Šéf NATO Rutte pochválil Čechy za podporu Ukrajině
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.
Rutte také ocenil, že Česko přispívá k alianční misi na podporu vyzbrojení a proškolení ukrajinských vojáků a také že v červenci vyšle dvacetičlenný personál do logistických misí.
Ruský prezident Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl také Rutte. V souvislosti s nutností zvyšovat výdaje na obranu také podotkl, že ruské válečné kroky na Ukrajině aktivně podporují Severní Korea, Čína či Írán.
Rutte: V mírových jednáních je nyní řada na Rusku
PolitikaV mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní na Moskvě, aby učinila další krok, na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Řekl, že Ukrajina ukázala, že stojí o příměří a jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že prezident USA Donald Trump je otevřen jakémukoli postupu, který by vedl k míru mezi Ruskem a Ukrajinou, zároveň dodal, že Spojené státy chtějí v příštích dnech vidět pokrok.
Podle šéfa NATO je důležité učinit vše pro to, aby Ukrajina byla v co nejlepší pozici při pokračujícím boji, ale také až nastane mír, který musí být dlouhodobý. Pavel s tím souhlasí. „Garance pro Ukrajinu startují naši silnou podporu Ukrajiny, aby byla co nejsilnější pro nadcházející vyjednávání. Čím slabší by byla pozice Ukrajiny na začátku, tím horší získá garance pro budoucnost,“ uvedl český prezident.
Nejsilnější garancí bezpečnosti pro Ukrajinu bude silná a dobře vybavená ukrajinská armáda, řekl Pavel. „Na tom budeme pracovat poskytováním naší pomoci, specializovaného výcviku, poskytováním materiálu a spoluprací s ukrajinskou armádou,“ uvedl. Další možnosti budou podle hlavy státu záležet na výsledcích vyjednávání o míru. „Pokud se dospěje k takovému rozhodnutí, Česko může zvážit poskytování specializovaného výcviku buď na Ukrajině, nebo na našem území,“ poznamenal.
Rutte také ocenil současné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem podle šéfa NATO je odblokovat situaci na Ukrajině a jednat s Putinem, Evropany i Ukrajinou. „Jeho přáním, které absolutně sdílím, je ukončit krveprolití a boje,“podotkl alianční šéf.
Rutte: Alternativa k NATO neexistuje. USA i Evropa se potřebují
PolitikaGenerální tajemník NATO Mark Rutte ve středu varoval před rozkolem v transatlantických vztazích a zdůraznil, že Spojené státy i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.
Pět procent HDP na obranu? Česko nebude proti
Český prezident Petr Pavel dnes v Bruselu také uvedl, že pokud summit Severoatlantické aliance v červnu v Haagu dospěje ke společné dohodě na nutnosti zvyšovat výdaje na obranu až k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP), Česká republika je připravena to podpořit.
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil Pavel. Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.
Na summitu by se lídři členských států měli shodnout na novém cíli výdajů na obranu. Rutte podle agentury Reuters navrhuje, aby země zvýšily výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP vynakládaly na položky s obranou související. Vyhovělo by se tím požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích žádá pětiprocentní výdaje na obranu, které ale teď nevynakládají ani Spojené státy. Česko loni poprvé splnilo dosavadní cíl ve výši dvou procent HDP, vláda Petra Fialy se zavázala výdaje zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030.
Evropa bez Ameriky: Kdo zaplatí účet za vlastní obranu?
NázoryAmerický bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 procenta HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
