Ochránci přírody se obávají, že kvůli složité likvidaci se už křídlatky v krajině nezbavíme.
Pro invazivní rostlinu, jež se v Česku vyskytuje ve třech druzích – japonská, sachalinská nebo jejich kříženec křídlatka česká, jsou povodně šancí, jak se úspěšně šířit.
Oddenky se s vodou či s odplavenou zeminou dostanou na nová místa, kde se uchytí a rostou. „Na druhou stranu mohou povodně některé lokality od křídlatky naopak vyčistit,“ podotkl ředitel krajského regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny František Jaskula.
V Bohumíně výskyt křídlatky dlouhodobě sledují a snaží se ji potlačit. „Na městských plochách se nám daří držet křídlatku pod kontrolou. Problém je ale jinde. Až 99 procent výskytu se nachází na státních pozemcích, které spravuje Povodí Odry. To sice provádí dvakrát ročně sečení, ale to nestačí – křídlatku je nutné kombinovaně hubit i chemicky, což je u vody složité kvůli zákonným omezením,“ řekl Rostislav Palán z bohumínského odboru životního prostředí.
Porosty pravidelně likvidují i v Ostravě. „S ohledem na schopnost šíření křídlatky splavováním oddenků z vyšších poloh je poměrně zásadní provádět její likvidaci směrem od pramenných úseků jednotlivých přítoků po soutok s Odrou a takto pokračovat dále po Odře,“ popsala mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
Invaze křídlatek dál vytlačuje místní flóru, nejúpornější je tuzemský kříženec![]() |
“Křídlatku a její omezení řešíme každoročně v rámci běžné údržby porostů kolem řek. Nedaří se s ní ale zcela koordinovaně bojovat, například i vzhledem k tomu, že nejsou všechny pozemky kolem břehů ve správě státního podniku Povodí Odry,“ sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.
Státní podnik se v letech 2007 až 2010 spolupodílel na projektu plošné likvidace křídlatky v povodí řeky Morávky, kdy jedním z iniciátorů byl ČSOP Salamandr z Rožnova pod Radhoštěm.
„Naše představa byla, že zlikvidujeme křídlatku plošně v celém povodí, což se podařilo tak, aby dále stačilo jen situaci průběžně bez větších nákladů udržovat. To už bohužel tolik nefungovalo, křídlatka se postupně opět rozšířila všude,“ přiblížil předseda ČSOP Salamandr Vojtěch Bajer.
„Jediný způsob, jak křídlatku úspěšně zlikvidovat, je jen pomocí chemie, tak jsme to řešili okolo roku 2009. Už tehdy jsme hlídali, jaké to má vlivy na okolí, na vodu. Mezitím se ale nějak vyvíjela i legislativa a všichni jsou dnes s chemií mnohem opatrnější, takže je obtížnější ji použít, zejména pak v těsné blízkosti vody. A nevím, zda je dnes možné sehnat i tolik peněz, abychom to mohli provést plošně jako kdysi,“ popsal Bajer další potíže.
Podle Bajera je možné, že se nakonec budeme muset naučit žít s křídlatkou jako běžnou součástí naší krajiny. „A budeme muset hlídat, aby se nedostala na přírodně nejcennější místa,“ dodal.
Hlavním negativem spojeným s šířením křídlatky je skutečnost, že z místa svého výskytu vytlačuje všechny původní druhy.
„Její kořeny vypouštějí do půdy chemické látky, které zabraňují ostatním rostlinám v růstu, takže křídlatka vytlačí ze svého prostoru všechny ostatní konkurenty a zůstává v místě sama,“ popsal Bajer.
Problém je i hospodářský. „Mělké kořeny křídlatky nejsou schopny udržet půdu, takže tam, kde roste, hrozí riziko eroze,“ uvedl Bajer.
„Potíže také nastávají, když je v místě nějaká infrastruktura, cesty, chodníky nebo cyklostezky, asfalt křídlatku nezastaví,“ řekl také František Jaskula.
V současné době podle něj lze využít na její likvidaci dotační titul, v němž jsou náklady hrazeny ze sta procent.
Velká voda oddenky křídlatky zanáší dále
Co přesně pro křídlatku znamenala loňská velká voda, se zřejmě ukáže až v průběhu delší doby. „Období vegetace je teprve ve svém začátku. Pro jednoznačné závěry je potřeba delšího časového úseku, v řádu měsíců, spíše let. K určitému riziku šíření může dojít prostřednictvím kořenových částí, které byly při povodni vyrvány a zachytily se na jiném místě, nicméně případné zakořenění a růst nových porostů se obvykle projeví až v následujících letech,“ popsala Šárka Klevarová z odboru ochrany přírody a krajiny na kopřivnické radnici.
Jak současná situace v kraji po povodních vypadá, zatím neví ani Povodí Odry. „Křídlatku podél Odry zatím nemáme po povodni aktuálně zmapovanou, neboť jsme se prvotně soustředili na zabezpečovací a sanační práce po povodni,“ informovala Šárka Vlčková.
Už před povodní byl podle ní výskyt invazivní rostliny poměrně značný. „A povodně křídlatku podél řek spíše roznášejí a rozšiřují její výskyt,“ podotkla.
Ani město Ostrava rozšíření křídlatky zatím na jaře nemonitorovalo. „Lze však očekávat její rozšíření, a to splavením oddenků rostlin z vyšších poloh,“ dodala Pokorná.