Írán a Spojené státy se v Římě dohodly na dalším kole rozhovorů o jaderných ambicích Teheránu, uvedla íránská státní televize, když v Itálii končilo druhé setkání zástupců obou zemí.
Americko-íránské jednání v Římě. Foto: Angelo Carconi / Zuma Press / Profimedia
První kolo nepřímých jednání se konalo v Ománu a obě strany ho označily za konstruktivní. Pokračování v Římě se za íránskou stranu zúčastnil ministr zahraničí Abbás Arakčí, za americkou pak zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Zprostředkovatelem byl opět Omán a íránská státní média píší o tom, že jednání probíhala v „konstruktivní atmosféře“.
Před schůzkou Arakčí v Římě zdůraznil, že dohoda s USA je stále možná, požadavky Washingtonu ale musí být realistické a postup v jednání by měl podle něj vést mimo jiné ke zmírnění „nespravedlivých“ sankcí.
Arakčí před setkáním vyrazil také na oficiální návštěvu do Moskvy, kde o průběhu rozhovorů informoval ruského prezidenta Vladimira Putina. V uplynulých dnech také zdůraznil, že o právu Íránu na obohacování uranu nelze vyjednávat.
Ministr tak reagoval na proměnlivá prohlášení Witkoffa, který nejprve tvrdil, že země může pokračovat v obohacování uranu – na nízké úrovni a pro civilní účely –, krátce nato však otočil a řekl, že Írán musí svůj jaderný program zrušit úplně.
„Od Witkoffa jsme slyšeli rozporuplná prohlášení, ale skutečné postoje budou vyjasněny u jednacího stolu,“ citovala Arakčího před několika dny íránská státní média v Teheránu.
„Jsme připraveni budovat důvěru, pokud jde o možné obavy ohledně íránského obohacování uranu, ale o principu obohacování uranu nelze vyjednávat,“ dodal tehdy.
A očekávání mírní i nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který v úterním projevu rozhovory s USA podpořil, zdůraznil ale, že není příliš optimistický ani pesimistický. „Samozřejmě jim plně nedůvěřujeme – víme, s kým máme co do činění,“ řekl 85letý Chameneí.
Obecný předpoklad je, že Američanům nezbývá mnoho času, než budou Íránci schopni vyvinout vlastní jaderné zbraně. Teherán tvrdí , že to nemá v plánu, protože mu to již dříve svým dekretem zakázal Chameneí. Jaderný program je podle něj určen pouze pro lékařské a průmyslové účely, to však mnozí experti rozporují.
Byl to přitom Donald Trump, kdo před sedmi lety odstoupil od jaderné dohody s Teheránem, kterou vyjednal jeho předchůdce Barack Obama. Poté se Írán k obohacování uranu opět vrátil a to se nyní Trump snaží zvrátit. Zemi zároveň neustále hrozí válkou, pokud dohody nedosáhnou.
Reuters zároveň s odvoláním na izraelského představitele a dvě další osoby obeznámené s kroky Tel Avivu informuje o tom, že útok na íránská jaderná zařízení v nadcházejících měsících nevylučuje ani Izrael. Ten Teherán označil za jednu z hlavních překážek Blízkého východu bez jaderných zbraní. (Reuters , Deník N )