To podle novináře Ladislava Plcha začalo v roce 1970 v Brně na oslavě jeho pětadvacátých narozenin v ložnici a na posteli jeho rodičů, kteří samozřejmě právě nebyli doma. Když si totiž tehdejší student Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) Jiří Bartoška vykračoval s kamarádem Bolkem Polívkou po městě, zahlédli a na tuto oslavu pozvali dvě krásné slečny, s nimiž se po onom večírku oba oženili.
Stanislavě a Bolkovi jejich první manželství nevydrželo, zato Andrea a Jiří spolu zůstali až do nedávné smrti charismatického herce.
Nahý Bartoška vzbudil poprask. „Vůbec si nepamatuju, jak fotka vznikla“![]() |
Na osudné začátky studia JAMU vzpomínal Bartoška před lety v rozhovoru se Sárou Matůšovou z Atelieru 205. „Do té jejich party, kde byl taky Bolek Polívka, mě přitáhla Švandovka (herečka Jana Švandová – pozn. red.), znali jsme se z Pardubic, byli jsme spolužáci na gymplu. Z fóru se mě tenkrát s Eliškou Balzerovou ptaly, co chci dělat, a protože jsem to pořádně nevěděl, poslaly za mě přihlášku na herectví. A mně přišlo předvolání na talentovky. Bral jsem to jako šanci ulejt se na dva dny z vojny,“ smál se tehdejší vojín sloužící u posádky v brněnských Židenicích, jehož monology a básničky k přijímačkám naučil právě Bolek Polívka.
„Muselo to být strašný, protože jsem, tuším, dělal Peera Gynta. V porotě byla herečka Vlasta Fialová a ptá se: ,Vy jste byl teď na nějakém vojenském cvičení?’ Dělal jsem to totiž v tom zeleným mundúru. Říkám, že byl, a ona: ,Ahá, no dobře.’ Takto jsem postoupil až do závěrečného kola,“ vzpomínal Bartoška, jak pak ještě chodil ve vojenském i do školy.
„První hodiny jsme dělali monology, které jsme měli na přijímačkách, abychom na nich našli chyby, načež Vlasta Fialová říká: ,Ale pane Bartoška, vy mluvíte pořád stejně.’ – ,Jak stejně?’ – ,My jsme mysleli, že jste byl na vojenském cvičení a že jste ochraptěl, ale vy máte nemocné hlasivky.’ – ,Ale takhle u nás mluví všichni, i máma.’ – ,Kdybychom to ale věděli, tak jsme vás nevzali’,“ vylíčil velkou náhodu svých hereckých začátků jeden z nejlepších bardů, který JAMU studoval v bouřlivých letech 1968 až 1972.
K jeho spolužákům patřil také Karel Heřmánek. S Polívkou, Pavlem Zedníčkem zvaným Čmaňa a dalšími pak stál i u zrodu legendy jménem Divadlo Husa na provázku.
Bohatýrské doby s člověkem na Měsíci i Karlem Gottem
Bartoška rád vzpomínal na oblíbené brněnské kluby. „Na Gorkáči (Gorkého ulice – pozn. red.) bylo Véčko, slavnej vysokoškolskej klub, odkud jsme jednoho večera vylezli na ulici, koukáme na nebe a na Měsíci přistál člověk! My jsme tam stáli nalití a koukali jsme na ten Měsíc... Víte, co to je, žít v tomhle přítomným okamžiku? Najednou koukáte na Měsíc a je tam člověk. Takhle jsme v tom Brně žili,“ líčil.
Slunce v domě přátel. Jiří Bartoška byl herec, jenž dovedl polidštit i Boha![]() |
Z opravdu velkých pijatyk vzpomínal také na den před obhajobou své diplomové práce. „Protože u obhajob byla jedna otázka z dějin světového divadla, tak říkám Heřmánkovi: ,Hele, Karle, nic, žádný Kámen mudrců – což byla šifra pro litr bílého za 14 korun – trošku se na ty otázky podíváme.’ Načež Karel: ,A nezajdeme aspoň k Mrštíkům?’ Tam se chodívalo do Divadelního klubu (v dnešním Městském divadle Brno – pozn. red.). ,Jenom se najíme.’ – ,Najíst… Víš, jak to končí u Mrštíků.’ – ,Vážně se jenom najíme…’ Souhlasil jsem a šli jsme skutečně s tímto záměrem, jenže tam byl Jura Vanýsek, televizní režisér, který točil s Karlem Gottem nějaký hudební pořad, a seděli tam spolu,“ líčil Bartoška.
„Já jsem shodou okolností s Jurou taky točil nějaký televizní film a on na mě: ,Pojď, pojď, já tě představím.’ Chvíli jsme se bavili a já se ptám: ,Pane Gott, mohl bych si na vás dát panáka?’ On na to: ,Jistě, samozřejmě.’ Šel jsem pro panáka a říkám Heřmánkovi: ,Vidíš, ty vole, panák. Počkej, já se zeptám, jestli by nedal i tobě.’ Tak jsem se vrátil: ,Já tam mám spolužáka, pane Gott, Karla Heřmánka, jestli by taky…’ – ,Jistě, samozřejmě.’ A to byl začátek našeho konce, protože jsme tam na toho Karla Gotta poměrně dlouho pili,“ smál se Bartoška.
S Heřmánkem na druhý den obhajoby skutečně udělal. „Na téhle úrovni jsme ukončili JAMU. Během posledního ročníku jsme ale dostali povolení hrát v angažmá na Provázku, který dostal v lednu 1972 profesionální statut, takže jsme vlastně nastoupili do divadla a školu jsme dodělávali spíš kvůli razítku,“ vyprávěl herec a dodával, že Janáčkova akademie a všechny jí podobné školy jsou spíš svátkem života a studují se formou valčíku.
Jako důvod svého poměrně rychlého odchodu do Činoherního studia na severu Čech uváděl, že chtěli se spolužáky dělat herecké divadlo. „Provázek byl spíš biomechanika. Po roce a půl jsme proto dali výpověď a šli jsme do Ústí nad Labem. Čmaňa, Heřman a já. Tam jsme měli kliku – na rozdíl od Evalda Schorma, který ji neměl, protože nesměl točit bijáky, ale mohl dělat divadlo právě na oblasti – že jsme začali dělat divadlo s Evaldem, Jurajem Herzem nebo Lojzou Hajdou. Bylo to slavný období,“ nelitoval odchodu z Provázku.
Kdyby byl aspoň zubař, povzdechla si babička jeho milé
K brněnské rodině své ženy, úspěšné archeoložky a autorky dvou desítek odborných publikací o vývoji hradišť a raně středověké kultuře, podotýkal, že to zpočátku jako herec neměl moc lehké.
„Když mě Andrea doma představila, její babička si povzdechla: ,Kdyby byl aspoň zubař’!“ usmíval se celoživotně své choti oddaný muž, jenž si ještě nedostudovanou archeoložku vzal v roce 1976 a necelý rok poté už spolu měli dceru Kateřinu. Teprve o devět let později se jim pak narodil syn Jan, dnešní herec a spoluproducent karlovarského filmového festivalu.
Filmová legenda a opravdový chlap, vzpomínají politici na Bartošku![]() |
Velký smutek po odchodu nenahraditelného „Barťáka“ vyjádřili samozřejmě i jeho brněnští přátelé. „Odešel můj kamarád z největších. Je mi moc smutno,“ zněla slova Miroslava Donutila.
Bolek Polívka napsal, že zemřel jeden z nejkrásnějších lidí, které poznal. „I když jsme se, všichni jeho blízcí, připravovali na tuto chvíli, stejně jsme zaskočeni, smutní. Umřel přítel. Prožil krásný život. Je na co vzpomínat,“ pronesl.
Tehdejší brněnská studentka JAMU Dagmar Veškrnová Havlová prozradila, že se po zprávě o tomto skonu rozplakala poprvé od smrti svého manžela Václava Havla. „Dnes nás zasáhla opravdu smutná zpráva. Odešel náš absolvent Jiří Bartoška – herec s výrazným hlasem, ikonickým šarmem a hlubokým smyslem pro profesní čest,“ přidala se také Divadelní fakulta JAMU na svém profilu.