Zákazníci u samoobslužných pokladen používají nový trik: Nákupy je vyjdou mnohem levněji

Zní to jako nový level šetření, ale ve skutečnosti jde o starý trik s moderním kabátkem. U samoobslužných pokladen se rozmáhá inovativní způsob nákupu, který spočívá v tom, že zákazník na váze zadá kód levnějšího zboží, než ve skutečnosti nakládá do tašky.

Místo drahých bio rajčat za 80 Kč/kg pípne kód pro brambory za 15 Kč. A voilà, sleva jako z reklamy. Jenže bez vědomí obchodu. Tahle sleva má ovšem háček. Nejde o výhodný nákup, ale o podvod.

Podle § 250 Trestního zákoníku je uvedení někoho v omyl, nebo využití jeho omylu, za účelem obohacení klasifikováno jako trestný čin podvodu. Stačí způsobit škodu nad 10 000 Kč a rázem nehrajete slevovou hru, ale partii s paragrafy. U nižší částky do 500 Kč se pořád jedná o přestupek nebo drobnou krádež, ale s pořádným potenciálem na průšvih.

A přestože někteří zákazníci tvrdí, že jen spletli kód, řetězce mají jasno. V době, kdy si váš mobil pamatuje, co jste měli k obědu před týdnem, mají samoobslužné pokladny oči všude. Kamery nad váhami, brány, které ověřují účtenky, i systémy umělé inteligence, které sledují, zda skutečně vkládáte do tašky to, co jste zaplatili.

Web Česká justice uvádí konkrétní případ krádeže u samoobslužné pokladny, který řešila policie, přestože částka nepřesáhla 500 Kč.

Podplukovník z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) se při nákupu v Kauflandu rozhodl ušetřit. Místo dražšího rumpsteaku zadal kód levnější položky, část zboží vůbec nenačetl a zbytek vydával za jiný produkt. Škoda sice nepřesáhla 500 Kč, ale kamerové záznamy odhalily, že nešlo o omyl – muž se ke skeneru nevrátil, jak tvrdil, a obsluha přivolala ostrahu.

I přesto, že čin nespadal do kategorie trestného činu, nesl závažné následky. Muž byl veřejně označen jako pachatel přestupku, ukončil službu a NCOZ mu zpětně odebrala hodnost kvůli ztrátě důvěryhodnosti.

Počet krádeží v obchodech stále stoupá

Zloději sice nemají inventuru, ale Policie ČR ano a čísla mluví jasně. Jak uvádí iDNES, od ledna do září 2024 bylo v obchodech zaznamenáno 8 152 krádeží, tedy skoro jedna na každou hodinu. O rok dříve to bylo dokonce 8 170. Ročně se tak u regálů a pokladen řeší přes deset tisíc případů, a to mluvíme jen o těch, které někdo nahlásí.

Samoobslužné pokladny si mezitím tiše drží smutné prvenství. Podle Svazu obchodu patří mezi hlavní důvody nárůstu těchto ztrát. Statistiky navíc naznačují, že až 40 % zákazníků někdy něco zapomnělo načíst. Někdy to byla nepozornost, jindy možná jen velmi kreativní interpretace pojmu sleva.

Co bylo neúmyslné a co už čistý podvod, to se většinou nedozvíme. Tenhle rozmazaný prostor právníci označují jako šedou zónu.

Obchody v obranném módu

Dle webu Forbes obchodní řetězce jako Lidl, Kaufland či Tesco reagují nasazením technologií, které by se neztratily ani ve špionážním filmu. Ačkoli si zákazník může připadat jako James Bond v rajčatovém převleku, systém ho sleduje pečlivěji než MI6. Některé pokladny už testují automatickou kontrolu hmotnosti zboží nebo vizuální rozpoznání položek. A pokud se vám stane, že vás na odchodu zastaví asistent prodejny a chce nahlédnout do tašky, vězte, že jste právě spadli do namátkové kontroly.

Ať už je v košíku avokádo nebo obyčejná brambora, jedno je jisté. Když se ušetřené desetikoruny promění ve výslech na policii nebo odnětí služební hodnosti, přestává to být vtip. Technologie i zákony dohánějí ty, kdo by rádi proklouzli skulinou v systému, a i když se zvenčí může zdát, že to nic nebylo, systém si pamatuje. A pokud nevíte, co zadat, zeptejte se obsluhy. Je to pořád levnější než právník.