Historie čínských vynálezů – Současnost a budoucnost – Nedávný čínský stav umění inovací

Larry Romanov

24. října 2019 – Čína jako národ má nejdelší a zdaleka nejrozsáhlejší historii vynálezů v historii světa. Nyní se spolehlivě odhaduje, že více než 60% všech znalostí existujících v dnešním světě pochází z Číny, což Západ zametl pod koberec.

Toto je starší článek Larryho Romanova. a byl zahrnut do podobných článků na mnoha stránkách. Některé technologické informace jsou nyní poněkud jinak datovány, ale princip platí.

Joseph Needham, britský biochemik, vědecký historik a profesor na Cambridge University, je hodnocen jako jeden z nejvýznamnějších intelektuálů 20. století. Čínští studenti navštěvující Cambridge ho opakovaně informovali, že západní vědecké metody a objevy diskutované v jeho třídách pochází z Číny o staletí dříve. Needham byl tak intrikován, že se naučil plynně čínsky, odcestoval do Číny, aby to vše prošetřil. Objevil objemné důkazy o pravdivosti těchto tvrzení a zůstal v Číně, aby o tom napsal, aby dokumentoval to, co považoval za velmi významné pro svět. Needham nikdy nedokončil svůj úkol katalogizovat historii čínského vynálezu. Z jeho jedné knihy se stalo 26 knih a zemřel v roce 1995, přičemž jeho práce byla prodloužena jeho studenty. Jedním z dobrých úvodů k tomuto tématu je shrnutí práce Needhama Roberta Templea. (1)

Všichni jsme se ve škole učili, že tiskařský lis vynalezl v Německu Johannes Gutenberg v roce 1550. Ne. Čína nevynalezla jen papír, ale také tiskový lis, který byl využíván 1000 let před narozením Gutenberga. Podobně jsme se učili, že Angličan James Watt vynalezl parní stroj. Ne. Parní stroje byly v Číně známy 600 let před narozením Watta. Existují datované starověké texty a kresby, které ilustrují a dokazují, že Číňané objevili a zdokumentovali Pascalův trojúhelník 600 let před Pascalem, a objevili Newtonův první zákon o pohybu 2 000 let před Newtonem.

Totéž platí pro tisíce vynálezů, o nichž nyní tvrdí Západ , že jsou jeho, ale je přesvědčivá dokumentace, která dokazuje a to tisíce let předtím, než je Západ zkopíroval, že to byly čínské objevy. Nebylo to jen tak pro nic za nic, že Marco Pola popsali v Číně jako „Velkého evropského zloděje“. Dalších několik odstavců je upraveno hlavně z informací v Templeově knize, kterou důrazně doporučuji.

Číňané vynalezli systém desetinných čísel, desetinnou čárku, záporná čísla a nulu. Číňané sledovali sluneční skvrny a komety s takovými detaily a přesností, že starověké záznamy jsou stále využívány pro jejich předpověď a pozorování dodnes. Číňané těžili zemní plyn již asi před 2500 lety, studny hluboké 4800 stop, s bambusovými potrubími, aby doručily plyn do míst spotřeby. Číňané propagovali těžbu a použití uhlí dlouho předtím, než to bylo známo na Západě. Marco Polo a arabští obchodníci se divili „černému kameni“, který Číňané těžili ze země, který hořel během celé noci.

Čína tiskla ​​papírové peníze téměř před 1500 lety, takovými způsoby, aby se zabránilo padělání. Balicí papír, papírové ubrousky a toaletní papír byly obecně v používání 2 000 let, než je západní společnost začal používat. Jako první vynálezli a vyvinuli plně mechanické hodiny, mnohem dříve než to udělali ve Švýcarsku. Číňané vynalezli geniální seismograf, který je stále v používání, ukazujícího údaje o závažnosti, ale i směru a vzdálenosti zemětřesení. Číňané vynalezli balóny s horkým vzduchem, padák, let s posádkou, kolečko. Vynalezli hermeticky uzavřené laboratoře pro vědecké experimenty. Vynalezli disky poháněné řemeny a řetězy, parník, rotor vrtulníku a vrtule, most segmentového typu. Vynalezli používání vodních a řetězových čerpadel, kliky, všechny konstrukční metody pro zavěšení mostů, posuvné třmeny, rybářský naviják, obrazovou projekci, magické lucerny. Čína vynalezla nejen spřádací stavy, ale byla světovým lídrem v technických inovacích v textilu dávno před britskou textilní revolucí z 18. století.

Čínské odborné znalosti práce s jemným porcelánem byly před tisíciletími tak pokročilé, že dnes je připouštěno, že jejich schopnostem se na Západě nikdy ani nevyrovnali, tím více ani nebyly překonány. Číňané objevili nejen magnetismus, ale i magnetickou remanenci a indukci, jakož i kompas. Vynalezli střelný prach, kouřové bomby, dělo, kuše, zbroj, ohňostroje, plamenomety, granáty, pozemní a mořské doly, vícestupňové rakety. Čína měla zavlažovací kanály, které se také používaly pro dopravu, a Číňané vynalezli komory na kanálech, které mohly zvedat a spouštět lodě na různé úrovně 1500 let předtím, než Američané postavili Panamský průplav. Čína má dodnes fungující přehrady odolné proti zemětřesení, které byly postaveny kolem roku 250 před naším letopočtem.

Před tisíciletím Číňané vytvořili a vyvinuli vědu o imunologii – očkovali lidi proti nemocem, jako jsou neštovice, kteří věděli, jak extrahovat a připravit vakcínu tak, aby imunizovala a neinfikovala. Objevili cirkadiánní rytmus v lidském těle, krevní oběh a vědu o endokrinologii. Číňané používali moč těhotných žen k výrobě pohlavních hormonů před 2000 lety, pochopili, jak se chovají v těle a jak a na co je používat. Mnoho staletí staré čínské lékařské knihy stále existují a dokumentují to všechno a ještě mnohem více. Kolem roku 1550 Čína sestavila obrovskou encyklopedii čínského tradičního bylinného lékařství o objemu 52 svazků, která popisovala téměř 2 000 bylinných zdrojů a 10 000 lékařských předpisů. Mezi nimi je olej chaulmoogra, který je stále jediným známým účinným léčením malomocenství.

Čína navrhla a postavila největší obchodní lodě na světě, které byly mnohokrát delší a desetkrát větší, než cokoli, co mohl Západ v té době postavit. V pozdních letech 16. století největší anglické lodě vytlačovaly 400 tun, zatímco v Číně více než 3000 tun. Západní lodě byly malé, nekontrolovatelné a křehké a nevhodné pro cestování na jakékoli vzdálenosti. Před tisíci lety měly čínské lodě vodotěsné prostory, které jim umožňovaly pokračovat v plavbě, i když byly poškozeny. Čínské lodě navíc měly nejen více stožárů, ale Čína vynalezla luffové plachty, které nám umožňují plavit se téměř proti větru, stejně jako plachetnice dnes, a proto nebyly závislé na směru větru pro jejich cestování. Jejich luff plachty obsahovaly šité bambusové laťky, které udržují plachty plné a aerodynamicky efektivní, tak jak to závodní plachetnice používají dnes. Číňané vynalezli kormidlo lodi – něco, co se Evropanům nikdy nepodařilo udělat, mohli se řídit pouze vesly a evropské plachty jim umožňovaly cestovat pouze po směru větru, což znamenalo, že by loď musela zůstat na místě , někdy po celé měsíce, čekající na příznivý vítr.

Čínské mapy byly podle všech měřítek nejlepší na světě po více než tisíciletí a přesnost jejich map se stala legendární, dávno před Západem. Číňané vynalezli Mercatorovy projekce, reliéfní mapy, kvantitativní kartografii a rozvržení mřížky. Čína měla kompasy a tak rozsáhlé astronomické znalosti, že vždy věděli, kde jsou, mohli vykreslit kurzy a sledovat je jak kompasovými, tak hvězdnými grafy, a mohli plout kamkoli chtěli, bez ohledu na směr větru. Jak zdůraznil Needham, Čína byla v plachtění a navigaci tak daleko před západním světem, že srovnání jsou jen trapná. Teprve tehdy, když se Západu podařilo zkopírovat a ukrást čínskou technologii plachtění a navigace, bylo možné začít cestovat po světě a kolonizovat jej. James Petras napsal, “Je obzvláště důležité zdůraznit, jak Čína, světová technologická síla mezi lety 1100 a 1800, umožnila vznik Západu. Západ byl schopen provést přechod k moderním kapitalistickým a imperialistickým ekonomikám pouze kopírováním a asimilací čínských inovací.” (2)

Čína byla o 1000 let před Západem v čemkoli, co souvisí s kovy – litina, kované železo, ocel, uhlíková ocel, tvrzená ocel, svařovaná ocel. Číňané byli tak zruční v metalurgii, že mohli vyrábět vyladěné zvonky, které by mohly produkovat jakýkoli tón. Dlouho před r. 1000 A.D. byla Čína hlavním světovým výrobcem oceli. Věřím, že to byl James Petras, kdo poznamenal, že v asi kolem 1000 A.D. Čína produkovala asi 125 000 tun oceli ročně, zatímco o 800 let později dokázala Británie vyrobit pouze 75 000 tun. (1) Číňané vynalezli vysokou pec, dvojčinné měchy, aby dosáhli nezbytných vysokých teplot pro tavení a žíhání kovů. Vynalezli výrobu oceli z litiny. Vynikali ve vytváření kovových slitin a velmi brzy razili a kovali mince vyrobené z mědi, niklu a zinku. Celý proces těžby, tavení a čištění zinku, pochází z Číny. Číňané vyvinuli procesy těžby samotné a koncentrace a těžby kovů.

Čína byla v zemědělství velmi pokročilá, vynalezla sklízecí a secí stroje, což usnadnilo proces obdělávání, výsadby a sklizně. Evropané a Američané stále sázeli plodiny rozhazováním rukou zrní z vaku, což je velmi ztrátová praxe, která vyžadovala ušetření 50% roční úrody plodin na osivo. Čína vyvinula vědecky efektivní pluhy a dodnes se používají po celém světě. Vynalezli a vyvinuli zvířecí postroje a ohlávky, které ponejprve umožnily využít koně, aby se skutečně daly použít k tahání břemen. Evropa neměla žádný účinný pluh a jejich jediným způsobem, jak využít zvířata, bylo pmptat kolem krku lano. Číňané vynalezli sedla a jízdní třmen. Čínská potravinářská produkce byla o řády před světem více než 1000 let, její pokroky v zemědělství byly příznivou příčinou evropské zemědělské revoluce, která jí ponejprve umožnila začít se přiměřeně krmit. Číňané měli na sobě jemné hedvábné a bavlněné oblečení a používali toaletní papír, zatímco o staletí později měli Evropané stále ještě na sobě zvířecí kůže.

Jen málo lidí na Západě je obeznámeno s čínskými Armillary Spheres. Tyto divy světa, odlité do bronzu o průměru několika metrů a krásně zdobené draky a fénixy, jsou některé z nejstarších a nejpřesnějších astronomických observatořních nástrojů, některé byly vytvořeny před více než 3500 lety, když ještě západní země o nich neměly ani potuchy. Stanovují a měří polohy a rovníkové ekliptické a vodorovné souřadnice nebeských těles, polohy a denní pohyby 1500 hvězd a souhvězdí a mnoho dalšího. Když západní síly napadly Čínu na konci 18. století, byly tak uchváceny, že drancovaly většinu těchto pokladů a staletí dat ze starověkých observatoří, rozebíraly nástroje a odvážely je do Evropy, návrat některých do Číny byl součástí Smluv po první světové válce.

Aby objevil obrovský rozsah čínských vynálezů, které existovaly stovky let a často tisíciletí, než se objevily na Západě, Needham publikoval nejen starověké čínské texty, které lze přesně datovat, ale také fotografie starých kreseb, které jasně zobrazují všechny tyto položky. Nejedná se o jen jednoduchou záležitost střelného prachu a ohňostroje, ale o objevy, které zahrnují celou škálu lidských znalostí, které byly vědomě skryty před západním světem. Needham je objevil ve 40. letech 20. století, ale ani západní vzdělanci, ani média je nikdy neukazovaly a ani neuznávaly. Nejedná se pouze o tvrzení; důkazy jsou přesvědčivé a dostupné ke zkoumání, ale Západ důkladně vymazal „starověkou“ Čínu ze světové historické paměti.

Mýtus a zkreslení

Západní historici zkreslili a ignorovali dominantní roli Číny ve světové ekonomice až do roku 1800. Existuje obrovské množství empirických údajů prokazujících čínskou ekonomickou a technologickou nadřazenost nad západní civilizací po větší část několika tisíciletí. Vzhledem k tomu, že Čína byla až do roku 1800 nejvyšší technologickou silou na světě, je obzvláště důležité zdůraznit, že právě to umožnilo vznik Západu. Západ byl schopen provést přechod k moderním kapitalistickým a imperialistickým ekonomikám pouze kopírováním a asimilací (čti vykrádáním) čínských inovací a mnohem vyspělejších technologií Číny. Do té doby byla Čína předním obchodním národem a dosáhla většiny jižní Asie, Afriky, Středního východu a Evropy. Čínské inovace ve výrobě papíru, tisku knih, střelné zbraně a nástroje vedly k výrobní supervelmoci, jejíž zboží bylo přepravováno po celém světě nejmodernějším navigačním systémem. Navíc bankovnictví, stabilní papírová peněžní ekonomika, vynikající výroba a vysoké zemědělské výnosy vedly k tomu, že čínský příjem na hlavu překonával příjem ve Velké Británii až do roku 1800.

Nejen to, ale, jak zdůraznil James Petras, “ … většina západních ekonomických historiků představila historickou Čínu jako stagnující, zaostalou, náboženskou společnost, “orientální despotismus ”.  Čína taková však nikdy nebyla. Během 13. století Marco Polo označil Čínu za nesmírně bohatší a vyspělejší než kterákoli evropská země a přední evropští filozofové, jako je Voltaire, považovali čínskou společnost za intelektuální příklad, Britové zejména využívali Čínu jako svůj model k vytvoření meritokratické státní služby. (3)

První myšlenkou při přezkumu tohoto výzkumu je, že svět se musel zdát Číně velmi primitivní před 500 lety, v té době skutečně to byl “třetí svět”. Když Zhang On a další provedli své průzkumné cesty, museli být zklamáni tím, co našli. Zbytek světa neměl papír ani tisk, žádnou matematiku, žádnou vědu, málo léků, téměř žádnou metalurgii, o které by se dalo mluvit, nejprimitivnější zemědělství, žádné výrobky jakéhokoli vhodného druhu, žádný porcelán, žádné tkalcovské stavy pro výrobu oblečení. Z přezkumu historie čínského vynálezu se získává stále silnější pocit, že se Číňané dívali na svět a nenašli nic zajímavého ve všech těch společnostech, které byly celá staletí a v některých případech tisíciletí, za Čínou téměř ve všech směrech. Dá se pak snadno teoretizovat, že to je důvod, proč se Čína v té době uzavřela od světa, a dospěla k závěru, že jiné národy byly tak zaostalé, že z dlouhodobého kontaktu by bylo málo užitku. Lze si představit, že se vrátili domů a zavřeli dveře, možná se chystali vrátit za dalších 500 let, aby zjistili, zda a jak se věci vyvíjely. S přidáním detailů je nejpravděpodobnější, že se události odehrávaly právě tak.

To, co však Čína neočekávala, byl Západ, který ukradl všechny tyto myšlenky, proměnil je ve zbraně kolonizace a války, vrátil se k národu, který byl zdrojem těchto znalostí, a napadl ho, aby ho kolonizoval, ukradl zdroje a zotročil a masakroval obyvatelstvo. Čínský zájem byl vždy jen průzkum a obchod. Číňané nikdy nebyli expanzivní nebo váleční, chtěli pouze chránit své vlastní hranice před invazí ze severu. Čína byla zcela nepřipravená na násilnickou povahu a brutální vitalitu Bílého muže, který se plavil po světě a dovolával se požehnání svého Boha při jeho nesčetných krutostech. Ve spojení se slabou domácí vládou a vynalézavostí Bagdádských Židů při používání opia k „sklizni miliard“ (finančně) při zotročování národa pod ochranou britské armády máme dvouset letý prudký pokles dolů.

Dvě velké historické tragédie

Výše uvedené shrnutí ani nezačíná přiměřeně katalogizovat rozsah čínských vynálezů, součet čínských objevů a příspěvků do současného světa. Bohužel však mnoho z celkového souhrnu znalostí a historie vynálezů v Číně je navždy ztraceno. Velká část zaznamenaných znalostí o čínské historii byla zničena v jednom z největších aktů kulturní genocidy v historii světa – rabování a vypalování čínského letního paláce, Yuanmingyuan, který obsahoval více než deset milionů kusů nejlepších a nejcennějších historických pokladů a vědecká díla z 5000 let čínské historie. To, co nebylo možné vyplenit, bylo zničeno a celý masivní palác shořel na popel. Tuto krádež a naprosté zničení jedné z největších sbírek historických znalostí na světě provedli Rothschildové a Sassooni  (bohatá Bagdádská Židovská rodinná dynastie) jako odvetu za čínský odpor vůči jejich opiu. (4) (5)

Poznamenejme, že zničení Yuanmingyuan bylo provedeno ze stejného důvodu, proč že spojenci bombardovali Drážďany během druhé světové války. Drážďany neměly vojenskou hodnotu, ale bylo to duchovní a kulturní srdce Německa, jeho zničení znamenalo “otevřít ránu v německé duši, která by se nikdy nehojila ”. Právě ze stejného důvodu byl americký ‘Deep State’ brutálně odhodlán shodit první atomovou bombu na Kjóto, také srdce a duši japonské kultury. Kjótský „protokol“ byl ochráněn Prozíravostí, hustým zatažením mraků, které bránilo bombardérům v jeho lokalizaci s dostatečnou přesností, což je donutilo letět k jejich náhradním cílům – k Hirošimě a Nagasaki.

Ale co se týče zničení literárních záznamů kultury a vynálezů, možná došlo k ještě většímu zločinu proti historii čínských znalostí – zničení knihovny a Yongle Dadian na Hanlinské akademii. (6) Tato encyklopedie 22 000 svazků sepisovaná více než 2 000 vědci po mnoho let obsahovala velkou část z celkového počtu 5000 let čínských znalostí, vynálezů a myšlenek. Britové vynesli všechny ty knihy ven, nalili na ně hořlaviny a celou sbírku spálili na popel. Pouze Bůh ví, co bylo ztraceno při této tragické destrukci, nařízeno stejnými obchodníky s drogami jako trest za odmítnutí opia, což mělo za cíl zlomit čínskou vůli tím, že udeřilo do samého srdce národní kultury v zničení něčeho takového neocenitelného a nechat otevřenou ránu, která by se nikdy nezhojila. Spalování přežilo pouze asi 150 svazků, 40 z nich dnes pobývají v Kongresové knihovně USA, která nemá v úmyslu je vrátit do Číny.

Darwinismus

Západní obyvatelé dnes ospravedlňují své neuznávané přivlastnění čínských znalostí a následné nároky na vlastnictví jakýmisi variantami tvrzení, že Číňané tyto věci vynalezli, ale nikdy je nerozvíjeli ani nevyužili, ale toto tvrzení je naprostým nesmyslem, protože můj vynález je můj, ať už tak nebo tak, rozhodl jsem se jej vyvinout. Nárok je tedy také nepravdivý.

Když Číňané vynalezli papír a tisk, knihy se rozšířily po celé Číně, jako s tkaním látek a vývojem textilu. Čína využila své vynálezy neomezeně ve prospěch čínské společnosti. To, co neudělali, je podat patenty, převést vše na IP v soukromém vlastnictví a převést jejich vynalézavost ze sociálního prospěchu na soukromý zisk. (To je také čistá forma parazitismu, všechny ty „patenty a práva“!! – pozn.překl.) Kritika čínského použití jejich vynálezů není tolik negující nedostatek aplikace, ale absence komercializace, tato západní ospravedlnění znamenají, že jakýkoli národ, který se okamžitě nesnaží o maximalizaci zisku svých objevů, je morálně nedbalý, krádež těchto objevů je pak odůvodněna těmi, kteří by je jako používali správněji. Toto je v podstatě stejné jako bankovní lupič, který si získává „opodstatněnou“ morální půdu tím, že tvrdí, že peníze by lépe využil, než by to udělala banka.

Zabránit soukromé komercializaci nebylo ani chybou charakteru, ani chybou chování, ale odrazem pluralistické a socialistické povahy čínského lidu, což je stejný důvod, že i dnešní čínské zákony a předpisy o patentech a právech duševního vlastnictví jsou mnohem méně agresivní než zákony a předpisy USA. Jednoduše řečeno, Čína nikdy nebyla tak kapitalistická nebo individualistická jako Západ. Je součástí velikosti čínského národa, že se tato obrovská populace zapojila do tisíciletí ohromujícího výzkumu, objevování a vynálezů a volně distribuovala tyto plody po celé zemi. Tento důraz na větší dobro a celkový přínos pro společnost spíše než na individuální zisk je zásadní pro přirozené lidství čínského lidu, a nemůže být dovoleno zničit jej sociopatickým západním modelem tak silně propagovaným dnes na základě fiktivní morální nadřazenosti.

Západ se rozhodl ignorovat skutečnost, že 200letý úpadek v čínských inovacích byl způsoben téměř výhradně jejich vlastními (západními) vojenskými výpady, když Západ pustošil a ničil národ. Čínský rozvoj, sociální pokrok a vynález přestaly pouze díky invazím Američanů i Evropanů, a zejména s Židy s rozsáhlým programem obchodování s opiem v Číně.

Snad přímější vyjádření je, že zpoždění Číny v současné technologii je více než cokoli jiného nešťastnou nehodou osudu, ke které došlo během výkyvu v čase. Poté, co Mao vyhnal všechny cizince a Čína setřásla účinky 200 let zahraničního zasahování a drancování, aby zahájila přechod k industrializované ekonomice, právě tehdy explodoval svět elektroniky a komunikace. Během tohoto krátkého období několika desetiletí byly počítače, internet, mobilní telefony a mnoho dalšího koncipovány a patentovány Západem. Prakticky celý proces obešel Čínu, protože během tohoto krátkého období byl národ zcela zaujat výstavbou základny své hospodářské a sociální revoluce a nemohl se účastnit. Čínský nedostatek patentů a IP v oblasti elektroniky dnes není způsoben ani západní převahou, ani čínským nedostatkem inovací, ale západní agresí. Akumulace amerických a evropských patentů nebyla v žádném případě způsobena západní nadvládou v inovacích, ale nepřítomností Číňanů.

Současnost a budoucnost

Čínská inventivita neskončila

S tím, jak se Čína zotavuje a znovu zaujímá své právoplatné místo ve světě, pokračuje tam, kde před 200 lety skončila. Čínské společnosti ignorují historický neúspěch a jednoduše obcházejí dřívější fáze inovací zahraničních firem a postupují přímo do následných fází, kde je pole otevřené a zahraniční patenty nevylučují inovace a rozvoj.

Pokud prozkoumáme oblasti, v nichž Čína dnes zaostává, pokud jde o patenty a IP, je to především v těch oblastech vědy, které pokročily v tomto krátkém období, kdy se Čína nemohla zúčastnit. Jakmile Čína znovu našla své základy, inovace pokračovaly beze změny, jako tomu bylo po tisíce let. Čína zmeškala patenty na počítač a chytrý telefon, ale byla dokonale načasována na revoluci solárních panelů a rychle se projevila jako světový vůdce, když pak USA uložily na čínské solární panely 300% cla ve snaze sice nezabít čínský vývoz, prodej, ale zabránit hromadění finančních prostředků na další výzkum a vývoj. V jakékoli oblasti, která není vyloučena omezením IP, čínská inovace stoupala – obvykle na úroveň světové špičky.

Navzdory americkým obviněním z kopírování zahraničních technologií byly čínské úspěchy v oblasti špičkových technologií zcela domácí, protože USA byly odhodlány bránit vzestupu Číny, tak, že od roku 1950 vyhlásily mezinárodní embargo na všechny vědecké znalosti a na téměř všechny užitečné produkty a procesy do Číny, včetně právních předpisů, podle kterých čínští vědci nemohou být pozváni – nebo se jich účastnit – amerických vědeckých fór, zatímco USA šikanují ostatní západní národy, aby dělaly totéž. V říjnu 2019 byla všem čínským vědcům a společnostem v oblasti kosmických technologií odepřena víza k účasti na týdenním mezinárodním astronautickém kongresu ve Washingtonu.

V západních médiích slyšíme hodně o Číně, která požaduje transfer technologií jako podmínku podnikání v Číně, ale to je většinou propaganda. Bezpochyby dochází k očekáváním přenosu technologií a know-how, protože Čína nechce strávit zbytek svého života výrobou toustovačů a běžeckých bot, ale protože vstup na čínský trh je darem miliard zisků, je naprosto rozumné připojit k němu cenu. Je však třeba mít na paměti, že žádná zahraniční společnost neprovádí špičkový komerční nebo citlivý vojenský výzkum ani nevyrábí kvantové počítače a hypersonické rakety v Číně.  Jakákoli technologie skutečně dostupná k převodu by byla téměř zcela ve spotřebním zboží a stěží by představovala velkou hodnotu nebo hrozbu pro národní bezpečnost USA. A prakticky ve všech špičkových oborech a průmyslových odvětvích, jako je kvantové výpočty, 5-G telekomunikace nebo sluneční energie, Čína již USA překonala.

Stručný seznam nedávných čínských inovací

V roce 2015 čínští inženýři oznámili první kvantovou komunikační síť na světě, systém o délce 2 000 kilometrů spojující Peking a Šanghaj s přenosem dat kódovaným kvantovou distribucí klíčů. V srpnu 2016 Čína uvedla na trh první kvantový komunikační satelit na světě a podařilo se jí otestovat komunikaci se stávajícími pozemními stanicemi v zemi. V září 2016 dosáhli čínští vědci první kvantové teleportace na světě mezi nezávislými zdroji a předali kvantové informace obsažené ve fotonech mezi dvěma místy.

V roce 2014 vědci na Nankai University v Tianjinu vyvinuli auto s fungující jednotkou pro kontrolu mozkem se senzory, které zachycují mozkové signály umožňující lidem ovládat automobil jejich myslí. V roce 2016 Čína zahájila provoz plně funkční kosmické laboratoře, která provedla vůbec první experimenty s interakcí mezi mozkem a strojem ve vesmíru. Čínští vědci se domnívají, že interakce mozek-počítač bude nakonec nejvyšší formou komunikace člověk-stroj, protože tento proces vyvinuli mnohem dále než kterýkoli západní národ a drží tu téměř 100 patentů.

V roce 2015 získali studenti středních škol z Tianjinu mezinárodní zlatou medaili za vytvoření biologické baterie z mikrobů. Takové pokusy v minulosti selhaly kvůli špatnému výkonu a omezené užitečnosti, ale tito studenti si představili myšlenku kombinace několika typů bakterií do jedné biologické energetické buňky, přičemž každá bakterie má specializovanou odpovědnost založenou na svých vlastních jedinečných funkcích. Jejich malá „buňka“ s více bakteriemi dosáhla výkonu více než 520 mV a pracovala déle než 80 hodin. Jejich biologická baterie byla rozšířena a dokázala generovat tolik energie jako lithiová baterie, ale s mnohem delší životností a bez znečištění. Jsou to čínské děti ze střední školy.

V roce 2015 se čínským vědcům podařilo upravit lidské embryo tak, aby umožnili předávat a uchovávat změny v budoucích generacích, což nikdy předtím nebylo provedeno, aby se změnila lidská DNA pro odstranění nebezpečných nebo nežádoucích genů z budoucích generací. Čínští vědci vyvíjejí technologii a procesy, díky nimž se pokožka s 3D potiskem stává realitou, pokožkou vyrobenou na míru pro pacienty s popáleninami, potištěnou podle jejich ran. Země vede svět v technologii CAT skenování, v mapování a syntéze DNA a v mnoha lékařských oborech, jako je laserová operace očí a transplantace rohovky.

V květnu 2019 spustil čínský start-up revoluční čip AI s výpočetním výkonem osmi serverů NVIDIA P4, ale až pětkrát rychlejší, s poloviční velikostí a s 20% spotřeby energie a s náklady nižšími na výrobu o 50%. Šanghajská Fudan University vyvinula tranzistor založený na dvourozměrném sulfidu molybdik, což znamená, že výpočetní technika a ukládání dat se odehrávají společně v jedné „buňce“, a možná nahradí čipy na bázi křemíku, které jsou na hranici možností. Technologie DJI, založená čínským vysokoškolským studentem, se za několik let stala lídrem na světovém trhu s malými spotřebitelskými drony a již přitahuje americké sankce za to, že je příliš úspěšný v oblasti, kterou USA chtějí ovládat. Země produkuje téměř 40% světových robotů s výrazně vylepšenými základními technologiemi a je světovým lídrem v technologii 5-G. (Nyní už zkoušejí bojové roboty s různými druhy zbraní … – pozn.překl.)

Čínští inženýři vytvořili superpočítač sedmkrát rychlejší než americká instalace Oak Ridge, první na světě, který dosáhl výkonu nad 100 PetaFlops, poháněný čínským vícejádrovým procesorem a čínským softwarem, zatímco vytlačili USA z pozice s nejvíce superpočítači v top 500. Po spuštění superrychlého superpočítače v Číně úřady informovaly, že NSA zahájila stovky tisíc hackerských útoků a snažila se ukrást technologii nových čínských mikroprocesorů.

Čínské megaprojektové inženýrské dovednosti jsou již legendární, s nejdelšími mořskými mosty, nejdelšími tunely, největšími hlubinnými přístavy. Čína postavila nejdelší a nejvyšší skleněný most na světě v Zhangjiajie, visící mezi dvěma strmými útesy 300 metrů nad zemí, které stanovily 10 světových rekordů v jeho designu a konstrukci. Přehrada Tři soutěsky je největší na světě s pětistupňovými komorami pro lodě, které mohou obsluhovat i největší lodě na světě, a také lodní výtah pro menší plavidla, který je největší a nejnáročnější na světě. Čína formulovala plány na vybudování „elektronového děla“, čtyřikrát delšího (100 km) a pracujícího na více než sedminásobku energetické kapacity evropské CERN. V roce 2015 čínští vědci dokončili 500 metrový radioteleskop, zdaleka největšího na světě s více než desetinásobkem oblasti americké instalace v Portoriku.

V roce 2014 začali architekti v Amsterdamu pracovat na tom, co mělo být prvním kompletně 3D tištěným domem na světě, nákladným podnikem vyžadujícím tři roky. Ve stejnou dobu v Šanghaji dokončila čínská společnost deset domů 3D tiskem za méně než jeden den za cenu nižší než $5 000, přičemž recyklovanou konstrukci a průmyslový šrot použila jako „inkoust“. Viděl jsem tyto domy; velké, elegantní, vícepodlažní, evropské struktury, a tak robustní, že vydrží zemětřesení až do 8 úrovně v Richterově stupnici.

Víme o skvělých čínských vysokorychlostních vlacích, ale jen málo lidí v Číně si je vědomo intenzivní vysoké kvality sítě HSR postavené s nejvyššími standardy v moderním světě, včetně stability. Když cestuji vlakem, občas položím minci na její okraj na parapetu a mám video o minci, která zůstane stabilní čtyři nebo pět minut, než konečně spadne – a to při rychlosti 300 km za hodinu. Šanghaj má vysokorychlostní vlak Maglev (430 km/h), zatímco mnoho měst má nízkorychlostní Maglevs (200 km/h) a čínští inženýři jsou připraveni komerčně vyrábět Maglev pro 600 km/h. Stejné tempo rozvoje platí pro městské podzemní systémy národa. Ztratil jsem zdroj pro tyto údaje, ale město Londýn potřebovalo 147 let na stavbu 408 km linek metra, New York City 106 let za 370 km,Paříž 110 let po dobu 215 km, zatímco Šanghaj potřeboval jen 20 let na stavbu 500 km …

Uniklo pozornosti, že tyto úspěchy nebyly náhlé, ale byly podle úmyslného plánu prováděny po dobu 30 let, i když teprve nedávno mnoho z těchto snah začalo přinášet ovoce. Ještě důležitější je, že Čína to dosáhla z průmyslové základny stavu třetího světa, zatímco byla a je pod celkovým západním embargem na přenos technologií. Čínští vědci vyvinuli jaderné elektrárny, vyslali kosmonauty do vesmíru, vyfotografovali celý povrch měsíce, postavili kosmickou stanici, navrhli a spustili vlastní GPS systém. Číňané mají svoje navržené a postavené hlubinné ponorky a země rychle rozvíjí svůj vlastní letecký průmysl. Dnes, s mnohem vyspělejší vědeckou a technologickou základnou a s výdaji na vzdělávání zvyšujícími se téměř o 10% ročně a velmi vysoké výdaje na výzkum a vývoj,vynálezy a inovace se mohou jen zvýšit.

Závěrečná poznámka

Jedním z nejtrvalejších mýtů o Číně, tvrzením bez důkazů, je to, že Číňané postrádají kreativitu a inovace kvůli nedostatkům ve svém vzdělávacím systému. Obvinění jsme slyšeli stokrát: čínský vzdělávací systém učí pouze paměť, zatímco potlačuje inovace, Číňané nejsou schopni konceptualizovat nebo inovovat, vědí pouze, jak dosáhnout vysokých testovacích skóre, ale ne jak myslet. Tady mluví Carly Fiorina, bývalá generální ředitelka H-P: „Podnikám v Číně po celá desetiletí a řeknu vám, že ano, Číňané mohou udělat test, ale co nemohou, to je inovovat. Nejsou moc imaginativní. Nejsou podnikatelští. Neinovují. Proto kradou naše duševní vlastnictví … inovace a podnikání nejsou jejich silné stránky. Jejich společnost,stejně jako jejich vzdělávací systém je příliš homogenizován a kontrolován, aby povzbudil představivost …“ (7) Tvrzení je naprosto nesmyslné z více důvodů, než na kolik mám zde k dispozici prostoru.

V roce 2015 Eva Dou informovala ve Wall Street Journal o studii společnosti McKinsey, která tvrdila, že Čína učinila všechny inovace “snadno”, jako je zlepšování a zlevnění produktů, ale že „země má omezený počet úspěchů v ‘náročnějších’ typech inovací, které se spoléhají na vědecké nebo inženýrské průlomy.” Závěry McKinsey rozhodně nemohou být a nejsou podloženy zde uvedenými důkazy. (8)

Glosa: Ještě si někdo myslí, že Čína prohraje obchodní válku s USA? Stejné barbarské chování Západ projevil ve všech kulturách, vůči všem civilizacím, které kdy dobyl … Perská říše, Egypt, Čína, Indie, ničení památek v Africe, na Blízkém východě  … 

NOTES:

(1) Robert Temple, The Genius of China: 3,000 Years of Science, Discovery, and Invention; https://www.amazon.com/Genius-China-Science-Discovery-Invention/dp/1594772177 

(2) James Petras; China: Rise, Fall and Re-Emergence as a Global Power; Some Lessons from the Past 

(3) Ron Unz; The American Conservative; April 18, 2012; China’s Rise, America’s Fall; Why Nations Fail; https://www.theamericanconservative.com/articles/chinas-rise-americas-fall/ 

(4) China Remembers a Vast Crime – The New York Times; https://www.nytimes.com/2010/10/22/arts/22iht-MELVIN.html 

(5) Peking’s Summer Palace destroyed; https://www.history.com/this-day-in-history/pekings-summer-palace-destroyed 

(6) “The Destruction of a Great Library: China’s Loss Belongs to the World; https://eric.ed.gov/?id=EJ552559 

(7) Ex-HP CEO Carly Fiorina says Chinese ‘don’t innovate’; Time; https://time.com/3897081/carly-fiorina-china-innovation/ 

(8) Chinese Innovation: Now Comes the Hard Part, Says Study; https://blogs.wsj.com/chinarealtime/2015/10/22/chinese-innovation-now-comes-the-hard-part-says-study/ 

https://globalsouth.co/2025/05/10/history-of-chinese-inventions-the-present-and-the-future-recent-chinese-state-of-the-art-innovations/

Překlad a malé zkrácení Peter 008

sdílet na