Článek
Celkem od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 do 29. května 2025 získalo Rusko za prodej fosilních paliv do zahraničí přes 939 miliard dolarů (20,7 bilionu korun), přičemž 253 miliard z nich šlo ze zemí, které na Rusko uvalily sankce. Země EU zaplatily Rusku za ropu a plyn 233 miliardy dolarů, napsala BBC.
Svět vydal na pomoc Ukrajině 309 miliard dolarů, země NATO z toho přispěly 236 miliardami, ovšem jen 73 miliard jde ze strany států EU. U pomoci jde o alokovanou, tedy už dodanou nebo připravenou k dodání.
Navzdory sankčním snahám Západu loni klesly loni meziročně příjmy Ruska z ropy a plynu jen o pět procent, objem exportu pak o šest procent. Navzdory tomu stouply ruské příjmy z exportu surové ropy o šest procent a z vyváženého plynu o devět procent. Teprve letos v lednu zastavila Ukrajina další tranzit ruského plynu přes své území, ropovody ale stále teče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko.
Letos začal růst objem ruského plynu dodávaného do Evropy přes Turecko, v lednu a v únoru to bylo meziročně o 26,8 procenta více.
Rusko na konci letošního ledna uvedlo, že vývoz plynu do Evropy loni stoupl o 20 procent, přičemž rekordní byly dodávky zkapalněného plynu LNG. CREA uvádí, že polovina zkapalněného LNG vyvezeného z Ruska šla do Evropy, přičemž v roce 2021 to bylo 39 procenta. Dovoz ruského zkapalněného plynu se přesto nestal terčem ani 17. balíčku sankcí uvalených EU na Rusko. EU ale přijalo plán, že na konci roku 2027 skončí veškerý dovoz plynu z Ruska.
Export LNG pak označil bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov za životodárnou tepnu pro ruskou ekonomiku, i když hlavní exportér Novatek těží z daňových úlev.
Rusko vydělává na ropě
Rusko vyváží ropu nejen do spřízněných zemí. Kromě dodávek do Maďarska a na Slovensko se na Západ dostává i ruská ropa zpracovaná v zahraničních rafineriích. CREA upozornila, že tři takovéto rafinérie fungují v Turecku a další tři v Indii. Ty pak prodávají ropné deriváty i zemím, které uvalily na Rusko sankce a dovoz ruských ropných produktů neumožňují.
Podle bývalého náměstka ruského ministra energetiky Vladimira Milova, který se obrátil proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, by se sankce ruské energie měly lépe vymáhat. Strop na cenu vyvážené ropy z Ruska podle Milova nefunguje. Za prvé se ho nedaří vymáhat, Rusko často prodávalo ropu za vyšší cenu, než bylo 60 dolarů za barel (tak tomu bylo třeba v březnu 2024, plyne z Milovova textu pro Atlantickou radu), a nyní tomu tak není kvůli poklesu cen ropy.
Milov tvrdí, že ani výrazné snížení ceny ropy nebo stanovení stropu pro ruskou ropu níž by nic neřešilo, byť to tvrdí Donald Trump: „Lidé v Moskvě se tomu smějí, protože nejvíce postižen by byl americký ropný průmysl, který je co do nákladů ve světě nejméně konkurenceschopný.“
CREA uvádí, že náklady na vytěžený barel ropy jsou v Rusku nižší než v dalších zemích ropného kartelu OPEC, jako je Saúdská Arábie. To ale rozporují jiné zdroje, podle nichž jsou nejnižší náklady na vytěžený barel v Saúdské Arábii a ruské jsou vyšší. Rusko navíc nemůže modernizovat svoji infrastrukturu na těžbu a zpracování ropy, protože příslušné díly jsou vyráběny na Západě a pod sankcemi. Pokud by je Rusko dokázalo získat přes prostředníky a překupníky, zaplatilo by za ně výrazně více, protože se pašují hůře než mikročipy.
