Rakousko se stává jedním z evropských symbolů rychlé a hluboké demografické proměny, kterou doprovází ostré politické debaty, rostoucí napětí ve společnosti a otázky nad budoucností samotné národní identity. Nově zveřejněná data rakouských statistických úřadů, analyzovaná maďarským ekonomem Gézou Sebestyénem, odhalují, že podíl dětí, které doma nemluví německy, se v některých částech země vyšplhal až na více než 80 %. Tento vývoj vyvolává oprávněné obavy i v sousedních zemích.
Podle nejnovějších statistik mluví v celém Rakousku doma německy pouze dvě třetiny žáků základních škol. Zbytek, tedy 32,8 %, používá jiný jazyk - nejčastěji turečtinu, arabštinu, bosenštinu, srbochorvatštinu nebo fársí.
Ve městech je situace ještě výraznější. V Salcburku více než 51,8 % dětí nemluví doma německy. V některých čtvrtích Vídně, jako jsou Brigittenau nebo Margareten, dokonce přesahuje tento podíl 80 %. V těchto oblastech se tak německý jazyk dostává do menšiny i v každodenní komunikaci mezi nejmladší generací. Ve středních školách ve Vídni podle serveru Remix News až tři ze čtyř studentů doma německy nemluví.
Lídr Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl, aktuálně nejpopulárnější politik v zemi, při svém projevu na konferenci CPAC Maďarsko situaci komentoval slovy že „to, co se děje v Evropě, není náhoda“.
„Jde o součást agendy, vědomě řízené etnické a kulturní transformace. Migrace se nezastavuje, naopak. Je organizovaná, podporovaná a oslavovaná. Neziskové organizace nejsou charitami, ale součástí pašeráckých sítí s politickou a ideologickou misí,“ prohlásil Kickl.
Kickl ostře kritizuje rakouskou imigrační politiku i evropské kvóty a tvrdí, že „integrace je lež, protože znamená, že většina by se měla přizpůsobit menšině“. FPÖ navrhuje trvalé omezení práva na slučování rodin, a to až do podoby nulové kvóty ročně, včetně omezování sociálních benefitů pro migranty bez občanství.
Dopady této proměny se již projevují ve školách. Učitelé často uvádějí, že výuka je extrémně náročná kvůli jazykovým bariérám. Na některých vídeňských školách musí být každá věta opakována i desetkrát, než je pochopena většinou studentů.
Ředitelé škol v soukromí přiznávají, že přetížení systémem roste, a to nejen kvůli jazykové bariéře, ale i kvůli kulturním rozdílům, disciplinárním problémům a zhoršujícím se výsledkům v mezinárodních srovnávacích testech.
Podle průzkumů veřejného mínění je více než 80 % Rakušanů pro zpřísnění azylových pravidel. Nálada veřejnosti jednoznačně ukazuje, že značná část obyvatel není s vývojem spokojena.
Psali jsme:
Nicméně sílící přistěhovalecké komunity představují nový politický faktor. Jakmile dorostou do věku voličů, mohou zásadně ovlivnit politickou mapu Rakouska, a to zejména ve prospěch levicových, proimigračních stran, což je trend, na který mnohé evropské elity sází. A tím se uzavírá kruh. Čím více migrantů, tím větší voličská základna pro strany, které migraci podporují.
Rakousko jako výstraha?
Géza Sebestyén ve svém komentáři uvedl, že „Rakousko je výstražným případem toho, kam vede otevřená imigrační politika“. Dodává, že kdyby Maďarsko nepřijalo pevné hraniční politiky pod vedením Viktora Orbána, mohlo dopadnout stejně.
Jeho poselství je jasné: „Evropa národů se mění v noční můru - unifikovaný multikulturní prostor, kde většina mlčí, menšina diktuje a identita národa se rozpouští.“
Demografická transformace Rakouska odhaluje hlubokou krizi důvěry v imigrační politiku, multikulturalismus i samotnou ideu evropské integrace. Statistika již není jen číslem, ale stává se především svědectvím o změně společnosti, která se děje v přímém přenosu. A otázka zní: kdy bude pozdě?
(Pilář, Remix News, france24)
