Rekordman František: Za 12 let „vytvořil“ 942 svatých, dvakrát víc než Jan Pavel II.

„Základním předpokladem pro zahájení procesu je pověst svatosti/mučednictví, tedy mínění, že zemřelá osoba žila svatým životem, nebo zemřela mučednickou smrtí. Kanonizační řízení nemůže být zahájeno dříve než pět let po smrti dané osoby a nemělo by být zahájeno později než za 30 let,“ vysvětluje web Biskupství brněnského kanonizační proces neboli svatořečení.

„Následně jsou realizovány výslechy svědků, kteří služebníka Božího znali, nebo mohou dosvědčit, jak křesťanské ctnosti a činnost služebníka Božího hodnotili současníci. Zkoumání života a činnosti služebníka Božího je nezbytné, neboť šetření zjišťuje, zda jeho ctnosti dosáhly heroického stupně. U mučedníků je zkoumána skutečnost násilné smrti, pohnutky pronásledovatele, neboť ty musejí vycházet z nenávisti k víře či z odporu vůči mravnímu zákonu.“

Římskokatolická církev nemá úplně přesně jasno, uznává odhadem přes deset tisíc svatých - velkou část z nich z dob starověku, kdy se křesťanství teprve začínalo rozmáhat po obou stranách Středozemního moře. František tak řady světců rozšířil docela významně, bezmála o desetinu.

Už původem Polák Jan Pavel II. přistoupil k vytváření světců moderně, vytvořil jich 482 – víc než za předchozího půl tisíciletí. Ovšem Argentinec František jeho rekord překonal hned po pár měsících v úřadě. Papežem se stal 13. března 2013, už 12. května svatořečil dvě latinskoamerické jeptišky – a hlavně 813 Italů naráz, takzvaných Mučednínků z Otranta. Když Osmané útočili na italské státy, roku 1480 zajali na osm stovek obránců Otranta v Neapolském království. Dobyvatelé jim prý nabídli milost, pokud konvertují k islámu. Italové odmítli… Blahořečeni byli už roku 1771, za papeže Benedikta XVI. bylo uznáno jejich mučednictví a František kanonizaci dokončil.

Zanedlouho ke svatým přidal právě Jana Pavla II. a také jeho dva předchůdce, Jana XXIII. a Pavla VI., kteří nasměrovali katolickou církev do moderních časů. Roku 2015 při cestě do USA svatořečil katalánského/španělského misionáře Junípera Serru, který šířil křesťanství v tehdy Španělskem drženém Mexiku a Kalifornii a stál mj. u založení San Diega a San Franciska.

Serra obrátil na víru mnohé původní Američany, za což ho dodnes mnozí z nich uznávají – a další naopak Františkův krok kritizovali, neboť i tento misionář, ač to zřejmě myslel dobře, přispěl k týrání indiánů.

Krajané i svatá s nobelovkou

František svatořečil i své krajany - první svatou ženou z Argentiny se stala María Antonia de Paz y Figueroa zvaná Mama Antula. A dalším „jeho“ světcem je Artémides Zatti (1880-1951), patron lékárníků a přistěhovalců - stejně jako František (roz. Jorge Mario Bergoglio) byl Argentinec italské krve.

Také svatořečil snad nejznámější světici moderních časů – Matku Terezu. Narodila se roku 1910 do albánské rodiny ve Skopje, tehdy v Osmanské říši, dnes Severní Makedonie. Působila ale zejména v Indii, v kalkatských slumech se starala o nuzné a založila tam řád Misionářek milosrdenství. Už roku 1979 dostala Nobelovu cenu míru a také se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny udílené za duchovní pokrok, které se někdy přezdívá Nobelova cena za náboženství.

Teolog o paradoxu: Katolická církev nemá důvěru nevěřících Čechů, ale papež František se jim líbil

Do řad katolických světců také zesnulý papež přidal mučedníky z jiné větve křesťanství – 21 Koptů z Egypta a Ghany, které v Libyi roku 2015 brutálně popravili džihádisté teroristické organizace Islámský stát, jak uvedl web katolické televize EWTN.

Těsně už František nestihl svatořečit další osobnost, která vyvolala velkou mediální pozornost. Italský programátor a „influencer Boží“ Carlo Acutis (1991-2006) zemřel na leukémii v pouhých 15 letech, za svého krátkého života však stihl vykonat mnoho dobra pro věřící i potřebné. Kanonizace byla naplánována na 27. duben, František se jí však nedožil, dokoná ji tedy jeho nástupce.