Porouchaná sovětská sonda z roku 1972 spadne na Zemi dnes v noci, nikdo neví kam
Nefunkční kosmické lodi čas od času padají na Zemi. Málokdy to vzbudí větší zájem, protože taková tělesa většinou neškodně shoří při průletu atmosférou a místo případného dopadu je předem známo – často se dá i zvolit. Tentokrát je ale všechno jinak.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Let nazvaný Kosmos 482 odstartoval z Bajkonuru 31. března 1972. Jeho cílem byla planeta Venuše. Vzlétl čtyři dny po identické misi, byl tedy její zálohou. Ta první byla úspěšná a slavná: sonda Veněra 8 skutečně doletěla na Venuši a asi hodinu tam dokázala fungovat a vysílat. Šlo o vůbec první přistání lidského stroje na jiné planetě, což znamenalo slávu a chválu – zaslouženou.
Záložní mise však selhala. První stupeň raketového nosiče ji dopravil na oběžnou dráhu Země. Tam měl spustit druhý stupeň a vystřelit sondu k Venuši, jenže se něco pokazilo a celý stroj se rozpadl na několik kusů.
Dva z nich dopadly po dvou dnech na území Nového Zélandu. Další tři zůstaly na nestabilní oběžné dráze. Dva dopadly asi o deset let později. Poslední obíhá naši planetu po spirále, která se zvolna zužovala, až dodnes. Ke svému konci dospěje velmi brzy.
Oním posledním kusem je kompletní přistávací modul. Kdyby
