foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Derby, 10. května 2025
REPORTÁŽ: Další díl nadstavbové části naší nejvyšší fotbalové ligy přinesl očekávaný šlágr mezi domácí Slavií a Spartou. Ta sice nepředvedla bázlivý, natož opatrný výkon, o nulovém zisku bodů však rozhodla branka Oskara v 87. minutě.
Mluvit se o ní bude asi ještě hodně dlouho. Reportér serveru PrahaIN.cz byl v publiku se známými, náš fotograf na hrací ploše. Ještě večer jsme několikrát koukali na záznam, jak se vlastně jmenovanému hráči podařilo skórovat. Otázka by vlastně měla znít jinak: čím dostal balón do branky. Nevíme. Neviděli jsme jasný úhel.
Sparťané jednohlasně tvrdili, že šlo o ruku, sám Oskar okamžitě po jásotu ukazoval na rameno. Rozhodčí na hrací ploše, ale ani odborníci ve studiu u obrazovek každopádně žádný rozpor neviděli. Sparta tak prohrála 2:1 a na první místo ztrácí propastných pětadvacet bodů. Tomáš Chorý se mimochodem svým čtrnáctým gólem dostal na druhou příčku v tabulce střelců. No nic. Stalo se.
Fotbal to byl každopádně hezký a napínavý do posledních okamžiků. Emocí sice nebylo tolik, jak si mnozí představovali, jenomže vzhledem k nadstavbě a celkově hodně dlouhé sezóně se není čemu divit.
PrahaIN.cz, jak jsme uvedli, zápas sledovala s jednou rodinou z Kladna. Do Edenu dorazila poprvé, lístky obdržela darem. Zejména Richard, hlava rodiny, prožívala každou akcí. Čekali jsme, kdy padesátník vběhne na hřiště, aby si to s postranním vyříkal. Naštěstí k tomu nedošlo. Richard si během utkání dal několik piv. Moc mu podle vlastních slov nechutnalo, a navíc se cítil výrazně unavený. Připisoval to „dlouhé cestě a marnému hledání parkovacího místa“.
Po závěrečném hvizdu však nepřišla jen rekapitulace dění, co se střel, rohů a faulů týká, ale taky stavu Richardovy peněženky. Jelikož jde o sparťana, znal dokonale ceny na Letné. Slavia ho podle vlastních slov hodně zaskočila. Pivo totiž stálo o korunu víc. „To není možné!“ rozčiloval se směrem k VIP tribuně, kde seděli nejen exministr obrany Jaroslav Tvrdík a pražský primátor Bohuslav Svoboda, ale především majitel týmu Pavel Tykač. Richard sice nevěděl, jak vypadá, ale jeho směrem trousil pravidelné poznámky, čímž si vysloužil plácání po ramenou ostatních fandů. To mu nestačilo.
„Půjdu si to vyříkat,“ sdělil s mírnou hladinkou alkoholu v krvi. Jak řekl, tak učinil. Vydal se ke stánku s pivem, kde nechápající obsluze začal vysvětlovat, že pivo není dobré, a ještě k tomu je drahé. Richard nebyl nijak agresivní. Jenomže kombinace několika půllitrů s prohraným zápasem udělala své. U zamřížovaného stánku vedl cirka tříminutový monolog. Nikdo totiž neodpovídal. Potom chtěl kopnout do reklamního poutače, ale zamotaly se mu nohy. Upadl a vyvrtnul si kotník.
Na záchod to nešlo, odtamtud totiž čoudil dým ze zapálených papírových ubrousků, jak jsme se dozvěděli vzápětí.
Pomohli jsme mu na zdravou nohu a dobelhali se zpátky. V sektoru sparťanů Richard pomalu střízlivěl. Času měl habaděj. Zástupce hostů totiž policie pustila až těsně před 22:00. Taky s tím měl Richard problém, jelikož měl v nedaleké hospodě domluvený sraz s dalšími fotbalovými nadšenci.
Zhruba ve 22:30, kdy jsme se loučili, však byl zralý na postel. Kromě prohraného zápasu, bolavého kotníku a poloprázdné peněženky navíc zjistil, že si nenechal vrátit zálohu na kelímek. „Já věděl, proč jsem sem nikdy nechtěl,“ drmolil s cigaretou v puse. Jediné, co musel pochválit, bylo choreo. „V televizi to vždycky vypadá dobře, tohle ta jejich tribuna umí dobře, to se musí nechat," řekl před rozloučením.