„Politické zvíře“ Dodik rozkládá státní instituce. Analytik varuje před vývojem na Balkáně
Prezident Republiky srbské Milorad Dodik chce zničit vše, co se podařilo vybudovat od uzavření Daytonské mírové dohody v roce 1995, která ukončila bosenskou válku. A není v tom sám. Kdo mu pomáhá a proč EU na Balkáně chybí představivost, vysvětluje analytik think tanku European Stability Initiative Adnan Ćerimagić.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na západním Balkáně panuje neklid. Kromě největších protestů v historii Srbska čelí složité vnitřní krizi i sousední Bosna a Hercegovina.
Prezident jedné z jejích entit – Republiky srbské – Milorad Dodik byl totiž koncem února odsouzen k jednomu roku vězení a šestiletému zákazu výkonu politické činnosti.
Důvodem bylo, že podepsal zákony, které pozastavily platnost rozhodnutí bosenského Ústavního soudu a vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, jenž dohlíží na dodržování mírové dohody z roku 1995.
Dodik se nyní odmítá dostavit k výslechům, prosazuje odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny a navštěvuje Rusko, Izrael i Srbsko. A místní obyvatelé – zejména ti, kteří válku zažili – se podle analytika Adnana Ćerimagiče začínají bát.
Na co se v rozhovoru mimo jiné ptáme?
- Proč je Milorad Dodik jedním z nejnebezpečnějších aktérů na Balkáně?
- Z čeho mají lidé v Bosně strach?
- Jaké jsou podobnosti mezi mírovými jednání v Bosně v devadesátých letech a na dnešní Ukrajině?
- A proč EU na Balkán rezignovala?
V jednom z rozhovorů jste označil Milorada Dodika za „politické zvíře“. Co tím myslíte?
Bosna a Hercegovina je silně decentralizovaný stát s federální strukturou a několika úrovněmi správy. A v rámci toho systému působí velké množství politických stran. Od roku 2006 se na žádné úrovni nepodařilo jediné straně sestavit vládu bez koaličních partnerů.
Milorad Dodik se v tomhle prostředí pohybuje jako ryba ve vodě. Už od roku 1998 – a nepřetržitě od roku 2006 – patří mezi klíčové postavy bosenské politiky. Přežil všechny volby, dokázal sestavovat koalice a zůstávat u moci.
Navíc od roku 2006 prosazuje velmi kontroverzní agendu, která často jde přímo proti tomu, co si v Bosně přeje mezinárodní společenství, především Spojené státy, Velká Británie a také Evropská unie.
Ti chtějí jednotnou Bosnu a Hercegovinu?
Spíš jim jde o fungující stát. I v EU máme federální a decentralizované státy, ale ve všech platí určité základní standardy. Třeba v tom, jak funguje soudnictví nebo jak instituce vymáhají pravidla jednotného trhu.
A právě to EU v Bosně hledá – institucionální architekturu, která by odpovídala budoucímu členství. Mezinárodní aktéři nechtějí právní vakuum, destabilizaci nebo jednostranné kroky, které jdou proti ústavnímu pořádku.
A to Dodik naopak chce?
Ano, ve zkratce: chce zničit všechno, co
