Jaký postih za týrání zvířat je podle vás adekvátní?
Aby pachatelé šli buď do vězení nebo dostali pokutu, která je bude bolet. Popřípadě, aby měli zákaz chovu a nesměli si v budoucnu pořídit jakékoliv zvíře. Sazebník za týrání je ode dvou do šesti let odnětí svobody. Do vězení se ale dostane opravdu minimum pachatelů a soud většinou končí podmínkou.
Petice za vyšší tresty za týrání zvířat |
Co máte s vaší peticí v plánu?
Chtěl bych s ní v předvolebním období ukázat politických stranám, že je ve společnosti po vyšších trestech poptávka. Rád bych byl, aby se po případném zvolení politici zavázali k tomu, že to po volbách budou řešit.
Od roku 2014 organizujete akci Běhejme a pomáhejme útulkům. Jak projekt funguje?
Před lety jsem jel do útulku a přivezl jsem jim plné auto krmiva, na které jsme se složili s kamarády. Tam mi řekli, že by jim pomohly spíše peníze.
Tou dobou jsem začínal běhat, a tak jsem oslovil několik kamarádů s tím, že každý dá stovku a ty peníze předáme útulku. Napoprvé přišlo 25 lidí, vybrali jsme čtyři tisíce korun, předali je, šli na pivo a byli jsme šťastní.
Další rok se nás sešlo 300 a získali jsme 60 tisíc. Tak to šlo každý rok a dnes už nás běhají různě po republiky tisíce. Hodně nám pomáhá spojení se známými osobnostmi, které nám v propagaci pomáhají zcela zadarmo. Letos se v Praze poběží 21. září ve Stromovce.
Vedle běhů, ze kterých putují peníze do útulků ve městech, kde se akce konají, pořádáte ještě Den zvířat. Jak tato sbírka funguje?
Tím, že to v podstatě dělám sám ve volném čase, bych už neměl kapacitu pořádat běhy v menších městech. Proto jsem se rozhodl založit Den zvířat.
Do sbírky se během pěti let zapojilo už 150 útulků. Lidé mohou vždy od 4. 10. (Mezinárodní den zvířat) až do konce roku posílat přes darovací portál peníze, které se po ukončení sbírky rozdělí mezi zařízení rovným dílem. Zapojené jsou psí a kočičí útulky, farmy s týranými nebo vysloužilými dostihovými koňmi, fretkami atd. V podstatě na jakákoliv zařízení, kde mají týraná zvířata.
Projekt Běhejme a pomáhejme útulkům |
Jeden z pilířů nadace je, že umíme rychle reagovat. Při povodních jsme do postižených lokalit přivezli asi sedm tun krmiva. Chápu, že je potřeba nejprve myslet na lidi, ale kolikrát měly ty útulky sklady s krmivem pod vodou. Nebyly příjezdové cesty, nic se tam nedalo koupit. Hned jsme tady v Praze domluvili pomoc a udělali velké závozy.
Kolik už se vám za ta léta podařilo na zvířata v nouzi vybrat peněz?
Dnes už se ta částka blíží k 29 milionům korun a pomohli jsme asi 230 útulkům. Ještě bych doplnil, že peníze vybíráme pouze na soukromá zařízení, která nejsou dotována městy.
Z jakých důvodů se vlastně zvířata do útulků nejčastěji dostávají?
Nejvíce z množíren. Tam může krajská veterinární správa a policie odebrat třeba 60 psů najednou. Někdy si pejska z množírny lidé pořídí s tím, že jde o roztomilou čivavu, ale může být nemocný nebo neodpovídá představě majitelů, tak se ho zbaví.
Přibývá i případů, kdy někdo zemře a rodina se o psa nechce starat. Dále se tam dostanou ztracená zvířata nebo odebraná od sociálně slabých rodin. Také se stává, že se mladí lidé rozejdou nebo se jim narodí dítě a dají psa pryč.
Když jsme u toho, jak se díváte na zvířata jako na dárky?
Když si děti celý život přejí pejska a chtějí se mu věnovat, tak proč ne. Je dokázané, že děti, které vyrůstají v rodině se zvířaty, jsou více empatičtější, starostlivější a citlivější. Pozitivně je to ovlivní do budoucnosti. Rodiče na ně přesouvají povinnosti a péči o ně. Což je dobře.
Stává se ale, že starší paní pořídí rodina štěňátko ovčáka, aby nebyla sama. Na začátku je to super, ale když je jí třeba osmdesát, ona každým rokem chřadne a pes zesiluje. Což mi přijde jako nesmysl a nevhodný dárek.
Kromě pomoci psům a hospodářským zvířatům se nově zaměřujete na kastraci koček. Proč?
V Česku nepotkáte toulavé psy, zato toulavé kočky ano. Podle výpočtů může z jedné vzniknout za dva roky až 4 tisíce dalších koček, což je šílené číslo.
Spoustu z nich je i vážně nemocných a není možné je umístit do útulku k dalším desítkám koček, protože by na ty nemoci mohly uhynout. Dá se tomu předejít jedině kastrací.
Domluvil jsem se s Doniem (crowdfundingová platforma), kde zbyly ještě nějaké peníze z pomoci zvířatům při povodních, a oslovil jsem kočičí spolky, že jim kastraci zaplatíme. Od začátku roku se nám podařilo vykastrovat zhruba 700 koček a rozpočet máme prozatím na další dva tisíce. Tím, že je veterinář vykastruje, je zajištěné, že budou i odborně prohlédnuté. Veterinář jim může ošetřit rány po nějaké šarvátce, rozkapat oči nebo podat antibiotika, aby se zahojily.
