Ve Washingtonu právě probíhá soudní řízení, které může významně ovlivnit budoucnost společnosti Google i podobu digitálního trhu. Americké ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby firma provedla strukturální změny – včetně prodeje webového prohlížeče Chrome – kvůli zneužívání svého dominantního postavení v internetovém vyhledávání.

Tento případ navazuje na rozhodnutí z loňského roku, ve kterém federální soud označil Google za monopol. Aktuálně se jedná o tom, jakým způsobem má být trh narušený tímto monopolem napraven.

„Jsme tady, abychom obnovili soutěž na těchto trzích,“ řekl podle The Washington Post během úvodního slyšení právník ministerstva spravedlnosti David Dahlquist. Podle něj vytvořil Google smyčku, která díky dominanci ve vyhledávání a výchozímu nastavení jeho služeb znemožňuje konkurenci skutečně vstoupit na trh. „Navrhovaná opatření mají umožnit všem soupeřům vstoupit na hřiště a rozbít blok, který Google vytvořil,“ dodal.

Americké ministerstvo spravedlnosti spolu s koalicí více než 30 států požaduje, aby Google přistoupil k několika zásadním krokům. Podle jejich názoru společnost poškozuje hospodářskou soutěž tím, že si kupuje výchozí pozici svého vyhledávače na mobilních telefonech a jiných zařízeních – například prostřednictvím smluv s Applem nebo Samsungem.

Navrhovaná opatření zahrnují zákaz těchto smluv s výrobci zařízení, prodej prohlížeče Chrome nebo povinnost zpřístupnit určité technické informace konkurenci. Ministerstvo navíc uvádí, že pokud by tyto kroky nezajistily dostatečné obnovení soutěže, měl by Google zvážit i prodej mobilního operačního systému Android.

Google však s návrhem nesouhlasí. Podle právníků firmy se jedná o přehnaná opatření, která by narušila běžné tržní fungování. Společnost tvrdí, že se na vrchol trhu dostala díky kvalitě svých služeb a schopnosti rychle reagovat na vývoj technologií. „Google se na trhu prosadil díky tvrdé práci a vynalézavosti,“ cituje The Washington Post právníka firmy Johna Schmidtleina. „Vláda teď chce odměnit konkurenty výhodami, které by si na volném trhu nikdy nevydobyli.“

Firma také upozorňuje, že některé z navrhovaných zásahů – například omezení výchozího nastavení – by mohly negativně dopadnout i na další subjekty, které jsou na těchto dohodách závislé, například Mozilla (tvůrce prohlížeče Firefox).

Vláda však argumentuje tím, že současné podmínky znemožňují skutečnou konkurenci a že bez zásahu soudní moci se situace na trhu nezmění.

Zatímco se ve Washingtonu řeší dominantní postavení ve vyhledávání, soud ve Virginii již vynesl verdikt v jiné oblasti. Podle soudkyně Leonie Brinkemové Google zneužíval své postavení na trhu s reklamními technologiemi – konkrétně tím, že kontroluje systémy, které zajišťují nákup i prodej internetové reklamy.

Žalobci tvrdí, že Google tímto způsobem získal nespravedlivou výhodu, která vedla k poškození vydavatelů, inzerentů i koncových uživatelů. Navrhují proto, aby firma prodala svou platformu Google Ad Manager.

Google se vůči rozhodnutí odvolal, nicméně i tento případ ukazuje, že se firma potýká s rozsáhlou právní a regulační kontrolou v několika klíčových oblastech svého podnikání.

Součástí aktuálního soudního řízení je i otázka budoucí role umělé inteligence. Ministerstvo spravedlnosti vyjádřilo obavy, že Google svou pozici upevňuje i prostřednictvím nových nástrojů využívajících generativní AI – například aplikace Gemini, která je nasazována jako výchozí asistent na některých zařízeních Samsung.

Podle vlády může takové nastavení bránit konkurenci v oblasti AI a opakovat model, který firma uplatňuje ve vyhledávání. Google oponuje tím, že generativní AI do tohoto případu nespadá, protože soudní řízení se týká klasického textového vyhledávání.

Dopady mohou přesáhnout hranice USA

Ačkoliv se jedná o americké soudní řízení, jeho výsledek může mít širší dopad. Pokud by soud skutečně rozhodl o strukturálních změnách v rámci firmy Google, mohlo by to ovlivnit celosvětové fungování některých jejích služeb – včetně vyhledávání, internetových reklam nebo platformy Android.

Zároveň by takové rozhodnutí mohlo posílit regulační tlak i v jiných zemích, například v rámci Evropské unie, kde Google rovněž čelí dlouhodobým vyšetřováním.

Investoři už nyní vývoj pozorně sledují. Akcie společnosti Alphabet jsou pod tlakem, mimo jiné kvůli nejistotě spojené s výsledkem soudního procesu.

Soudce Amit Mehta má rozhodnout o tom, jakým způsobem má Google upravit své fungování, aby bylo v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Očekává se, že rozsudek padne v létě. Tento případ bude důležitým precedentem pro vztah mezi technologickými giganty a státními regulátory – nejen v USA.

Regulaci Googlu se dlouhodobě věnuje i Evropská unie. Už dříve udělila firmě několik miliardových pokut – mimo jiné za zvýhodňování vlastního nákupního srovnávače ve vyhledávání nebo za způsob, jakým Android vynucuje přítomnost Google služeb.

Evropská komise navíc v roce 2024 spustila nové vyšetřování v rámci aktu o digitálních trzích (DMA), který má omezit praktiky dominantních platforem a otevřít prostor menším hráčům. I v tomto případě patří Google mezi sledované subjekty.