Právníci mají jasno: Tato slova používají nejprolhanější lidé. Odhalte se včas
Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli vám lže partner? Existují určité ukazatele, které vám napoví. Nebavíme se přitom jen o řeči těla, v rámci které je velmi známý například takzvaný vyhýbavý pohled. Experti prozradili další tajné fígly, pomocí kterých můžete lháře odhalit.
Říká se, že lidé, kteří se druhým nedívají zpříma do očí, něco skrývají. Tato teorie „vyhýbavého pohledu“ ale neplatí ani zdaleka pokaždé. Odborníci na řeč těla totiž upozorňují, že vyhýbání se očnímu kontaktu může souviset například s autismem nebo se zvýšenou hladinou stresu. Nic ale není ztraceno. Existují totiž slova, která volí častěji právě lháři.
Volba extrémních výrazů
Na to v podcastu Diary of a CEO poukázal i americký odborník na komunikaci, kouč a právník Jefferson Fisher. Podle něj používají lháři extrémní slovní spojení, například různá ultimátní tvrzení. Co tím myslí? Zaměřte se na výroky jako „nikdy“, „vůbec“ nebo „vždycky“. Dejte si také pozor na lidi, kteří div nepřísahají na hrob své matky. Běžným vzorem chování je jednoduše odvětit, že jsme danou věc neprovedli. Pokud se máme před ostatními tendenci dlouze obhajovat, působí to podezřele.

Distancují se od problému
A proč lháři často volí slova jako „nikdy“? Podle odborníků je to tím, že se chtějí od problému úplně distancovat. Zkrátka si s ním nepřejí být spojováni a chtějí co nejrychleji ukončit nepříjemnou konverzaci. Příkladem může být projev bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Ten svou milenku Moniku Lewinsky v rámci svého projevu označil za „tu ženu“. Experti namítají, že muž obviněný z nevěry by spíše pronesl prosté: „Nic jsem s ní neměl“. Clinton ale zdlouhavě opakoval: „Já jsem nikdy neměl milostný poměr s tou ženou, slečnou Lewinsky.“ Rozdíl, ne?
Neříkají celou pravdu
Zaměřte se ale i na detaily. Lháři většinou nezabruslí do detailů, protože by si je později nepamatovali. Když se jich tak zeptáte na lež zpětně, často svou výpověď změní. Dalším vzorcem v komunikaci může být rychlá odpověď, kterou ze sebe dotyčný vysype téměř bez přemýšlení.
Když se někoho na něco ptáme, většinou musí nad odpovědí alespoň na pár vteřin zapřemýšlet. Pokud to ale působí, že je odpověď skoro až naučená, může to být další známka lži. Je ovšem důležité zmínit, že tyto znaky nelze samo o sobě brát jako stoprocentní důkaz o tom, že nám někdo neříká pravdu. Někteří lidé zkrátka mluví dřív, než myslí.
Expertka na komunikaci, Pamela Meyer zároveň upozorňuje na další známku neupřímnosti. Lháři se podle ní snaží druhé za každou cenu přesvědčit o své pravdě. Volí proto třeba výrazy jako „přísahám“, „abych upřímně řekl“ nebo „zcela popravdě“. Podle Meyer se tak snaží působit co možná nejvíce transparentně. Mohou také používat spojení jako „tohle nikdo nedělá“ nebo „toto dělá každý“. Tím se zříkají části viny a odpovědnosti.

Nechte je mluvit
Neupřímní lidé se také často vyhýbají přímým odpovědím. Snaží se z otázky nějak vybruslit, protože nechtějí lhát druhým do očí. Mouhu tak odpovídat nepřímo nebo kladením dalších otázek. Typické jsou fráze typu „Proč bych to dělal?“ nebo „Jak si tohle o mě můžeš vůbec myslet?“ Další po vás jen zopakují otázku…
Zaměřte se na pohled
Sledujte také pohyb očí. Když zapojíme centrum vzpomínek v mozku, oči se nám automaticky stočí na jednu stranu. Jakmile používáme kreativní část mozku, kterou využíváme i k vytvoření samotné lži, oči se stočí na stranu druhou. Lháře tak můžete snadno otestovat. Zeptejte se na informaci na kterou znáte odpověď a sledujte, kam se podívá. Následně položte otázku na to, na co chcete znát odpověď. Poté pohyby očí mezi sebou porovnejte. I tuto teorii ale berte jen s rezervou. Zatímco mnozí na ni přísahají, podle dalších není jasným ukazatelem neupřímnosti a v současné době ji nepodporují ani vědecké studie.