Jako poslední se začátkem dubna otevřelo nové přístaviště v Brandýse nad Labem. Poskytuje stání dvanácti malým plavidlům, kterými se rozumí ta do 20 metrů délky s kapacitou do 12 cestujících.
Obdobné přístaviště otevřou už v květnu na Labi v Nymburku, kde zakotví 14 lodí. O kus dál v Kolíně pak stejnou službu zastane stometrové plovoucí molo. Bezplatně tu lze kotvit 48 hodin. Všechna přístaviště nabídnou servis posádkám lodí.
„Jsou vhodné pro putování po vodní cestě s kajutovým plavidlem, kdy na lodi bezpečně přespíte právě na nových veřejných přístavištích. Nejenže se spolehlivě vyvážete, pohodlně nastoupíte na loď, ale také se připojíte na elektřinu a doplníte nádrž na pitnou vodu,“ zmiňuje Jan Bukovský, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR, které přístavy udržuje.
Další přístav se začne letos budovat ve Staré Boleslavi v podobě plavebního kanálu za svislou zdí, kde nekolísá hladina. To má lodě ochránit před povodněmi.
Přístav v Kamýku
Zkrátka nepřijdou ani lodě plující po Vltavě. V Kralupech nad Vltavou letos započne stavba pevné přístavní zdi s podélným stáním lodí.
Investicí za 140 milionů bude nový velký přístav Kamýk, kde může zastavit až 20 lodí, bude tu i skluz pro spouštění a vytahování lodí z vody. Posádkám bude sloužit i provozní budova s toaletami a sprchami. Aby lodě měly kde doplnit palivo a naopak zbavit se splaškových vod, staví Ředitelství vodních cest v Roudnici nad Labem tankovací a servisní centrum. Půjde tam též připojit se na elektřinu.
Obdobné služby nabídne na Vltavě nová servisní loď, která se za 200 milionů korun momentálně staví v loděnici Aalst v Nizozemsku. Půjde o plovoucí tanker s hybridním pohonem i na elektřinu, který obslouží především rekreační lodě v jižní části Prahy. Původní servisní loď z roku 1998, která doposud brázdí vody Vltavy, bude vyřazena.
„Nová loď by měla zahájit činnost na podzim. Bude mít jednu velkou výhodu, po níž všichni lidé plující po Vltavě volali. Bude umět tankovat palivo i do malých lodí, což jednoznačně přispěje k pohodlí jejich majitelů,“ zdůraznil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nyní, když chce majitel malé lodi dotankovat, musí si palivo donést v kanystru.
Největších změn se ovšem dočká Baťův kanál na řece Moravě. Tam se od roku 2023 staví plavební komora Rohatec/Sudoměřice, která prodlouží Baťův kanál o sedm kilometrů k Hodonínu. „Plavební komora je v pokročilém stavu realizace, hrubé konstrukce už jsou postaveny, jsou osazena všechna vrata a začíná kompletace technologie. Také se dokončuje prohlubování a rozšiřování koryta. Na podzim by mohly zkušebně první lodě proplout,“ vypočetl Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest.
Zároveň se letos modernizují přístaviště na Baťově kanálu, aby měla vyšší kapacitu pro pojmutí lodí připlouvajících novou plavební komorou. Kromě Uherského Hradiště se prodlouží ještě přístaviště Hodonín a Rohatec. Též začaly projekční práce na rozšíření přístavu Veselí nad Moravou, který by se měl příští rok stát největším v Česku. Zázemí zde najde 81 plavidel.
Nové zázemí pro majitele lodí se staví v Petrově, kde by za rok měla být i tankovací stanice. Projektují se také přístaviště Uherský Ostroh a nová přístaviště v Kvasicích a Kroměříži. Zde se počítá s tím, že v roce 2027 mají začít práce na prodloužení kanálu opačným směrem.
Víc plavidel a kapitánů
Rekreační plavba v posledních letech zaznamenává rozmach. Svědčí o tom rostoucí počty malých plavidel i počty vydávaných průkazů způsobilosti vůdce malého a rekreačního plavidla. Těch jen loni Státní plavební správa vydala 3 458. Aktuálně smí řídit loď 68 tisíc lidí.
Malých rekreačních plavidel je registrováno 23 tisíc, tedy o 670 více než loni. Pro srovnání – v roce 2015 jich bylo jen 15 tisíc. Stát tehdy uvolnil velmi restriktivní politiku ve vztahu k užívání povrchových vod k plavbě rekreačními plavidly se spalovacím motorem. To vedlo k růstu zájmu o rekreační plavbu.
„Jak v evidenci vůdců malých a rekreačních plavidel, tak v evidenci plavidel jsou nárůsty, které odpovídají trendu zhruba od roku 2016. Vysvětlujeme si to jednak zlepšující se infrastrukturou, ale také změnou legislativy, kdy se umožnila plavba na větším počtu vodních cest,“ potvrdila Klára Němcová, ředitelka Státní plavební správy.
