Bývalý obránce si vyzkoušel angažmá v rodné Jihlavě, Třinci, v Torontu naskočil i do osmnácti zápasů NHL. Trenéřinou se pak Svoboda živil v Jihlavě, Hradci i u mládežnických reprezentací. Teď by měl na Hané s Petrovickým utvořit trenérský tandem, který po záchranářské misi v baráži znovu dostane kohouty do klidných vod tabulky.
Svoboda bude mít v Olomouci na starost především práci s obránci, proto jej jistě těší, že na rozdíl od útoku, defenzivu už má Mora do dalšího ročníku vyřešenou.
Potřebujeme útočníky, ví v Olomouci. Mají jich jen devět. Jaké jsou další změny? |
Ke kohoutům přichází poté, co mu v Kladně nebyla prodloužená smlouva. „Bylo mi sděleno, že se mnou nepočítají. Snažil jsem se rozhlížet, načež přišla nabídka z Olomouce. A já ji přijal,“ vysvětluje Svoboda svůj přesun na Moravu.
Řekli vám v Kladně důvod, proč s vámi dále nepočítají?
Důvod mi řečen nebyl. Samozřejmě víme, že je tam teď nové vedení, má to na starost Pleky (Tomáš Plekanec, pozn. red.), snažili se vydat se jiným směrem, což chápu a respektuju. Je to prostě byznys.
Takže Olomouc. Motivuje vás i to, aby se tu příští rok opět nehrála baráž?
Měl jsem to loni podobné s Kladnem, které tam zahučelo třikrát předtím. Já si myslím, že Olomouc do baráže určitě nepatří, bohužel ve sportu to tak občas přijde. Doufám, že letos to bude lepší a budeme se pohybovat v klidných vodách.
Olomouc musí po několika letech provést razantní řez v týmu. Jak to zatím s kádrem vypadá?
Těžko o tom mluvit. Obranu máme hotovou, do útoku ještě někoho hledáme. Upřímně, já jsem zvyklý pracovat s tím, co mám. Dostat z kluků to nejlepší co v nich je, aby měli všichni dobrou sezonu.
Hokejový trenér Petr Svoboda zahájil s hokejisty Olomouce suchou přípravu.
Byť se blíží červen, z útočníků, které máte k dispozici, byste momentálně nesložili čtyři kompletní útoky. Tedy pokud nepočítáme juniory. Jde přiblížit, jaké hráče hledáte?
Hledáme hráče do prvních dvou formací. Víme, že se to strašně těžko shání. Ale potřebujeme posílit. Když vidíte mančafty okolo, všichni posilují. Podle mě jde extraliga nahoru. Má zvuk i v Evropě. My víme, že to nebude jednoduché. Každá sezona v extralize je těžká. Myslím, že jsem stále nováček, jsem v extralize pět let, ale cítím, že soutěž jde každý rok nahoru a je čím dál tím těžší a těží.
Poprvé po sedmi letech přivedl olomoucký klub do týmu hráče, kteří nemluví česky. A to rovnou dva obránce – Američana Trevora Cosgrova a Švéda Evana Stellu. Je tohle cesta i pro chystané posílení útoku?
Může se to stát. Vím, že to tady v Olomouci nikdy moc nebylo. Ale podle mě to problém není, pokud tedy dotyčný umí anglicky. Já i Róbert umíme anglicky slušně, nemám s tím problém a vždy se s hráčem domluvíte. Angličtinu dnes už k naší profesi potřebujete tak jako tak, takže já věřím, že to bude fungovat.
Matýs: Mám nejvyšší ambice. Olomouc udělala dojem, projevila největší chtíč |
Co jako bývalý obránce se starty v NHL poradíte olomouckým bekům, které budete mít primárně na starost?
Budu se snažit klukům předat věci, které k modernímu hokeji patří. Dnes je všechno o bruslení. Osobní souboje tady nikdy nebyly problém, na to chci navázat. Já jsem jako obránce hrál, dělal jsem to, mám s tím nějakou zkušenost. Vždy to vidíte trochu jinak, když jste si tím prošel, můžete klukům poradit. Neříkám, že když si k trénování beků stoupne útočník, je tu špatně, ale takhle, když beky trénuje bek, myslím, že k tomu mají hráči blíž.
Loni s obránci pracoval primárně Róbert Petrovický, někdejší útočník se starty v NHL a také mistr světa. Vy jste také hrál v NHL, takže o zkušenosti na lavičce nouze nebude. Bude pro vás spolupráce s koučem Petrovickým nová?
Ano bude. Samozřejmě, než jsem sem přišel, tak jsme se asi dvakrát sešli. Souhlasil s tím, že tady budu, to je pro mě dobrá věc, je to něco, co chcete slyšet. Protože někdy se stane, že asistenta dostanete přiděleného a basta. Mluvili jsme spolu, máme podobné názory a teď budeme každodenně spolupracovat tak, aby to bylo ku prospěchu Olomouce.
Bývalý trenérský tandem hokejové Olomouce - zleva asistent Róbert Petrovický, po jeho boku hlavní kouč Jan Tomajko.
Jakým byla Olomouc soupeřem ve vašich očích?
Vždy se tady hrálo špatně. Kluci sem neradi jezdili, věděli, že to tady bude bolet, že to nebude nic příjemného. Jak jsem říkal, osobní souboje tu nikdy nebyly problém. Teď se to trošku obmění, což je potřeba. Hokej se vyvíjí, jde čím dál víc do rychlosti, vše je rychlejší, takže potřebujete i přesně tenhle typ hráčů. Takové, kteří hodně bruslí a umí i hrát hokej. Byť teda taková kombinace se hledá těžko (smích).
Znepokojuje vás v tomhle směru i stav olomoucké mládeže? Dorostenci i junioři v předminulé sezoně spadli z extraligy a letos tak tak udrželi první ligu.
Víte co, ono je to strašně těžké. Může přijít pár slabších ročníků a hned jste v průšvihu. Najednou se to nepodaří dát do kupy, sám to znám z Jihlavy. Když odejde pět šest nejlepších hráčů, je těžké to zacelit. Kór v mládeži. Pokud neseženete nějakého klíčového hráče, je to doopravdy moc těžké. V Kladně to bylo podobné. Po sestupu z extraligy taky málem spadli i další sezonu. Děti mají dnes trochu jiné priority, je to těžké i v tom smyslu, motivovat je, ať chodí a má to nějakou úroveň. Všichni se hned vidí v extralize a bohužel ten stav přispívá k tomu, že se dnes kluby přetahují o průměrné až podprůměrné hráče.
Petrovičtí spojí osud v Olomouci. Fandit bude celá rodina v čele s babičkou |
Lze tedy vůbec juniory až z druhé nejvyšší soutěže ohrávat rovnou v dospělé extralize?
Je to těžké, ale moje zkušenost z Kladna hovoří tak, že to jde. Chodilo s námi dost juniorů. Kluci musí mít talent. Když tu uvidíme talentovaného kluka, určitě šanci dostane. Byli bychom sami prostě sobě, kdybychom ho nevzali a nezkusili ho obouchat v áčku. Pak už je to na něm. Někteří trenéři říkají: Mládí není zásluha. Pokud uvidíte, že na sobě kluk pracuje a chce to doopravdy dělat, šanci mu dáte.
Minulý týden jste v Olomouci začali suchou přípravu, byť bez kouče Petrovického, který byl se slovenským nároďákem, kde dělá asistenta, na mistrovství světa. Jaký je plán teď?
S Róbertem jsme si volali skoro pořád, byť to pro něj určitě bylo časově náročné. Sám jsem u národního týmu byl, i když ne u velkého. Dávali jsme to do kupy spolu, výsledek je takový, že suchá příprava končí 4. července a má ji na starost kondiční kouč Jakub Fryč, jako každý rok. Pak bude asi dvoutýdenní volno a 21. července jdeme už na led, už máme naplánované i nějaké přáteláky.
Drobek mezi velikány roste. Objeví se Ticháček v hokejové reprezentaci? |
Otázka mimo Olomouc – loni jste v Kladně trénoval i obránce české reprezentace Jiřího Ticháčka. Jak vnímáte jeho progres a skutečnost, že od nové sezony bude hrát ve Finsku?
Strašně jsem mu přál nominaci na mistrovství světa, což vyšlo. Trenér Rulík je takový, že jezdí po týmech a dívá se na hráče. Proto jsem se ho ptal speciálně na Jirku, proč na něj neukázal už na loňské MS. Dostal jsem postřehy, věci, co se mu nelíbily. A na těch jsme s Jirkou celou sezonu pracovali. O něm se ví, že je výborný do ofenzivy, trošku mu naopak nešla defenziva. Ale on je mladý a pracovitý kluk, v Kladnu dostal spoustu minut. Dostal se do reprezentace, na mistrovství a já jsem za to rád. Navíc tam hrál a musíme si říct, že hrál slušně. Určitě nedělal ostudu. A Finsko? Bruslením na to určitě má, určitě. On bruslí opravdu výborně. Už od začátku minulé sezony se vědělo, že odejde. Pro jeho růst je to jenom dobře. Samozřejmě potřebuje asi i trošku změnu, zase mu to otevře oči. A může být jenom lepší. Aspoň v to doufám.
