Byla to totiž například tato vláda, která zvýšila OSVČ sociální pojištění nejvíce v historii. V rámci konsolidačního balíčku také prošlo zvýšení daně z příjmů právnických osob o dva procentní body.
Co se dozvíte v článku
Přehled Spolu, co udělala vláda pro podnikatele
Redaktor serveru Aktuálně.cz Radek Bartoníček zveřejnil před několika dny na sociální síti X dokument s hlavičkou vládní Spolu s přehledem, co všechno udělala Fialova vláda pro podnikatele. V seznamu je například uvedeno zvýšení hranice pro registraci k DPH na 2 miliony korun, zavedení tří pásem u paušální daně OSVČ či zrušení EET.
K videu a článku ještě přidávám materiál, který mi poslali z ODS k tomu, co podle nich vláda udělala ve prospěch podnikatelů. Souhlasíte? Nesouhlasíte s něčím? Prosím o argumenty a slušnost. Děkuju moc! pic.twitter.com/BvtryWfl9X
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) April 13, 2025
Některé „úspěchy“ nebyly ještě schváleny a je otázka, zda budou
Pomiňme, že některé ze zmíněných „úspěchů“ se teprve nacházejí v Parlamentu a není tak jisté, kdy a zda vůbec začnou platit. To se týká třeba jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které čeká teprve první čtení ve Sněmovně. Spolu se zavedením JMHZ navíc vláda schválila zrušení srážkové daně, což znamená, že minimálně desítky tisíc poplatníků budou nově muset podávat daňová přiznání. Pomiňme také, že proces pro zvýšení limitu pro registraci k DPH započala již předchozí vláda, kdy krátce před koncem svého mandát požádala Evropskou komisi o výjimku a možnost zvýšení.
Krátce se naopak zastavme u „zvýšení limitů pro ověření účetní závěrky auditorem ve firmách“. Návrh na zvýšení limitů pro ověření sice obsahuje nový zákon o účetnictví, doposud jej však vláda neprojednala a vzhledem k lhůtám už je jasné, že se do konce volebního období již schválit nestihne. A to byl návrh poslán do připomínkového řízení už v říjnu 2022.
Ve Sněmovně se pak ještě nachází tzv. „malá“ novela zákona o účetnictví, ke které je předložen pozměňovací návrh, jenž se zvýšením limitů rovněž počítá, ale ani zde není jasné, zda bude novela (s příslušným pozměňovacím návrhem) schválena. Za zmínku také stojí chlubení se „zvýšením limitu pro odvod pojistného u dohod provedení práce (DPP)“. K tomu, pravda, opravdu nakonec došlo, ale až poté, co koalice nejprve prosadila systém dvou limitů, který v praxi nešel realizovat a který byl zrušen ještě předtím, než nabyl účinnosti. Místo toho následně vláda prosadila systém oznámených dohod, který využívání DPP omezoval. I tento systém byl ale nakonec zrušený ještě před nabytím účinnosti. Podnikatelé tak zbytečně strávili desítky až stovky hodin přípravou na novinky, které nikdy nezačaly platit. Není tak divu, že řada zaměstnavatelů přestala DPP využívat.
Sociální odvody OSVČ se zvýšily nejvíce v historii
Nejdůležitější je však zmínit kroky, které vláda jaksi „opomněla“ a které naopak podnikatelům uškodily. Předně se jedná se nejvyšší nárůst sociálních odvodů pro OSVČ v historii. V roce 2008, kdy nabyla účinnosti reforma veřejných financí schválená Topolánkovou vládou, která měnila i systém odvodů OSVČ, činila minimální záloha na sociální pojištění OSVČ 1491 Kč. Během následujících 15 let pak minimální zálohy rostly o desítky až stovky korun ročně, přičemž celkově se zvýšily o 1453 Kč na 2944 Kč v roce 2023.
V roce 2024 však kvůli konsolidačnímu balíčku nastal zlom. OSVČ hlavním se totiž zvýšil vyměřovací základ z 25 % průměrné mzdy na 30 % a pro OSVČ vedlejší z 10 % na 11 %, přičemž pro OSVČ hlavní vzrostl o dalších 5 p. b. i letos a o dalších 5 p. b. se má zvýšit i v roce 2026. Loni tak došlo ke rekordnímu zvýšení minimální zálohy na sociální pojištění o 908 Kč na 3852 Kč, ke kterému přibyl další skokový růst letos, a to o 907 Kč. Za poslední dva roky se tak minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění zvýšily o 1815 Kč, tedy o vyšší částku, než o kolik vzrostly za předchozích 15 let. K dalšímu výraznému nárůstu navíc dojde i v roce 2026.
Konsolidační balíček navíc obsahoval i zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 %, zvýšení daně z nemovitých věcí o 80 % a zrušení a omezení některých slev na dani.
EET byla proti eTuristovi slabým odvarem
Za drzost by pak šel označit komentář ke zrušení EET: Tím jsme udělali jasný krok směrem k větší svobodě a důvěře k podnikatelům. Ukončili jsme tak nesmyslnou byrokracii a ulevili těm, kteří vytvářejí hodnoty. Snížili jsme tím byrokracii podnikatelů, finanční náklady a strach pokut.
Vládou totiž prošel (a nyní čeká na poslední čtení ve Sněmovně) návrh na zavedení registru eTurista, do kterého by všichni poskytovatelé ubytování měli uvádět své hosty, a to včetně důvodu jejich návštěvy. Mezi informace, které budou muset ubytovatelé o hostech posílat, má patřit jméno a příjmení, datum narození, číslo dokladu, den ubytování či účel pobytu. Všechny údaje bude nutné poslat do 24 hodin od okamžiku, kdy se host ubytuje.
Oproti eTuristovi tak bylo EET jen slabým čajíčkem, protože finanční úřad dostával jen informace o celkové výši tržby. Vláda tedy udělala jasný krok k větší svobodě a důvěře k podnikatelům zrušením EET a následně udělala jasný krok k většímu dohledu a nedůvěře k podnikatelům schválením eTuristy.
Jurečka chce zkrátit lhůtu pro hlášení nových zaměstnanců
Další teoretický klacek pod nohy zaměstnavatelů navíc může přinést i JMHZ, respektive skutečnost, že spolu s ním chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zkrátit lhůtu pro hlášení nových zaměstnanců z 8 dnů na 0. Jurečka navrhuje, aby se noví zaměstnanci museli hlásit úřadům nejpozději v okamžiku nástupu do práce. To by přineslo velké problémy jak malým firmám, které mají jednu externí účetní, tak velkým společnostem, které v jeden den přijímají i 150 lidí (např. obchodní řetězce) a nemají kapacitu je všechny zadat ten den do systému.
Summa summarum, vláda tedy pro podnikatele schválila řadu změn, část z nich byla pozitivních a část z nich negativních. Příklady těch kladných pro podnikatele naleznete v PR materiálu Spolu, ukázky těch záporných například v tomto textu.
