Smál se, že „našemu bijáku“ dělá kampaň. Rakovinu nerespektoval, vzpomíná na Bartošku režisérka Smyslu pro tumor

„Co jsem se od něj naučila? Potvrdil mi, že je dobré z ničeho se neposrat. Dokud to jde, zlehčovat. Že je pro život nejlepší ‚obyčejná‘ poctivost. Zodpovědnost. A to jeho sebevědomí,“ říká režisérka Tereza Kopáčová. S Jiřím Bartoškou natočila jeho poslední seriál Smysl pro tumor. Osud seriálového Tondy a jeho herce se prolíná. „Rakovinu nerespektoval. To byl jeho způsob vypořádání se s tou nemocí.“
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- V čem byl jako herec výjimečný.
- Co všechno uměl shodit a proč to někdy „hrál na frajera“.
- Proč si dělal legraci z režisérčiných „modýlků“.
- Jak vlastní potýkání se s rakovinou promítl do seriálu.
- Proč musel na place tolikrát umírat.
- A proč byl „tak dobrej“?
Kde vás zastihla zpráva o úmrtí Jiřího Bartošky a kterým směrem šly vaše první myšlenky?
Dala jsem si na státní svátek pauzu od zpráv a zastihlo mne to nepřipravenou – zprávou od kamarádky, která netušila, že to nevím.
Mně přesně před týdnem umřel táta (dokumentarista Zdeněk Kopáč, pozn. red.), prožili jsme to odcházení společně doma. Ještě tedy vězím v mysteriu setkání se smrtí a zpráva o Jirkovi tnula do živého.
To je mi moc líto. Moc díky, že jste i tak ochotná o Jiřím Bartoškovi mluvit, další bolest. Vy jste s ním točila víckrát, vzpomínám na Lásku v moll a naposledy divácky úspěšný i ceněný seriál Smysl pro tumor, tak…
Trochu vám do toho skočím. Jirka vlastně může za to, že jsem vůbec přešla k hranému filmu. Dostala jsem se do pasti jako kreativní producentka Soukromých pastí: deset dní před natáčením jsem musela odvolat režiséra jednoho z prvních filmů cyklu, což byla právě Láska v moll.
A právě Jirka byl ten, kdo mne podpořil, abych se toho ujala sama, byť s hrůzou a staženým… no, úplně vším. Jako dokumentaristka – tímto druhem řemesla nezasažená.
Zmiňuju to ale především proto, že pro něj byl takový druh podpory typický, i když se tím sám vystavoval riziku.
Když někomu věřil nebo s ním nějak konvenoval, byla to radost. Na druhou stranu uměl dát velmi ostře najevo, komu nevěří. Bez jakýchkoli kompromisů nebo diplomacie. Ale na co jste se chtěla zeptat?
Jestli to bylo s Jiřím Bartoškou v Lásce v moll a pak po letech u Smyslu pro tumor jiné. Jestli tam byl nějaký posun.
Ne, ve Smyslu pro tumor s ním