křižmem, jehož prostřednictvím naplní věřícího Duch svatý. Minimální věk pro přijetí biřmování je patnáct let. Pro volbu biřmovacího jména nejsou striktně stanovena žádná kritéria. Jedinou podmínkou je, aby to bylo jméno světce, kandidáta svatořečení či starozákonní postavy (např. David, Daniel, pro ženy Ester, Zuzana apod.).
