Poslední vůli milované dcery respektují Felix Slováček (81) s Dádou Patrasovou (68) beze zbytku. „Všechna její přání splníme. Ale nezakázala nám, aby měla hrobeček. Naštěstí!“ svěřil deníku Aha! Aniččin otec saxofonista.
Veřejně to oznámí
„Před drahně lety jsem koupil místo na Vinohradských hřbitovech těsně vedle Strašnického krematoria, které platím. Tam jí uděláme krásný pomníček s jejím jménem,” prozradil Slováček.
„To místo je zarostlé, takže pomníček a vůbec všechno bude chvilku trvat. To ale nevadí, protože do té doby Aničku rozptýlíme tam, kam chtěla. A až bude hrobeček, rád to veřejně oznámím, aby tam mohli lidé, pokud budou chtít, dávat kytičky,” upřesnil.
Druhý život
Felixe s Dádou zájem fanoušků o Aničku a vytvoření pietního místa před jejich vilou nesmírně dojal. „Právě proto jsme se rozhodli udělat jí hrobeček,” podotkl ještě Slováček.
Anička prý věřila v druhý život, kdežto on moc ne. „Ale vroucně si přeju, aby druhý život, jak to ona vnímala, kde se všichni jednou setkáme, existoval. To mi věřte! A třeba existuje...” dodal.
Pohřeb Aničky Slováčkové archiv Blesku
Mají ho už 17 let
S nápadem pořídit si hrob přišel Felix Slováček v roce 2008. Dáda má tatínka pohřbeného ve Vinoři, maminku na Olšanských hřbitovech v Praze, on má rodinu na Moravě. Chtěl tedy pro svou rodinu hrobku novou.
První jméno
Když se Felix dozvěděl, že jeho kamarád má dva hroby a jeden chce prodat, neváhal. „Nejdřív jsme se šli s Dádou podívat, jestli je to důstojné místo pro náš odpočinek. Konstatovali jsme, že ano, a hrob si hned koupili,“ prozradil Slováček. Tehdy myslel především na to, aby usnadnil práci svým dětem. Ani ve snu ho nenapadlo, že první jméno na náhrobku bude jejich dcery...
Splynu ve sluneční zář
Umírající Anička si skutečně přála být rozptýlena. „Procházím les po cestě úzké, po místech, kde mech něžně chladí má chodidla, pak zastavím na útesech a splynu ve sluneční zář...“ To byla její slova, jež včera »vítala« smuteční hosty přicházející do malostranského kostela sv. Tomáše na zádušní mši za Aničku Slováčkovou.
