Jak se liší veřejná doprava v Praze a v Barceloně? Datový analytik popsal pomocí grafů největší rozdíly
Je rychlejší auto, nebo pražská veřejná doprava? A v čem se liší hromadná doprava dvou oblíbených turistických měst – Prahy a Barcelony? „V Praze je cesta autem v průměru o deset minut rychlejší než městská doprava, v Barceloně je rozdíl čtyři minuty,“ říká autor analýzy Martin Kašpar. Grafy ukazují, jak to doopravdy je.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Jak vznikl nápad porovnávat veřejnou dopravu Prahy a Barcelony?
- Které město má hustší síť zastávek?
- Co autora na analýze nejvíce překvapilo?
- Jaké problémy při analyzování nastaly?
Co vás přivedlo k datové analytice?
Dostal jsem se k ní už během studia na vysoké škole. Původně jsem studoval matematiku, ale když přišel čas na specializaci, rozhodl jsem se pro statistiku. Bylo to pro mě přirozené pokračování a nejlogičtější cesta, která mě postupně dovedla k práci datového analytika.
Takže analýzu městské hromadné dopravy v Barceloně a Praze jste dělal v rámci své práce?
Ne, to jsem dělal z vlastního zájmu. Jako datový analytik pracuji hlavně v IT firmách, kde se zaměřuji na analýzu chování uživatelů – sleduju například, jak lidé používají různé aplikace, na co klikají a jak se v prostředí pohybují.
Jak tedy vznikl tento nápad?
Při rozhovoru s kamarádem, který je také datový analytik a pochází z Barcelony. Nějakou dobu žil v Praze a zjistili jsme, že nás oba baví urbanismus. Jednou u piva jsme si řekli, že bychom to mohli nějak využít a založit blog, kde bychom porovnávali různá data o těchto dvou městech. Nakonec z blogu sice sešlo, ale vyzkoušeli jsme si několik zajímavých analýz.
Proč jste se nakonec rozhodli analyzovat právě městskou hromadnou dopravu?
Byla to pro nás v tu chvíli nejdostupnější oblast ke zpracování. Zároveň nás lákalo pracovat s úplně jiným typem dat, než se běžně setkáváme v práci.
Další téma, nad kterým jsme přemýšleli, byl vliv turismu. Barcelona je v tomhle ohledu hodně specifická – jsou tam dobře známé problémy s velkým množstvím turistů. Jenže jsme brzy narazili na to, že získat přesná data o pohybu turistů je poměrně složité.
Například zjistit, kolik jich reálně přijede do města, není tak jednoduché, protože spousta z nich se neubytovává v hotelech, ale třeba v Airbnb nebo dorazí vlakem z jiných evropských měst, což často není nikde zaznamenané.
Jaký byl váš záměr?
Naším cílem bylo se podívat na městskou dopravu z pohledu běžného cestujícího a porovnat, kde funguje lépe. Narazili jsme na průzkum Evropské komise, z něhož vyplynulo, že lidé jsou spokojenější s hromadnou dopravou v Praze. Chtěli jsme proto analyzovat různá témata související s dopravou a srovnat právě Prahu a Barcelonu.
Co konkrétně jste se rozhodli analyzovat?
Prvně jsme se zaměřili na dostupnost a pokrytí. Zajímalo nás, jestli existují místa, která nejsou dobře obsloužená, nebo jestli je celková struktura efektivní a dobře pokrytá.
Začali jsme proto se základními statistickými daty, konkrétně informacemi o trasách městské hromadné dopravy a zastávkách. Body jednotlivých zastávek jsme následně umístili na mapu. Tento krok nám pomohl začít a potom už jsme se jenom snažili odpovídat na další otázky, které nás napadaly, a to pomocí dalších analýz.
Co jste dále analyzovali?
Jedním z dalších postupů bylo vymezit kolem každé zastávky okruh 400 metrů. To odpovídá vzdálenosti, odkud se lidé pohodlně dostanou na zastávku. Na základě toho jsme pak spočítali, jaké procento městské plochy je tímto způsobem pokryté v Praze a v Barceloně.
Co jste zjistili?
Výsledky ukázaly výrazný rozdíl. Zatímco v Barceloně bylo
